Scéna.cz 

Hudební tipy na 17. týden

Archivní návraty Rendez-vous s Gustavem Bromem
Vysílání: 27.4., 10.25 hod., ČT1
Jazzová legenda Gustav Brom chtěl původně být inženýrem a architektem, ale už na reálce nastoupil na hudební výchovu a v roce 1940 založil jazzový bigband. Rozený organizátor a muzikant dokázal kolem sebe soustředit špičkové muzikanty a zpěváky. V 80 letech se jeho orchestr vypracoval na sedmé místo v žebříčku předních světových jazzových kapel. Sázel na žánrovou a stylovou pestrost a pravidelně zval k hostování i zahraniční umělce. (1985)

Django Reinhardt: Odkaz
Vysílání: 30.4., 21.20 hod., ČT2
Fenomenální cikánský kytarista Django Reinhardt (1910–1953) není zapomenut; jeho nahrávky jsou živou vodou pro další generace jazzových kytaristů. Byl prvním Evropanem, před jehož uměním smekla Amerika. Jeho umění obdivovali Ellington, Segovia i John Lewis.
„Biréli Lagrene je fenomén“, spravedlivě charakterizoval tohoto neuvěřitelného kytaristu jeho velký kolega John McLaughlin. Lagrene byl zázračné kytarové dítě; ve čtrnácti letech nahrál Routes To Django, poctu pro geniálního Django Reinhardta a tato deska způsobila ve světě poprask. K přiblížení fenoménu Biréli Lagrene je třeba připomenout, že se narodil třináct let po smrti Django Reinhardta, rodáka z cikánské maringotky, který měl po úrazu z mládí funkční pouze ukazovák a prostředník na hmatníku své kytary. Těžký handicap Django nahradil svým úžasným uměním, kdy jeho improvizace odpovídaly architektonicky vybroušeným skladbám se strhujícím rytmickým tahem vpřed a vzhůru.

Bigbít (15/42)
Vysílání: 30.4., 22.15 hod., ČT2
V letech 1967–1968 se konaly v pražské Lucerně první dva československé beatové festivaly. Byly příležitostí k setkání a srovnávání kapel. Největším překvapením byl ale zahraniční host, skupina The Nice. Na začátku normalizace ještě u nás mohla vystupovat i americká skupina Beach Boys, o její návštěvě vypráví P. Sís. Na konci 60. let k nám z USA pronikalo hnutí dětí květin, neboli hippies, které bylo pro hudebníky inspirací především ve vzhledu. A co oblíbené spojení sex, drogy a rokenrol? V našich podmínkách se určitě nejednalo o nějaké zneužívání drog, které naštěstí nebyly k sehnání. O tom i o ostatním vyprávějí pamětníci - P. Bobek, T. Black, E. Šedivý, M. Rottrová, V. Mišík, K. Gott a mnoho jiných.

Ta naša kapela
Vysílání: 01.5., 10.00 hod., ČT2
V dalším vydání hudebně zábavného cyklu Ta naša kapela vás kapelník Jan Slabák zavede do Radějova na tradiční pálení čarodějnic.
Pálení čarodějnic patří k doposud velmi živým zvykům. Od středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. To platilo například o nočním čase z 30. dubna na 1. května. Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem změnila v pověru, že ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí - čarodějnic a čarodějů. Na obranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně. Postupem doby se z výročních ohňů stalo "pálení čarodějnic". Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli, jak čarodějnice létají na košťatech v povětří. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, tj. 1. května, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se ale hledající před působením nedobrých sil ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí. Do dnešní doby se v Čechách uchovala tradice pálení ohňů.
A k tomuto všemu bude hrát a zpívat slovácká dechová kapela z Hluku ŠAROVEC, vítěz Zlaté křídlovky 2006 a Slovácké křídlovky 2006. Šarovec koncertuje pravidelně v Nizozemí, Německu a Rakousku, hraje na festivalech, plesech, na tanečních i hodových zábavách a vánočních koncertech. Tato mladá kapela se má čile k životu. Jak se zdá ani v budoucnu nebudou platit trochu posměšná slova, že " V Huku puku buben!" A že stále budou platit slova Františka Kožíka: "Hejtman Šarovec bojoval šavlí. Soubor Šarovec bojuje muzikou a písničkou. Přeji mu ze srdce, aby mával tou zlatou šavlí nad celou zemí, šavlí, která nestíná hlavy, ale dobývá srdce?"

ČT Live - Divokej Bill
Vysílání: 01.5., 03.15 hod., ČT2
Úvalská kapela Divokej Bill byla založena v průběhu roku 1997. Kapela se líbila a díky pohodové náladě v Úvalech a podpoře přátel odehrála asi patnáct koncertů.
V té době se také začíná rozjíždět tradice Ouvalských big-beatů (koncert úvalských kapel na sokolském hřišti začátkem června), na kterých se Divokej Bill podílí, jak hráčsky, tak pořadatelsky. Rozjíždějící se kapela podepisuje smlouvu na tři alba s firmou MONITOR EMI. První se točilo ve studiu SONO na Nouzově, produkce se ujal ing. Magor, kapelník Třech sester, o zvuk se postaral Milan Cimfe a Mikeš, kteří se podíleli i hráčsky. Točilo se 25 dní a pod názvem "Propustka do pekel" vyšlo v červnu 2000, největším hitem se stala skladba "Plakala", na kterou byl natočen videoklip ze zkušebny (režie Vašek Kučera). Druhá deska dostala jméno podle písničky "Svatá pravda". Pomalu se začíná připravovat třetí deska. Písničky na ní jsou pomalejší a temnější než dříve. Poprvé se objevují i chemické zvuky z počítačů a tak ji fandové přijali v rozpacích a rozdělili se na dva tábory, jedni změnu uvítali, druzí odsoudili, což kapelu paradoxně ještě více stmeluje. Název byl inspirován oblíbenou hláškou z nahrávání, jsem "Mezi nima". Vyráží se na nekonečné šňůry po celé republice. Třetí deska Mezi nima se stává zlatou za 10 tisíc prodaných kusů. Singlová písnička "Znamení" otevírá cestu do většiny rádií. Obliba skupiny Divokej Bill ji přivedla i televizního cyklu " ČT Live".