Scéna.cz 

Kabaret Ivan Blatný

Pražské Divadlo Komedie uvádí v premiéře inscenaci Kabaret Ivan Blatný. Velmi temné stránky duše se skrývaly také v hlavě významného, ale ještě stále ne zcela doceněného českého básníka Ivana Blatného, který po své emigraci prožil velkou část života v psychiatrických léčebnách ve Velké Británii. A právě životní osud, lidské i politické názory a postoje se staly inspirací pro hudebníka a libretistu Miloše Orsona Štědroně. Pro svou hudební reflexi tohoto velmi jedinečného tématu zvolil zcela záměrně scénickou formu, která se pohybuje na pomezí mezi činoherním a hudebním divadlem. Forma kabaretu však zároveň dovoluje určitou lehkost a nadsazenost tohoto pojetí. Divadlo Komedie přizvalo do tvůrčího týmu pro tento projekt režiséra Jana Nebeského a výtvarnici Janu Prekovou. Do hlavní role postavy básníka Ivana Blatného byl obsazen herec Karel Dobrý, který se již na jevišti Divadla Komedie výrazně uvedl mimo jiné v inscenacích, jako byli Kanibalové či Solingen. Většina textového materiálu této pozoruhodné hudebně-divadelní inscenace pochází z Blatného básnických sbírek „Stará bydliště“ a „Pomocná škola Bixley“.

„Mým snem bylo vždy vytvořit autorské ´hudební divadlo´, které by spojovalo hudbu a text tak, aby nebylo možné přesně určit, k jakému divadelnímu žánru ho lze jednoznačně přiřadit. V říjnu roku 2006 jsem dokončil kus na pomezí kabaretu či zpívaného divadla, který jsem nazval Kabaret Ivan Blatný. Již od počátku jsem si představoval tento projekt v Divadle Komedie, které jsem vnímal pro své pojetí kabaretu s živými hudebníky na scéně jako po všech stránkách vyhovující a inspirativní prostor,“ říká hudebník M. O. Štědroň.
Ivan Blatný (narozen 1919 v Brně, zemřel 1990 v Colchesteru ve Velké Británii)
Do roku 1948 patřil k nejvydávanějším českým básníkům, mezi nimiž měl také řadu blízkých přátel. 1948 se na poslední chvíli dostal do delegace Syndikátu českých spisovatelů, cestujících do Velké Británie. Památným se stalo jeho vystoupení v BBC, kde kritizoval KSČ a upozorňoval na nebezpečně vzrůstající vliv Sovětského svazu. Z Anglie se už vzhledem k situaci zcela logicky nevrátil. Reakce režimu nebyla pro jeho osobu asi příliš překvapující, ale reakce většiny jeho bývalých „přátel“ byla šokující. A to i od lidí, které považoval za velice blízké, jakým byl kupříkladu básník Josef Kainar. Během následujících let upadl Blatný zcela v zapomnění. Přes snahy o publikování jeho textů v druhé polovině 60. let a po roce 1989 trvá tento stav téměř až dodnes. V emigraci prožil Blatný čtyřicet let v několika anglických sanatoriích, kde byl internován s diagnózou paranoidní schizofrenie. Později byla tato diagnóza zmírněna a byl mu přiznán režim, který mu dovoloval pokračovat v básnické tvorbě. Velkou zásluhu na tom měl jeho brněnský bratranec MUDr. Jan Šmarda, který ho jako jeden z prvních Čechů v 60. letech v anglickém sanatoriu navštívil.