Český kalendář
autor: Česká televize
zvětšit obrázekDokumentární film o vzniku hudebního projektu textaře, básníka a producenta Michala Horáčka. Dokumentární film o vzniku hudebního projektu. Autorem villonských balad, které vyšly knižně a jsou uváděny také v divadelní podobě, je básník, textař a producent Michal Horáček. Každá z nich souvisí s některým měsícem v roce. Český kalendář je komplexní projekt (básně, písně, divadelní představení), který spojuje jeden motiv: villonské balady. Balada byla známa už ve 12. století; skládali je především francouzští a angličtí trubadúři. Rozsáhlou sbírku vytvořil vévoda Orleánský během let svého zajetí v Anglii (1317-1341), žánr však nejvíce proslavil Francois Villon (narozený asi 1331). Českou tradici zahájil překladem Villonových balad Jaroslav Vrchlický (1883), vlastní téma zpracoval ve dvaceti básních Jiří Mahen (1908), nejznámějším dílem se však stalo Nezvalových 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936). V roce 2008 obrátil svou pozornost k tomuto žánru i Michal Horáček; ten se na rozdíl od Nezvala nevěnuje politickým tématům, ale cyklickému času kalendářního roku, jak jej prožívají současní Češi.
Villonská balada je charakteristická svou formální náročností. Básník smí použít pouze tři rýmové koncovky (A,B,C) a musí dodržet jejich použití ve struktuře, kterou si zvolí (například ABABBCBC, nebo, za použití rýmu obkročného, ABBAACCA). Kromě toho musí pro 8., 16., 24. a 28. řádek použít tentýž refrén a celou baladu podřídit zvolené metrice, například iambu, trocheji nebo daktylu.
Výběr z balad Michala Horáčka uskutečnila a pro knižní vydání připravila bohemistka Daniela Iwashita. "Při obecném tíhnutí k snadnosti a beztvarosti," říká editorka v doslovu, "řeč splývá v jakési neartikulovaného mumlání. Autor Českého kalendáře se naopak zavazuje k co nejobtížnější formě, která prověřuje v první řadě slovesné řemeslo. Řemeslné naplnění formy (vulgárně řečeno poskládání slovního materiálu na příslušná místa tak, aby nic nepřečnívalo) však není totéž co ztvárnění formy, není to cíl, ale jen vstupní podmínka." Jinými slovy: zvládnutím formy hra nekončí, ale naopak začíná. "Ideálem je," prohlásil Michal Horáček, "aby čtenář vstoupil do příběhu, konfrontoval jej se svou vlastní zkušeností a v posledku si ani nevšiml, že se slova řadí podle nějakých formálních pravidel".
Producent k jejich zhudebnění vyzval profesionální i amatérské muzikanty a několik hudebních ztvárnění vybral a nahrál v podání Báry Basikové, Vojtěcha Dyka, Szidi Tobias, Františka Segrada, Lucie Šoralové, Lenky Dusilové a dalších zpěváků.
Vysílání: 27.7., 22.00 hod., ČT art
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Hudební tipy 20. týden
13. komnata Kuby Ryby
Hudebník, skladatel, textař, zakladatel nejznámější punk-popové skupiny Rybičky 48, b ...celý článek
Petr Hapka – 80 let
Televizní písničky a songy Petra Hapky
Štěstí je krásná věc, Dívám se, dívám, Rozvod a další slavné hity a ...celý článek
Hudební tipy 21. týden
Let The Music Play, příběh Barryho Whitea
Komplikovaný životní příběh amerického skladatele a zpěváka s nez ...celý článek
Pop-rockové pódium
Helmutova stříkačka
Comebackový koncert brněnské legendární kapely u příležitosti jejího 40. výročí z klubu ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 20. týden
Neobyčejné životy - Vladimír Brabec
Dokumentární portrét populárního herce, výrazné osobnosti Národního div celý článek
OPERA/ TANEC
Hlaskontrabas Oktet vydává nové „severské” album
Unikátní hudební formace Hlaskontrabas Oktet, kterou tvoří čtyři zpěvačky a čtyři kontrabasisté pod vedením Pe celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 20. týden
Ztracené poklady Egypta: Záhady egyptské Sfingy
Je stejně tajemná jako slavná. Prozkoumejte minulost jedné celý článek