zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Ľubica Krénová: Důležité je oslovit a zaujmout diváka

Ľubica Krénová, ředitelka Slovenského institutu

autor: Matej Kréna   

zvětšit obrázek

V rámci již tradičního Měsíce česko-slovenské vzájemnosti bude probíhat od 11. do 15. října 2021 TÝDEN SLOVENSKÉHO DIVADLA. V Praze se tak poprvé představí bratislavské Divadlo Aréna s pěti výjimečnými inscenacemi, které jsou zaměřený na historická témata s pohledem do česko-slovenských dějin. Více nám o společném projektu Divadla Hybernia a Slovenského institutu přiblíží jeho ředitelka, teatroložka Ľubica Krénová.

  • Paní ředitelko, sama jste se jako teatroložka věnovala tématu slovenského a českého divadla v historickém kontextu. Můžete nám nejprve přiblížit historii hostování slovenských divadel v Praze a českých divadel v Bratislavě?
    Ta vzájemná hostování dneska probíhají zejména v rámci mezinárodních festivalů v obou zemích. Pro slovenské divadlo vždycky hodně znamenají pozvání kupříkladu z Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni nebo z mezinárodního divadelního festivalu Hradec Králové. Nemůžeme opomenout vzájemně potěšující česko-slovenský divadelní festival Setkání/Stretnutie ve Zlíně nebo dlouholetý festival Slovenské divadlo v Praze v Divadle bez zábradlí. Ale i některá divadla si individuálně vytvořila partnerskou reciproční spolupráci, která nakonec fungovala i v dávnější minulosti. K těm zásadním, i když krátkodobým, patřila spolupráce mezi pražským Činoherním klubem a bratislavským Divadlem na korze na přelomu 60. a 70. let minulého století. Pokud opravdu zabloudíme do dávné historie, tak spolupráce mezi národními divadly se datuje již od dvacátých let 20. století a byla obnovena po válce. Dneska se čeští a slovenští divadelníci tolik spontánně propojují, až někdy říkám, že skutečné divadelní Česko-Slovensko vzniklo až po rozdělení společného státu. Je příjemné, když slovenští herci hostují v českých inscenacích a naopak. Třeba Zuzanu Kronerovou, Milana Kňažka nebo Juraje Kukuru lze vidět až v několika divadlech. Vzácnější je hostování českých herců na Slovensku. Třeba účinkování Ivany Uhlířové v inscenaci Skleněný zvěřinec v bratislavském Divadle Aréna bylo zcela mimořádné. Za ztvárnění postavy Laury Wingfieldové byla nominovaná na slovenskou divadelní cenu Dosky 2018.
  • Jak došlo k nápadu oslovit v rámci Týdnu slovenského divadla zrovna bratislavské Divadlo Aréna?
    Popravdě jde o exkluzivní hostování tohoto divadla v Praze. Čeští diváci mnohé z jeho inscenací znají spíše z festivalů. Divadlo Aréna teď představujeme komplexněji, a to v rámci jeho profilového Občanského cyklu. Když se v roce 2002 stal ředitelem Divadla Aréna herec Juraj Kukura, inicioval vznik původních her, jež se zabývaly kritickým a přehodnocujícím pohledem na minulost. Zvláště na Slovensku, kde neexistovala tradice politického divadla, to zapůsobilo jako zjevení. Dneska můžeme říct, že Občanský cyklus již téměř dvě desetiletí představuje úctyhodnou dramaturgickou osu Divadla Aréna. V minulosti se proslavily inscenace jako Tiso v titulní roli s Mariánem Labudou, Dr. Gustáv Husák – vězeň prezidentů, prezident vězňů, anebo Komunizmus. Vesměs všechny přehodnocující také česko-slovenské historické dějiny a souvislosti. Proslulý Občanský cyklus časem do sebe pojal i témata nad rámec národních historií. Divadlo ovšem usiluje nejen o nepřikrášlený pohled, ale také o moderní způsoby inscenování. V Praze bude k vidění pět inscenací. Již název Jánošík – příběh vraha? napovídá, že inscenátoři si kladou otázky. Velkolepé syntetické divadlo s vynikající živou hudbou pak přináší vystřízlivění z mýtu o zbojníkovi, který se stal legendou. Hru na základě dobových dokumentů napsal Jakub Nvota, neméně známý režisér i v českém divadelním prostředí. Další inscenací je Tiso, v níž kontroverzního slovenského prezidenta fašistického státu nastudoval po úmrtí Mariána Labudy jeho syn a mohu říct, že jeho ztvárnění je nezatížené popularitou svého otce, tudíž herecky originální. Pro důležitost připomínání jednoho z největších selhání lidstva byla rovněž obnovena inscenace Holokaust v úplně novém hereckém obsazení. Skrze výpověď pětici mladých lidí vzniká zcela nový pohled na aktéra pražského jara Alexandra Dubčeka v inscenaci #dubček. Sté výročí narození této výrazné osobnosti česko-slovenských dějin si shodou okolností připomeneme letos v listopadu. Hry Holokaust a #dubček napsal i v Česku etablovaný dramatik Viliam Klimáček. Přehlídku uzavře inscenace Bible – čte Juraj Kukura, jedinečná hudebně-divadelní a výtvarná performance, v níž spoluúčinkuje Slovenský komorní orchestr.
  • V hudebně-dramatické básni, jak inscenaci definuje Divadlo Aréna, tedy účinkuje jeho ředitel, herec Juraj Kukura, hrající i v mnohých českých divadelních inscenacích.
    Dokonce je nutno říct, že na počátku devadesátých let byl úplně prvním slovenským hercem, který byl již v roce 1994 obsazený do české inscenace. V Půlnoční večeři Divadla Komedie ztvárnil roli proslulého politického intrikána Fouchého. V posledních letech hrál zejména v Činoherním klubu, a to v titulech Rodinná slavnost a Kukura. Ten druhý s hlavním hrdinou se jménem Kukura a s autobiografickými rysy je dílem režiséra Martina Čičváka, který skrze jeho pohled předestřel obecně tristní stav kultury. Text byl odvážně zdviženým prstem a myslím si, že je stále aktuálnější. Nyní má Juraj Kukura na pražském repertoáru postavu starého Karamazova v inscenaci Bratři Karamazovy v tomtéž divadle a v Divadle Rokoko opět hlavní roli v inscenaci Přijde kůň do baru.
  • V rámci exkluzivního hostování Divadla Aréna v Praze se bude konat také vernisáž výstavy Od stvoření ke kříži, která se rovněž pojí se jménem Juraje Kukury…
    Je to výstava obrazů, které jsou organickou součástí inscenace Bible – čte Juraj Kukura. Tedy těch obrazů, které doposud vznikly na jednotlivých reprízách. Asi bych neměla prozrazovat více, protože stojí za to vidět, jak vznikají. Snad jenom tolik, že výstava se uskuteční 7. října v galerii Slovenského institutu v Praze za osobní účasti autora.
  • Mohou divadelní fanoušci doufat i do budoucna, že vznikne tradiční akce v tomto smyslu a příště se představí další profesionální divadlo ze Slovenska?
    Pro mě osobně je zásadní, že mohu zprostředkovat českému divákovi zrovna Divadlo Aréna, které generuje inscenace naléhavých témat v důležitém historicko-politickém a společenském kontextu, s kritickým pohledem a s ambicemi moderního divadla. Dovedu si ale také představit pokračování, jak jste jej nastínila. Současně si myslím, že stejnou pozornost by si zasloužila i slovenská alternativní scéna. Důležité je oslovit a zaujmout diváka.

    www.slovenskyinstitut.cz

    13.9.2021 09:09:45 Magdalena Pajanková | rubrika - Rozhovory
  •