Scéna.cz 

Divadelní tipy 28. týden

Život herce: František Němec
Významný herec František Němec bilancuje svůj život na jevišti i před kamerami v dokumentární road movie Jiřího Stracha (2018). František Němec ztvárnil za půl století své herecké kariéry stovky divadelních, filmových a televizních rolí. U diváků je oblíbený díky komediálnímu talentu, u kritiky zase uznávaný pro přesvědčivé ztvárnění rozporuplných postav. Do povědomí publika se zapsal jako populární tatínek z filmů Marie Poledňákové i jako legendární Hamlet v režii Miroslava Macháčka. Za roli dirigenta Furtwänglera v inscenaci Na miskách vah získal v roce 1998 cenu Thálie. „Mým koníčkem je divadlo“, prozrazuje v otevřeném a věcném dialogu s režisérem Jiřím Strachem. Spolupracoval s několika generacemi režisérů i hereckých kolegů, a kromě dlouholetého angažmá v Národním divadle od roku 1982 patří v současnosti i k hlavním hvězdám pražského divadla Ungelt. Na bilanční cestu zpátky v čase se František Němec a Jiří Strach společně vydávají kabrioletem v dokumentární road movie po klíčových místech hercova života.
Vysílání: 09.7., 21.40 hod., ČT1
Opakování: 10.7., ČT1

Cirque du Soleil: Dralion
To nejlepší z Východu a Západu na jednom jevišti. Strhující akrobatická show světoznámé kanadské zábavní společnosti (2000). Představení Dralion je další z putovních show světoznámé společnosti Cirque du Soleil (Sluneční cirkus). Výraz Dralion je kombinací slov Dragon (drak) a Lion (lev) a symbolizuje setkání východní a západní kultury. Těžištěm představení jsou zde totiž především artistická čísla, typická pro tradiční čínský cirkus nebo předváděná asijskými akrobaty: tanec s bambusovými holemi, originální "balet" na skleněných žárovkách, žonglování nohama s čínskými slunečníky či vrcholné číslo – proskakování skrz různé sestavy kovových obručí. To vše je prokládáno avantgardními čísly, jakými se Cirque du Soleil proslavil, v tomto případě např. žonglérsko-akrobatickým číslem s použitím break-dance a moderního výrazového tance. Průvodci představením jsou "bohové" všech čtyř živlů: Azala (vzduch resp. vítr), Gaya (země), Océane (voda) a Yao (oheň). A objeví se i několik Dralionů... Představení Dralion mělo premiéru v roce 1999, tradičně v domovském městě Slunečního cirkusu, kanadském Montrealu. Po letech úspěšného předvádění pod velkým šapitó se od roku 2010 hraje ve verzi pro kamenné arény.
Vysílání: 10.7., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 13.7., ČT art

Semafor atd. (2/8)
Spletitá cesta legendárního autorského divadla, které na podzim oslaví 65 let od svého založení, v cyklu scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného (1999). V divadle Semafor se původně provozovalo sedm malých forem. To bylo v době, kdy ho Jiří Suchý a Jiří Šlitr v roce 1959 založili. Líbil se jim název, který mohl být zkratkou jejich směřování, ale těch sedm forem bylo teprve třeba naplnit. Proto brzy vznikly další premiéry, které neměly s hudebním divadlem nic společného. Divadlo poezie, černé divadlo, divadlo masek nebo dětský kabaret. Ten připravil začínající Ladislav Smoljak a z něj je i slavná písnička o měsíci, který plave, ani neví jak. Zájem publika ale brzy určil, kterým směrem se nové divadlo bude ubírat: hledání vlastní cesty k hudebnímu divadlu – to bylo to, o co autoři usilovali a co diváci nadšeně přijímali. Té první éře, kdy v Semaforu zpívali E. Pilarová, W. Matuška, H. Hegerová, K. Štědrý a P. Filipovská, se říkalo zlatá. Brzy skončila a soubor se rozpadl. Navíc přišel Semafor o divadlo a musel hrát v pronajatých sálech. Místo krachu, který všichni předpovídali, přišel Jonáš a tingltangl. Představení, které vzala na milost i oficiální kritika a které souhrou náhod ukončilo putování divadla po vypůjčených sálech. ÚV KSČ přidělil Semaforu divadelní sál v pasáži Alfa...
Vysílání: 14.7., 20.15 hod., ČT art