Scéna.cz 

Premiéra ve Švandově divadle

Maska: „Jsi člověk s rozvrácenou duší blázna, jsi slabý, bezbožný, samolibý a zlý; dokonale se v tobě zrcadlí nynější doba, skvělá, ale prázdná. Všechno chceš mít a toužíš po vášních, máš ale strach, že jimi budeš zdrcen, pohrdáš lidmi bez hrdého srdce a sám jsi hříčkou v rukou mnoha z nich. Tak vidíš, znám tě...“

O titulu Maškaráda divadlo uvažovalo již delší dobu. Velký, výrazně dramatický příběh, jenž je vlastně jakousi genealogií zločinu dobře zapadá do linie dramat jako jsou Periférie či Její pastorkyňa. Problematika člověka a jeho vztahu k vlastní duši a k Bohu, zobrazení toho, co udělá s duší vražda, a jak se k zločinu staví společnost, nás zajímala a zajímá. V případě Maškarády je pak jistým bonusem to, že jde o drama nikoli české, ale drama vskutku světové, psané navíc ve verších. Což klade speciální nároky na herecký soubor a vytváří výbornou výjimečnou příležitost, s níž se nesetkáváme zase tak často. Pro úpravu byla zvolena tradiční, čtyřaktová verze hry, která byla upravovena a seškrtána pouze do té míry, nakolik to vyžadoval výklad figury Neznámého.

Hra jako vášeň. Vášeň jako hra. Mrazivost, na kterou se umírá ve víru zalykavých veršů a ničivě přesných slov, jaká uměl jen Lermontov. Ztracený náramek - titěrný spouštěč smrtící štěpné reakce. Vnořit se do hlubiny rytmu. Nebát se - tam, kde podává se sladce jedovatá zmrzlina. Nekončit nikdy. Začínat! Proplout průplavem nebo se o skalisko roztříštit. Sladká pomsta? Ne. Oběť své vlastní kořisti. Hra velkého romantického gesta s tématy vnitřní rozervanosti, sebezničující touhy a zároveň posedlosti pomstou patří k základním dílům světové dramatiky. Dodnes fascinuje atmosférou, pohybující se na hraně reality, poloopilé halucinace a dráždivého snu. V režii Radovana Lipuse hrají Milan Kačmarčík, Jana Stryková, Matěj Hádek, Apolena Veldová, Kamil Halbich, Tomáš Pavelka, Eva Leimbergerová, Luboš Veselý, Jaroslav Šmíd ad.

Premiéra 22. března 2008 od 19:00h ve Velkém sále Švandova divadla.