Scéna.cz 

Sebevrah, jak se z outsidera stát celebritou

Práci ruského dramatika Nikolaje Erdmana zná v Čechách každé malé dítě. Byl totiž scenáristou kultovní pohádky MRAZÍK a animovaného seriálu JEN POČKEJ, ZAJÍCI! To ale byly už jen drobky jeho talentu potom, co byla jeho tvorba utnuta stalinistickým zákazem. Dílo, které jej proslavilo ve světě, je černá komedie SEBEVRAH z roku 1928. V Divadle Rokoko ji připravuje režisér Ondřej Zajíc s Jiřím Hánou v hlavní roli, premiéra bude 16. června 2012.

Hry Nikolaje Erdmana tvoří v ruské literatuře přímou spojnici mezi gogolovským satirickým dramatem a absurdním divadlem. Nejvýrazněji právě SEBEVRAH z roku 1928, ve kterém i po více než osmdesáti letech od uvedení najdeme překvapivě aktuální momenty.

Hlavní hrdina je řečeno dnešními slovy „lůzr“, který se paradoxně může proslavit svou smrtí… Dramaturgyně Věra Mašková prozrazuje více: „Podsekalnikov je nezaměstnaný muž, frustrovaný tím, že ho živí jeho žena. V době, kdy je hodnota člověka poměřována jeho výkonností, a kdy má jen takovou cenu, jaká se dá vyčíslit na trhu práce, je bezcennou komoditou. Jeho milující bližní, sousedi z pavlače, usoudí, že by měl tuto bezcennou komoditu alespoň nějak zhodnotit, ukončit trápení své rodiny i svoje, a zabít se. Ovšem zabít se za nějakou krásnou politickou ideu. Poté, co podnikavě zveřejní záměr nadějného sebevraha, vylezou z nejrůznějších děr existence, které mají k dispozici nějakou úžasnou ideu, vhodnou k tomu, aby pro ni někdo zemřel, pokud to bude někdo jiný než oni sami. A rozjede se obchod se smrtí a idejemi. Navzdory tomu, že potencionální nebožtík je čím dál méně přesvědčen o tom, že se touží odebrat na onen svět. Pravda, dokud je oslavován jako hrdina, hřeje se v záři reflektorů. Čím víc se ale blíží okamžik skutečného skonu, tím se mu i bědný život zdá lákavější. Jenomže slib je slib a obchod je obchod. Je to příběh o ztrátě lidskosti, o ztrátě vyššího horizontu lidského bytí, o všední, každodenní podobě hyenismu, pro který se smrt bližního stává zpestřením všední nudy, ale i šanci malého člověka dojít velké katarze a prozření.“

Tato černá komedie plná vtipných gagů a bláznivých situací byla v české premiéře uvedena až v 80. letech v Satirickém divadle Brno (říjen 1987), poté se objevila v březnu 1988 ve Studiu Ypsilon v režii Jana Schmida s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli. V roce 2009 překvapilo nové, kontroverzní pojetí Pavla Kheka a Petra Mikesky v Městském divadle Mladá Boleslav.