Scéna.cz 

Divadelní tipy 22. týden

Písničky Vinohradských
Zpívají herci Divadla na Vinohradech: J. Hanzlík, P. Haničinec, M. Stropnický, G. Vránová a H. Maciuchová (1988). Kamera J. Lebeda. Režie I. Paukert. Ve čtvrthodinovém pásmu melodií z konce osmdesátých let minulého století uslyšíte v podání předních herců Vinohradského divadla písničky Představení končí skladatele Jiřího Zmožka a textaře Pavla Kopty (zpívá Jaromír Hanzlík), Song Henriety – Dopis na text Oldřicha Daňka a komponisty Jana Franka Fischera ze současného představení Vinohradského divadla (Hana Maciuchová), populární melodii Ezop a mravenec z tvůrčí dílny Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha (Martin Stropnický), Parádní svět v přebásnění Ivo Fischera (v originále What a Wonderful World píseň proslavil Louis Armstrong, zde zpívá Petr Haničinec), a na závěr slovenskou lidovou Orešia, Orešia v podání Gabriely Vránové. V prostředí Vinohradského divadla si každý interpret svou píseň sám uvede.
Vysílání: 30.5., 10.25 hod., ČT1

Úsměvy Pavla Háši
Dnes si společně s J. Hanzlíkem zavzpomínáme na divadelního a filmového režiséra a scenáristu, od jehož narození dnes uplynulo 95 let (1998). Režie P. Vantuch. Otec Pavla Háši byl ředitelem Osvobozeného divadla, a tak byla synova dráha vlastně předurčena, třebaže napřed zkoušel sochařinu. Následovaly filmové ateliéry ve Zlíně, kde to Háša vzal po baťovsku od píky. Tehdy se tam točily hlavně zábavné reklamní filmy. Ve třech z nich si Pavel Háša i zahrál, protože tu roli nikdo nechtěl... Později se raději stal režisérem. Svou dovednost dělil mezi dramata a komedie. Před lety si řekli s Vladimírem Dvořákem, že spolu zkusí jeden rok dělat Televarieté. Celkem z jejich spolupráce vzešlo na 74 dílů této oblíbené varietní zábavy. Z jeho komediální tvorby si v našem pořadu připomeneme inscenace Čert na zemi, Ohňostroj v Aspern, Ženitba (se Svatoplukem Benešem a Naďou Konvalinkovou), Ukradený kaktus a Doktor Munory. Pořad uvádíme jako vzpomínku na Pavla Hášu, který se narodil před 95 lety v Praze.
Vysílání: 01.6., 08.50 hod., ČT1
Opakování: 07.6., ČT1

Petr Kostka – Štace mého života
Dokumentární portrét významného českého herce (2023). Účinkují: P. Kostka, F. Němec, C. Mayerová a další. Scénář a režie P. Slavík. V kondici, jakou by mu mohli závidět i o čtvrtstoletí mladší kolegové, oslavil vloni herec Petr Kostka půlkulaté životní jubileum. K dokumentárnímu filmu České televize natočenému při této příležitosti přistoupil s inteligentním humorem, upřímností a elegancí, které jsou pro něj typické. S režisérem Petrem Slavíkem se vydali na road movie po důležitých místech jeho pracovního i osobního života. Kromě českých divadel a štací, po kterých putovali už jeho pradědeček a prababička, kteří založili slavný divadelní rod, zavítáme i do Ugandy, kde žije „pátá dcera“ Petra Kostky a jeho manželky Carmen Mayerové. Kromě jeho vynikajících výkonů na jevištích Národního a Vinohradského divadla a komorních scénách Divadla Ungelt či divadla Studio Dva, dokument připomíná také jeho slavné filmové a televizní role. Ač je Petr Kostka všeobecně známou osobností, dokument ho představuje i v nečekaných rolích, jakou je třeba role obětavého dědečka jeho vnuka Antonína, syna pokračovatelky „divadelního rodu“ Terezy Kostkové.
Vysílání: 01.6., 21.20 hod., ČT1
Opakování: 04.6., ČT1

Klec bláznů II
Slavná show pokračuje, ale tentokrát s gangstery v patách. Michel Serrault a Ugo Tognazzi ve slavné francouzsko-italské komedii (1980). Dále hrají: M. Bozzuffi, M. Galabru, P. Borboni a další. Režie Édouard Molinaro. Mimořádný úspěch komedie Klec bláznů si samozřejmě vynutil další pokračování. Naštěstí hlavní dvojice zůstává stejná – Michel Serrault a Ugo Tognazzi. Albín – Michel Serrault, kterému každý říká pouze jeho uměleckým jménem Zaza, se nechce smířit s tím, že už není tak mladý(á) a přitažlivý(á) a že neutáhne celou show. I přes stále větší rozmary je Zaza neustále milován(a) a opečováván(a) svým přítelem Renatem. Kdyby Zaza nedělal(a) naschvály a neprovokoval(a), nezapletli by se do hry gangsterů a tajných agentů. Tady už nejde o milenecké rozmíšky, ale o život. Renato si vzpomene na svou italskou rodinu a se Zazou prchají na jih Itálie, kde vládnou zcela jiné poměry, co se postavení mužů a žen týče... a dvou mužů ani nemluvě.
Vysílání: 30.5., 23.40 hod., ČT2

Zámek ve Švédsku
Aristokrati, kteří se nudí, nenávidí a pohrdají druhými. Komedie podle divadelní hry François Saganové. Francouzský koprodukční film (1963). Hrají: J.-L. Trintignant, M. Vittiová, J.-C. Brialy, C. Jürgens, S. Flonnová. Režie Roger Vadim. Film Zámek ve Švédsku byl natočen podle divadelní hry Francoise Saganové. V anotaci k divadelní hře, kterou u nás vydala Dilia, se uvádí: „Ve hře Zámek ve Švédsku zachycuje autorka bezcílný život vysoké aristokratické společnosti, život, v němž lidské vztahy jsou určovány cynismem a nudou a v němž ani vražda nezanechává stopy ve svědomí.“
Ovšem filmové zpracování režiséra Rogera Vadima z roku 1963 je pojato jako komedie, nebo ještě lépe parodie na oblíbené historizující romantické filmy. Student (Jean-Louis Trintignant) přijíždí na pozvání švédské rodiny k nim domů na odlehlé místo. Je zima, hostitelská rodina bydlí na hradě, který je celý obklopen sněhem. Návštěvník pomalu poznává jednoho člena podivné rodiny po druhém. Seznamuje s majitelem zámku Hugem (Curd Jürgens), jeho ženou Eleanore (Monica Vittiová), která se mladíkovi začíná líbit. Domácnost s nimi sdílí velmi zvláštní a inteligentní bratr Eleanore Sébastien (Jean-Claude Brialy) a Hugova sestra Agathe (Suzane Flonová). Poslední členkou domácnosti je Ophélie (Françoise Hardyová). Hrad je opředen řadou záhad, jednou z nich je i to, co je vlastně Ophélie zač. Ve stylu vaudevillu plného záměn, mrtvol a nedorozumění a lehkosti zápletek a dialogů her Marivauxe, jak Francouzi říkají „marivaudage", s lehkým závanem melancholie si můžeme užít velké herecké hvězdy.
Někomu možná film připomene naše šedesátá léta, kdy vznikly podobné parodie jako Fantom Morisvillu či parodie na westerny Limonádový Joe.
Vysílání: 01.6., 14.25 hod., ČT2

Na plovárně s Václavem Vydrou
Rozhovor Marka Ebena s divadelním, televizním a filmovým hercem. Režie J. Hojtaš. Václav Vydra nejmladší se narodil 7. ledna 1956 v Praze. Jeho rodiče byli divadelní herci Václav Vydra mladší a Dana Medřická. Studoval na pražské konzervatoři a už v této době hostoval v Divadle na Vinohradech, kde měl v podstatě rodinné zázemí. Hrál tam i jeho dědeček a oba rodiče. Během studií si zahrál i v několika televizních inscenacích. Debutoval už ve svých 16 letech v psychologickém dramatu Návraty. Po dokončení konzervatoře nastoupil do divadla Kladno. V letech 1979 až 1995 byl v angažmá v Městských divadlech pražských a od roku 1996 působí v Divadle na Vinohradech. Na svém kontě má opravdu velkou řadu filmových a seriálových rolí. Mezi nejvýznamnější filmy patří například Výslech, Svatební cesta do Jiljí, Poslední propadne peklu, S čerty nejsou žerty, Copak je to za vojáka, Dobří holubi se vracejí, Hřbitov pro cizince, Černí baroni, Zámek v Čechách, Den, kdy unesli papeže a mnohé další.
Vysílání: 29.5., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 02.6., ČT2

Deníček (ne)obyčejného herce
Je ikonou současného českého filmu. Hraje, režíruje a píše scénáře. Mluví třemi cizími jazyky. Filmy, ve kterých se objevil, znají snad všichni. Portrét Jiřího Mádla připravil O. Černý (Premiéra). Jiří Mádl je mužem mnoha talentů. Jeho hereckou kariéru odstartoval film Snowboarďáci, kde exceloval společně s Vojtou Kotkem. V autobiografickém deníčku se projdeme jeho filmografií, do které patří například snímky Děti noci, Všiváci, Probudím se včera, Na střeše, anebo jeho režijní debut a scénáristický debut Pojedeme k moři. Jiří Mádl vysvětluje, co ho vede ke studiu jazyků, ve kterém dalším hlavním městě, kromě Prahy, je doma, proč vystudoval filmovou akademii v New Yorku i kde by chtěl mít svou vlastní bustu. A zjistíme, co si o něm myslí jeho přátelé a kolegové z branže.
Vysílání: 29.5., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 02.6., ČT art