Scéna.cz 

Škola základ života

Příbramské divadlo načalo sezónu 2000/ 2001 skutečně lákavým titulem. Kdo by neznal legendární Školu základ života, resp. její filmovou podobu s kouzelnými představiteli repetenta a světáka Čuřila, šplhouna Krhounka, fotbalového fandy Holouse či správného chlapce Jindry Benetky a na druhé straně profesorů Kolíska či Koďouska či "mrožího" pana. ředitele. Každá jevištní adaptace je sice vítána vstřícně, ale zároveň možná s příliš velkým očekáváním.

Adaptaci "retromuzikálu" podle Jaroslava Žáka vytvořil hostující Daniel Wiesner, který je zároveň podepsán jako choreograf, textař písní a návrhář kostýmů, scéna je pak dílem Richarda Wiesnera.
Oba jmenovaní ovšem příbramským hercům a dalším hostujícím umělcům rozhodně neusnadnili situaci -- naopak, samotné východisko inscenace značně zproblematizovali. Scéna je řešená do hloubky, a zatímco v přední části se odehrávají většinou jen choreografická čísla ve swingovém rytmu, podstatné děje, tj. ve třídě, na tenisovém hřišti apod. jsou umístěny za průsvitnou zástěnou. Tak má divák hned od počátku pocit, že sleduje děj postižen "šedým zákalem" a zároveň nedoslýchavostí. Zvolená stylizace scény má asi svůj účel -- jakýsi "retro opar", ale viditelnost a slyšitelnost je tak znesnadněna až neúnosně. Proto asi nejlépe vyznívají právě pěvecko- taneční vstupy v přední části jeviště. I když křepčení mladých má do dokonalosti daleko, přece jen si můžeme vychutnat alespoň půvab mladých představitelů. Úmyslně volím slovo "půvab", protože humor, který je podstatnou částí celého Žákova díla a legendárního filmu, tu až na drobné výjimky zcela chybí. Nejcitelněji u Čuřila a Krhounka (Radim Jíra a Daniel Pick), kteří by měli "táhnout děj". Typově proto lépe dopadají "nehumorné" postavy - hrdinný Jindra Benetka (Ivan Čermák) a básník-estét Boukal (Jindřich Nováček). O poznání lépe se daří dívkám - ty se přece jen lépe sžily s prvorepublikovými kráskami-naivkami (nejpřirozenější je Michaela Sajlerová jako Irma). Stejnou nevyrovnaností trpí též učitelský sbor. Podivínský Koďousek (František Kuba j.h.), senior sboru Gábrlík (Jiří Hasil j.h.), profesorka historie (Milena Kleinerová), úlisný latiník a němčinář (Vladimír Mrva) či zachmuřený ředitel (Jaroslav Pešice) sem tam předvedou zajímavou kreaci (nejlépe se vydařila scéna na tenise), s postavou se ale absolutně míjí Ivo Kubečka v roli češtináře Kolíska, a kupodivu i benjamínci učitelského sboru Cafourek (Libor Jeník) a Boženka (Jarmila Vlčková).
Můžeme sice doufat, že herecká stylizace se v průběhu repríz alespoň trochu vybrousí a choreografická čísla zdokonalí, ale handicap nešťastně koncipované scény se asi stěží podaří překonat.

Jaroslav Žák, Daniel Wiesner: ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA. Úprava, režie, choreografie, hudební dramaturgie, texty písní a kostýmy: Daniel Wiesner. Scéna: Richard Wiesner.
Hrají: J. Pešice, I. Kubečka, V. Mrva, J. Hasil, L. Jeník, M. Kleinerová, J. Vlčková, F. Kuba, R. Leitner, M. Šiková, R. Jíra, J. Nováček, D. Pick, I. Čermák, T. Masopust, H. Tunová, V. Bajerová, M. Sajlerová, T. Kamenická, J. Šrámková .