zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Z první řady... Bratři Karamazovi

Karel Heřmánek (Bratři Karamazovi)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Bratři Karamazovi
Ikonické představení Divadla Na zábradlí v Praze podle románu F. M. Dostojevského (1981). Hrají: V. Bedrna, K. Heřmánek, J. Bartoška, P. Zedníček, L. Mrkvička, J. Preissová, L. Geprtová a další. Překlad P. Voskovec. Dramatizace a divadelní režie E. Schorm. Kamera A. Nožička. Režie televizního záznamu P. Háša. Dramatizaci Dostojevského románu vytvořil filmový a divadelní režisér Evald Schorm na konci 70. let pro Divadlo Na zábradlí. Poté, co po šedesátých letech nuceně skončila jedinečná éra režiséra Jana Grossmana, vzniklo v době nejtužší normalizace další významné období tohoto divadla, které výrazně ovlivnil svým příchodem v roce 1976 právě Evald Schorm. Režisér, kterému bylo znemožněno věnovat se filmu, se z oblastních divadel vrátil do Prahy. Obklopil se tehdy řadou začínajících, mladých, talentovaných, dnes slavných herců a vytvořil řadu nezapomenutelných inscenací.

Jednou z nejvýznamnějších jsou Bratři Karamazovi. Režisér si ke spolupráci vybral herce K. Heřmánka (Dimitrij), J. Bartošku (Ivan), P. Zedníčka (Aljoša), L. Mrkvičku (Smerďakov), J. Preissovou (Grušenka), L. Geprtovou (Kateřina). A především – životní roli dostal v tomto představení kabaretní herec, komik Vlastimil Bedrna jako otec Karamazov a ďábel v jednom. Otcovražda je zřejmá, jen není jasné, který ze čtyř bratrů vraždil. Kriminální linie, filosofické myšlenky o životě bez boha a hodnot, o tom, jak si nejbližší ubližují, o jizvách, které zůstávají, o smyslu bytí... vše a ještě víc je v příběhu lásky Míti ke Grušence, nenávisti Míti k otci, lásce Ivana ke Kátě, Aljošově všeobjímajícím pochopení, Smerďakovově frustraci.
Klasické dílo geniálního ruského prozaika představuje hlubokou psychologickou sondu, kterou autor sestoupil až na samé dno lidské duše a v divadelním tvaru vzniklo naprosto svébytné, divadelně i filozoficky neobyčejně účinné dílo.
Představení mělo premiéru v roce 1979 a Československou televizí bylo zaznamenáno o dva roky později. Stalo se inspirací například pro Dejvické divadlo, které využilo Schormovy dramatizace rozsáhlého románu ve své inscenaci (premiéra v roce 2000).
Vysílání: 28.12., 20.15 hod., ČT art

21.12.2020 13:12:16 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 44 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Janáček Brno 2024

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 45. týden

Miloš Kopecký

Komici na jedničku - Miloš Kopecký
Petr Nárožný a jeho hosté vzpomínají na kariéru výjimečného českého herc ...celý článek


Divadelní tipy 44. týden

Pavel Zedníček

Komici na jedničku - Luděk Sobota
Pozvání Petra Nárožného do Muzea komiků tentokrát přijal skvělý herec a k ...celý článek



Časopis 44 - sekce

OPERA/ TANEC

Dagmar Pecková recitál k Roku české hudby

Dagmar Pecková (Foto: Pavel Petruška, zdroj: NetwIN pr

Herečka a přední česká, světově uznávaná, operní pěvkyně Dagmar Pecková se neumí nudit. Sotva ji skončil mezin celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Den vzniku samostatného československého státu

František Ladislav Rieger

František Ladislav Rieger
Básník, právník, vlastenec a zakladatel české moderní politiky. Dokumentární port celý článek

další články...