Scéna.cz 

Divadelní tipy 14. týden

13. komnata Alexandry Myškové
Česká herečka, režisérka a divadelní pedagožka, přišla v mládí o malého syna, kterého měla s manželem Vladimírem Rážem. V sedmdesátých letech emigrovala do Norska. Jejím příběhem provází Karolína Kočí. Režie Markéta Oddfish Nešlehová (Premiéra). Herečka Alexandra Myšková (nar. 1922) nastoupila po absolvování konzervatoře v roce 1945 do Studia Národního divadla a poté do Realistického divadla. Tam se seznámila se svým pozdějším manželem Vladimírem Rážem. V roce 1949 se jim narodil syn Martin, o dva roky později přišel na svět jejich druhorozený syn David, který však zemřel v osmi měsících v dubnu 1952 za dosud nevyjasněných okolností. S Davidovým odchodem se mladá herečka nikdy nevyrovnala. Před psychickým zhroucením ji tehdy zachránila herecká práce. I když se s Vladimírem Rážem záhy rozešla, jejich rozvod proběhl bez jediné slzy a afektu. Saša po smrti syna Davida zatoužila po dalším dítěti, což byla jediná možnost dlouhodobé léčby prodělaného traumatu. V roce 1956 se jí narodil vytoužený syn Eduard. V prosinci 1968 měli na DAMU návštěvu ze Státní divadelní školy v Oslu a domluvili se, že do Osla přijedou hostovat s ročníkem, který bude absolvovat na jaře příštího roku. Začátkem května odletěli do Osla, kde Saše tamní kantoři nabídli, zda by nechtěla přijet se svými dětmi na prázdniny. Během dovolené ji oslovil rektor této školy, zda by měla zájem u nich jako pedagožka hostovat. V Městských divadlech pražských ji uvolnili, rychle se tedy přihlásila na kurz norštiny pro vysokoškolské pedagogy a 1. září 1969 začala v Oslu učit. Před Vánoci 1970 obdržela dopis z Městských divadel pražských, v němž stálo, že bohužel ministerstvo kultury vyžaduje, aby si přijela vyměnit výjezdní doložku. Tehdy byla v Norsku i se svými dvěma syny, tudíž si řekla: No přece nebudu riskovat, že mě nepustí z Československa zpátky? A zůstala v Norsku natrvalo. V letech 1969–1994 vyučovala na avizované Státní divadelní škole v Oslu a v letech 1994–2014 na Muzikálové a taneční akademii Bardar. Kromě toho zde vyměnila profesi hereckou za režisérskou a režírovala v rozhlase i na divadle. V roce 1983 získala za režii Turgeněvovy inscenace Měsíc na vsi norskou cenu kritiků. Za svůj celoživotní přínos norské kultuře byla oceněna Řádem krále Haralda V.
Vysílání: 04.4., 21.05 hod., ČT1
Opakování: 04.4., ČT1

Commedia finita
Hořká komedie o Emě Destinnové a úspěchu, který se v Čechách neodpouští. Hrají: D. Kolářová, D. Černá, M. Šajdková a M. Málková. Představení Divadla Viola. Divadelní režie L. Engelová a televizní režie J. Brichcín (Premiéra). Hořká komedie o naší nejslavnější operní pěvkyni a údělu výjimečného umělce v Čechách. Čtyři ženy, které byly kdysi s Emou Destinnovou v úzkém kontaktu, podávají svědectví o úspěších a pádech „nesmrtelné pěvkyně“, ale především o české závisti a malosti, které jsou zřejmě také nesmrtelné. Viktorie Hradská napsala hru před 30 lety, ale inscenace Lídy Engelové v pražském Divadle Viola dokazuje, že je aktuální dodnes. A to i díky skvělým hereckým výkonům Daniely Kolářové v roli na první pohled kultivované společnice Emy Destinnové, Mileny Šajdkové coby pomocnice v domácnosti, Máši Málkové jako mladé komorné a Dany Černé v roli zamindrákované učitelky zpěvu. V inscenaci zazní také originální nahrávky Emy Destinnové.
Vysílání: 03.4., 20.15 hod., ČT art

Galavečer GRAND Festivalu smíchu 2023
Dnešní slavnostní předávání cen za nejlepší divadelní komedii uplynulé sezóny. Večerem z jeviště Východočeského divadla Pardubice provází Petr Vydra a Martina Sikorová (Premiéra). Slavnostní zakončení festivalu, který prezentuje nejlepší divadelní inscenace komediálního žánru uvedené v loňském roce na českých jevištích. Během večera budou udělena ocenění odborné poroty, studentské poroty, nejzdařilejšího ženského a mužského hereckého výkonu i nejlepší režie. Diváci svými hlasy rozhodnou o kategorii Komedie diváků a součtem všech hlasů bude vyhlášena Komedie roku. Letos se do finále dostaly inscenace Každý má svou pravdu pražského Dejvického divadla, konverzační komedie Pravda nastudovaná Divadlem J. K. Tyla Plzeň, Naši furianti ostravské Komorní scény Aréna, inscenace pražského Činoherního klubu Večer na psích dostizích, Kouzelná flétna pražského Divadla v Dlouhé, Hra, která se zvrtla v podání herců Divadla F. X. Šaldy Liberec a satirická komedie Mimo záznam, kterou uvádí pořádající Východočeské divadlo Pardubice. Závěrem večera převezme speciální Cenu Génia smíchu významná osobnost, jež výraznou měrou přispěla do oblasti komediálního žánru.
Vysílání: 03.4., 21.30 hod., ČT art

Cirque du Soleil: Kurios
Byl jednou jeden vynálezce, jenž se nebál ohnout pravidla času, prostoru a reality... Záznam špičkového vystoupení světoznámého Slunečního cirkusu (2017) (Premiéra). V dalším z řady představení nechvalně známého Slunečního cirkusu s podtitulem Kurios – Kabinet kuriozit vstoupíme do světa jakoby vystřiženého z představ Julese Vernea a Thomase Edisona. Na konci devatenáctého století ambiciózní vynálezce vytvoří stroj, který otevře brány do jiné dimenze a přetvoří vše okolo v něco dechberoucího. To, co dokázal ještě před chvíli spatřit svým zrakem, je nyní pryč, přísné linie perspektivy byly narušeny a některé věci jsou i doslova vzhůru nohama. Kolem něj se zhmotnil svět obyvatel Kuriosistánu, hovořící pro něj neznámou řečí a svým vzhledem připomínající někdy spíše groteskní stroje. Tito noví příchozí nyní přesvědčí vynálezce o tom, že realita je pouze relativní pojem...
Představení Kurios si svou premiéru odbylo 24. dubna 2014 na domovské scéně souboru v kanadském Montrealu. Bylo stylizováno do podoby steampunku, populárního retro-futurismu plného neuvěřitelných vynálezů založených na parním pohonu. Hudební doprovod kombinoval prvky jazzu a electro swingu a v záznamu představení se také objevila v roli Mini Lili jedna z nejmenších lidí světa, a to Běloruska Antanina Satsuraová, měřící pouhých 96,5 centimetrů.
Vysílání: 08.4., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 10.4., ČT art