13. komnata Kačera a Štěpánka
autor: Česká televize
zvětšit obrázek13. komnata Jana Kačera
Uznávaný režisér i herec zažil kvůli svým nesmiřitelným postojům politickou perzekuci, která zabrzdila jeho kariéru v době největší slávy (2014). Režie J. Mudra. Jan Kačer se narodil ve východočeských Holicích do dobře situované rodiny, ale rodinná továrna na výrobu obuvi po roce 1938 zkrachovala a Janův otec krátce nato spáchal sebevraždu. Janovi po roce 1948 překážel buržoazní i židovský původ a místo gymnázia zamířil na keramickou školu v Bechyni, kde se poprvé nadchl pro divadlo a začal se zajímat o své celoživotní hobby – sochařství a výtvarné umění. Největší náklonnost však cítil k divadlu a v letech 1954 –1960 absolvoval studium režie na DAMU.
Kačer patří k nejvýznamnějším osobnostem českého divadla 2. poloviny 20. století a ke spolutvůrcům epochy ostravského divadla Petra Bezruče a legendárního pražského Činoherního klubu. Jeho schopnost inspirovat herce a vnímat je se podepsala pod takovými inscenacemi, jako byl Revizor nebo Višňový sad. Šedesátá léta mu také přinesla výrazné filmové role (Smrt si říká Engelchen, Každý den odvahu, Údolí včel). V době normalizace musel z Činoherního klubu odejít, ale netušil, že zákaz pracovat v Praze bude trvat celá léta. Jeho svobodomyslné postoje i sepjetí se zapovězenými filmy jej v roce 1975 donutily coby nepohodlnou osobu k deseti letům pobytu v Ostravě. Zde ho čekalo nucené vyhnanství a zachraňovalo ho pouze divadlo. Každý týden ho navíc čekalo sedmihodinové harcování vlakem z Ostravy do Prahy a zpět, stýskalo se mu po rodině a manželce Nině, kamarádech a uměleckém světě v Praze. V Ostravě sice vytvořil nezapomenutelnou divadelní éru, i zde však provázenou zákazy a rušením představení z politických důvodů. Nakonec se po deseti letech vrací do Prahy, režíruje ve Vinohradském divadle (Urmefisto, Hlasy ptáků) a dostává i nové filmové nabídky (Operace mé dcery; Vlastně se nic nestalo). Přestože má za sebou řadu inscenací, od jeho ostravského návratu zpět do Prahy uplynulo tolik let, že už neměl příležitost zažít tak velkolepou vlnu úspěchu a pokračovat v úspěšně nastartované kariéře, jako v době před zákazem jeho umělecké tvorby.
Nikdy se nevzdal a stále tvůrčím způsobem dokazuje svůj talent. Přednášel režii na DAMU, podílí se na chodu charitativních organizací (Nadace Charty 77, adventní koncerty). V roce 1998 obdržel od prezidenta republiky Medaili Za zásluhy v oblasti kultury. Je autorem dvou autobiograficky laděných knih a stále svou tvorbou obohacuje diváky.
Vysílání: 14.6., 13.55 hod., ČT1
13. komnata Martina Štěpánka
Vzpomínka na skvělého herce a profesionálního novináře (2007). Připravili: A. Vebrová, J. Klusáková, J. Nekvasil a A. Derzsiová. Martin Štěpánek (*11. 1. 1947 – †16. 9. 2010) se narodil do slavné herecké rodiny a sám se také hercem stal. Hned po studiích v roce 1969 byl členem Národního divadla, odkud ale musel v roce 1973 odejít, kvůli aktivitám a názorům na rok 1968. Pak nastoupil v Činoherním klubu, ale opět přišel zákaz z politických důvodů. Deset měsíců čekal na přijetí do Divadla na Vinohradech, kde po nějaké době dostal na výběr: buď kandidatura na členství v KSČ nebo výpověď. Rozhodl se pro emigraci, odjel s rodinou na dovolenou do Rakouska, kde požádal o politický azyl. Nějakou dobu byl angažován v divadle Die Komedianten, externě spolupracoval s exilovými skupinami a psal do exilových časopisů. Jeho snem bylo Rádio Svobodná Evropa. To se mu v roce 1983 splnilo a působil tak řadu let v její centrále v Mnichově. Této stanici zůstal věrný i po jejím přestěhování do Prahy, kdy se vrátil z emigrace. V letech 2006 až 2007 se angažoval v politice. V té době také vážně onemocněl a musel podstoupit operaci. Původně se zdálo že půjde ve šlépějích svého slavného tatínka Zdeňka Štěpánka a jeho osudem bude především divadlo. Přesto mu život zamíchal karty jinak. Říkal o sobě, že je konzervativec, který uznává řád a nesnáší anarchii. I tak se sám řádu, který byl pro něj nepřijatelný, vymknul a odešel nejen z vlasti, ale opustil tak i své povolání. Byl sečtělý, vzdělaný, a přesto o něm nejvíc noviny psaly v souvislosti s alkoholem, nekompetentností i pochybami o jeho intelektuální zdatnosti. Jaký byl doopravdy Martin Štěpánek, to se dozvíme v této 13. komnatě. Průvodkyní je moderátorka a bývalá kolegyně z rozhlasu Jana Klusáková.
Vysílání: 17.6., 13.50 hod., ČT1
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Divadelní tipy 20. týden
Neobyčejné životy - Vladimír Brabec
Dokumentární portrét populárního herce, výrazné osobnosti Národního div ...celý článek
Divadelní tipy 19. týden
Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch ...celý článek
Z první řady... Lída Engelová
Cesty Lídy Engelové
Dokumentární portrét renomované osobnosti současného českého divadla, která v těchto dn ...celý článek
Časopis 19 - sekce
HUDBA
ABBA: úspěch navzdory
ABBA: úspěch navzdory
Britský dokument mapuje vývoj švédské skupiny ABBA. Když v roce 1974 zvítězila v sout celý článek
OPERA/ TANEC
Lípa Musica přichází s pestrým programem
Světová premiéra Beaty Hlavenkové, odvážný projekt soudobé hudby se sólistou Danielem Matejčou a dirigentkou A celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Životopisné drama Hilma
Hilma
Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek