Scéna.cz 

Petr PROKOP: Festival ZLOMVAZ - naši studenti mají svobodu v tvořivosti

Zlomvaz 2015 – divadelní přehlídka studentských inscenací se letos dočkala značných změn. Oproti předchozím ročníkům se koná o měsíc později, představí na třicet studentských inscenací, novinkou budou také pouliční představení na Jungmannově náměstí. Festival bude součástí Pražského Quadriennale.
Petr Prokop, koordinátor Zlomvazu, proděkan DAMU pro studijní záležitosti a uměleckou činnost, ale také producent divadla VOSTO5, zároveň herec, nám při setkání na Baráčnické rychtě objasnil, jak došlo ke spolupráci s Pražským Quadriennalem, ale také nakolik je příprava přehlídky náročná pro studenty. Hovořili jsme o tématu divadelní sítě v České republice. Sám si přípravou ZLOMVAZU prošel jako student dvakrát…

„V začátcích festival ZLOMVAZ organizovali studenti prvního ročníku, pak přešel na druháky. To se stalo v době mých studií,“ přiblížil a objasnil, jak došlo ke spolupráci s Pražským Quadriennale: „Poslední tři ročníky jsem se na PQ podílel. Nějakou spojnici nemůžeme vyloučit, ale zásadní namlouvání mezi DAMU a PQ nastalo v roce 2011, kdy jsem byl hlavní manažer. PQ hledalo nějakou aktivitu, aby se mohlo více napojit na lokální divadelní dění, což byl vždy handicap této akce. Od roku 2012 jsme využívali pomoci s vytipováváním umělců, kteří dělali pro ZLOMVAZ workshopy, jejich oslovování a financování. Následně nás PQ přizvalo k účasti na evropském projektu Sdílený prostor (SharedSpace), na němž se podílí třináct partnerů z Evropy. DAMU mezi nimi.
ZLOMVAZ je jedna z aktivit, kterou v rámci tohoto projektu realizujeme od roku 2013. Logicky to vyústilo v to, že jsme se v letošním roce s PQ propojili. Bylo trochu nesmyslné dělat jednu akci v květnu, tradiční termín ZLOMVAZU, a druhou v červnu, když se jedna část PQ koná v budově DAMU. Díky této symbióze je letos ZLOMVAZ delší a zároveň se uskuteční na mezinárodním půdorysu jako je PQ.“

Z hlediska financí je to lepší nebo horší? Nakolik náročnější je to pro studenty?
Finanční stránka je rozhodně lepší. Rozpočet je cca dvojnásobný oproti standardním rokům. Je to dané také tím, že tam vstupují peníze z Evropské unie.
Produkčně je to pro studenty komplikovanější, protože akce trvá jedenáct dnů a ne čtyři, představení je najednou 21 a jsou z celého světa. Komunikace je komplikovanější, ale zase je to pro studenty současného druhého ročníku výzva. Nabízí se jim šance uchytit se, podílet se na velké akci v mezinárodním kontextu. Více se otrkat v anglické komunikaci.
Výsledek se může zdát nejistý, protože představení na rozdíl od předchozích ZLOMVAZŮ nemohli naši studenti vidět dopředu. Spousta z nich teprve vzniká. Otevřená výzva k přihlášení projektů byla v říjnu, kdy řada projektů byla ve fázi konceptů, jak to bývá na uměleckých školách. Uvidíme, zda všechno bude fungovat.

Jako proděkan jste ve funkci koordinátora za DAMU. Můžete to přiblížit?
Běžně to probíhá tak, že studenti druhého ročníku katedry produkce mají velký ročníkový úkol udělat festival ZLOMVAZ. Pracuje se na tom plus mínus rok a půl. Už v prvním ročníku probíhají nějaké přípravy. S kolegou Michalem Lázňovským, šéfem katedry produkce a ředitelem Disku, je po celou tu dobu pedagogicky vedeme. Znamená to, že se scházíme jednou týdně, jsou to jakési pracovní porady, ani to není výuka v klasickém smyslu. Pomáháme jim s vytvářením týmu a s celou organizací. Vedeme je k samostatnosti, aby si sami strukturovali práci. V podstatě jen dohlížíme, zastřešujeme za školu, a to i finančně. Škola poskytuje celé zázemí, administrativní atd. V podstatě jsme supervizoři a garanti. V tomto roce je to trošičku komplikovanější, protože, jak jsem říkal, jsme v rámci mezinárodního projektu, který zahrnuje kromě ZLOMVAZU na DAMU víc akcí:

Partneři pořádali různá sympózia a konference po celé Evropě, kam naši studenti a pedagogové vyjížděli.

Katedra scénografie v čele s paní profesorkou Zbořilovou - vytváří na PQ svojí vlastní realizaci do projektu Kmeny.

ZLOMVAZ.

Jeden projekt realizuje také KALD. Konkrétně ho vede Jiří Havelka, coby šéf katedry, spolu se mnou. Je to projekt, který bude 11. června 2015 na Karlově náměstí pod názvem „Mayday“. Cvičení záchranářských sborů, hasičů, záchranářů a policie na bázi simulace pádu malého sportovního letadla. Mezní projekt – paradivadelní mezi nějakou simulací, divadlem a realitou.

Za DAMU jsem koordinátor, který všechny tyto akce nějak koordinuje, řeší po administrativní stránce, hlídá vyúčtování a tak.

Pojďme k Vaší producentské činnosti v divadle VOSTO5. S jakými pocity říká producent členům souboru ZLOMVAZ?
Osobně to mám dost komplikované, protože kromě role producenta jsem také herec. Málokdy se ocitám v situaci, kdybych hercům přál „Zlom vaz!“ a těšil se, co se z představení vyklube, protože jsem většinou i na jevišti. Samozřejmě je to velká úleva, zvlášť v okamžiku, kdy se inscenace dostane před diváky. Pokud jste na té druhé straně, tak víte, že už z toho není úniku.

Na rozdíl od kolegů, kteří si užívají jen uměleckou stránku, vy asi vidíte stranu „má dáti, dal“…
Pro mě je někdy těžké přepínat mezi těmito polohami. Zjistil jsem za ta léta, že to nejde moc skloubit. V nějaký okamžik musím ze své hlavy dostat pryč starosti, zda je technik na svém místě, zda je připravená garderoba, pak to samozřejmě není jen o penězích, ale i ty patří k provozu divadla. Skutečně otázka okamžiku, kdy musím všechno provozní odříznout, pak už se snažím držet v hlavě jenom to v uvozovkách herecké. Občas se stane, zejména když jsem mimo střed dění na jevišti, že mi to probleskne i v průběhu hraní.

Produkce, produkční, producent – jak na tuto problematiku nahlížíte z Vašeho pohledu? Učíte žáky produkci, ale jste producent. Předáváte žákům své „know-how“?
Doufám, že tomu tak je. Určitě se o to na naší katedře pokoušíme. Rozdíl mezi produkcí a producentem? Produkční a produkce jsou ti, kteří vykonávají organizační věci, ať už kolem divadla nebo jakéhokoli oboru umění. Producent má vyšší zodpovědnost. Dané týmy vede a iniciuje. Od začátku je za to zodpovědný. Pojem producent v divadle není moc užívaný a nemá moc přesný obsah, na rozdíl od filmu nebo hudby. V podstatě je to třeba ředitel divadla. Producent je vždycky tím vrcholným představitelem dané věci. Nemusí být za každou cenu po umělecké stránce, ale je to ten, kdo tomu dává základní impuls, drží to pohromadě, má to na hřbetu.
Může to být i v rámci větší organizace, kde on je za ní odpovědný, mluví za ní atd. Z tohoto úhlu pohledu jsem producent divadla VOSTO5, ale nedá se říct, že jsem nějaký umělecký solitér v této skupině. Jsou tam lidé jako Jirka Havelka a Ondra Cihlář. Fungujeme hodně kolektivně.
V rámci výuky se snažíme předávat nějaký základní pohled na věc, znalost dané problematiky, být zodpovědný za danou věc, mít odvahu zkoušet nové věci, neustrnout. Jednoduše předatelné to není. Skripta se na to nesnadno píší, i když tento obor má nějaké svoje skripta, i teoretický základ, ale je to spíš o předávání zkušeností.

Divadelní síť z Vašeho pohledu. Jednou něco končí a zase začíná, generační vlna je patrná…
Děkuji za otázku. Tímto tématem se detailně zabývám na katedře. Není možné ho prezentovat ve vyhrazeném čase našeho rozhovoru.
V porevolučním období se v divadlech prosadila nějaká generace, která před tím neměla šanci. V dané době se po právu dostala do vedení divadel, kde obsadili „všechna zajímavá místa“, a leckdy v nich setrvávají dodnes. Po pravdě řečeno, projevuje se generační nevyrovnanost. Přichází doba, kdy dochází k nějakému zlomu. Ti stávající jsou zhruba o dvacet let starší, nejsou už tak mladí. K tomu dorůstá další mladší generace, která v podstatě nemá kam jít a velice těžko se prosazuje. Toto všechno se dotýká i lidí ve vedení divadel naprosto respektovaných.
Nicméně systém není na to nějak přichystaný. V Praze obzvlášť. Zúčastnil jsem se nějaké snahy navrhnout magistrátu způsob, jak se vypořádat s vlastními divadly. Nevím, zda bychom se na tom shodli. Osobně vnímám nerovnováhu mezitím jakoby nezávislým divadlem, které roste a bují, vzniká z iniciativy lidí a pak toho etablovaného, kamenného divadla, ať už dobrého nebo špatného, který má do určité míry své jisté. Samozřejmě požírá velkou část peněz, čímž je nechci nějak rušit, dělat nějaké ultrarevoluční kroky, ale tyto světy by se měly začít prolínat.
V regionech mimo Prahu je ta situace zásadně jiná. Se studenty jezdím po krajských městech, chodíme tam do divadel i do různých nezávislých center. Tam takový tlak není. Je tam třeba měšťanské divadlo, které má takovou nebo makovou úroveň, je tam dětská scéna, pak tam někde v pozadí živoří sdružení.

Co s tím? Kdo tento stav rozřízne?
U některých divadel jsme navrhovali, aby město drželo barák, a našlo do něj nájemce, soubor, umělecký obsah, a to na nějakou dobu, která se nechá prodloužit. Pak ať ten soubor obhajuje svou existenci na základě uměleckých výsledků, které dosáhl. Pak je daný subjekt svobodnější v tom, že dá dohromady soubor, není svázaný tím, že tam má herce na neurčito. Pokud vyhrajete konkurz na ředitele, tak vstupujete do instituce, která má nějakou strukturu, jste tím do jisté míry svázaný, a musíte nastoupit do vlaku, který někam jede. I v těchto podmínkách se ale dá dělat hodně věcí.
Ředitelé už transformovaných divadel, např. obecně prospěšných společností, vám zase potvrdí, že už by se nikdy nechtěli vrátit do formátu příspěvkové organizace, přestože víc bojují o peníze od města než dříve. Je potřeba dát na jednu startovní čáru všechny subjekty. Je to na dlouhou odbornou diskuzi. Můj obecný názor – transformace ano, „x“ variant a způsobů jak to udělat. Jaká divadla z toho vyjmout, zda Vinohrady nebo Karlín? Jsou nějaké rodinné stříbro? Jsou moc velká na to, aby se transformovala? Přispělo by to k větší žánrové pestrosti ve chvíli, kdy činoherních divadel je nadbytek.

Co svým studentům, absolventům obecně říkáte na závěr?
V podstatě jsme rádi, když u divadla zůstanou. Bylo období, kdy u divadla nezůstával skoro nikdo z ročníku, nanejvýš jeden nebo dva lidi. Dneska je to tak polovina. Ti ostatní jdou úplně jinam – televize, filmová branže, marketing. Snažíme se je během studia podnítit tak, aby si během studia chytili své místo. Do jisté míry je také velkým problémem nedostatek příležitostí. Studenti pak nevidí dostatečnou motivaci, proč by v divadle měli zůstat. Mají pocit, že nemohou dosáhnout na post ředitele divadla, nebo mít významnou pozici. Nechce se jim dělat za malé peníze, které v kultuře jsou, a ještě nemít ani vizi vlastní seberealizace.
Poslední dva tři roky už začínají stojaté vody proudit. Musíme si uvědomit, že jsme silná generace, a to i umělecky. Udělala si velké jméno před tím, než dozrála do tohoto věku, nelze ji přehlížet.

Přejme ZLOMVAZU, VOSTO5, i Vám všechno nej…
ZLOMVAZ je určitě zajímavý festival. Má nějakou analogii v Brně, Setkání/Encouter, ale má úplně jiný formát. V Brně je organizovaný od ředitele přes festivalovou radu. Studenti festival realizují a jsou poměrně hodně svázaní v tom, jak má vypadat, jaký má mít formát.
Naši studenti vytvářejí festival sami. Původně si jej svobodně vymysleli před dvaceti lety, a od té doby festival ke škole přirostl, takže vznikly nějaké mantinely. Dáváme jim maximální svobodu v tvořivosti, aby vymysleli, jak to má být. V tomto si myslím, je ZLOMVAZ skvělý, a doufám, že letos chytne nový vítr – koná se v jiném termínu, a tak se snad z té rutiny trošku vybředne a bude se hledat nový smysl existence.

Mgr. Petr Prokop (*1977)
Vzdělání: 2002 absolvent bakalářkého oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK v Praze; 2005 absolvent magisterského studia na katedře produkce DAMU v Praze
Praxe:
Od roku 1996 zakladatel, manažer a jeden z hlavních protagonistů Divadla Vosto5
2000 – 2001 výkonný ředitel Festivalu pouličního divadla (akce v rámci projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000)
2001 producent doprovodného kulturního programu X. Mezinárodní protikorupční konference (Transparency International)
2002 projektový manažer agentury SB Project (klient ING)
2003 - 2007 produkční Pražského Quadriennale 2003 a 2007
2004 – 2006 projektový manažer agentury DRAFT Prague (klienti T-Mobile, Camel, Provident Financial)
2004 – 2006 výkonný produkční mezinárodního divadelního festivalu 4+4 dny v pohybu
2007 výkonný produkční hudebního festivalu t-music Hip Hop Jam 2007
2007 – 2008 manažer projektu Jiná realita na podporu podnikání (program EQUAL Evropského sociálního fondu Evropské unie)
2008 - 2009 manažer českého pavilonu a expozice na EXPO 2010 Šanghaj
2009 - 2012 hlavní manažer Pražského Quadriennale 2011
Pedagogická činnost
Od roku 2008 pedagog katedry produkce DAMU v Praze (zaměření na divadelní síť ČR a nezávislou divadelní sféru)
Od roku 2011 proděkan DAMU pro studijní záležitosti a uměleckou činnost