Ján Jackuliak: Každá muzikálová postava by měla být různorodá.
autor: archiv divadla
Herec a zpěvák Ján Jackuliak působí v Městském divadle Brno již od roku 1998. Tenkrát dělal konkurz do muzikálu Babylon. Nakonec všechno vyšlo a Ján Jackuliak má na svém kontě Tonyho ve West Side Story, Viktora v inscenaci Romance pro křídlovku, Kalibána v Bouři. Postavu Kalibána spolu s Bergerem v muzikálu Vlasy považuje za srdcové. Hostuje také v Národním divadle v Brně – v inscenaci Na dotek.
Vystudoval brněnskou JAMU, obor muzikálové herectví. Do Brna přišel z Košic na základě doporučení kamarádky. Je prý nejobsazovanějším hercem MDB.
Hrál jsem skoro v každém představení. Měl jsem až dvacet titulů. Tuto práci mám skutečně rád, protože pro mě znamená dobrodružství. Žádnou roli neodmítám.
Být obsazený tam i tam je pro nás herce dobré. Zahraji si i činohru, tedy v uvozovkách takové to „přirozené“ divadlo, nemusím jen tančit a zpívat.
Shakespeara znám od svých čtrnácti let, kdy jsem poprvé hrál v Romeovi a Julii. Dle mého dramatik s velkým D.
Bouře v MDB byla vymyšlená do arény. Role Kalibána byla náročná. Velké fyzické výkony a dokonce i v provazištích.
Někdy je to s ním těžké, ale dokáže herce dovést do cíle. V tomto je výborný. Má dvě základní nálady – vtipnou a hrozně sarkastickou. Ta nepříjemná vzniká, když se herec na zkoušce nedokáže naladit. On se snaží tuto bariéru odstranit, ale někdy je to hodně nepříjemné.
Muzikál zpracovává období, které mě hodně láká. Byl jsem za roli rád. Obecně je Jidáš vnímán jako někdo zlý. Ale já chtěl postavě dát svou vizi. Přesvědčit, že je to normální člověk a má srdce. Snad se mi to podařilo. Jidáš se snažil zachránit ideály, nebo také mohl žárlit. S Ježíšem byli velmi dobří kamarádi.
Hudbu miluji, léčí mě. Mám rád funky a klasiku, černošskou hudba 70. let. A také Mozarta.
Zastávám názor, že by každá muzikálová postava měla být různorodá, ať se jedná o zpěv, tanec či charakter postavy. V žádném případě by interpret neměl odzpívat jeden den Jidáše a druhý den Bergera stejně. Každá role by měla být odlišná. Vadí mi v muzikálech, které se u nás uvádějí, že někdo přijde a jen roli odzpívá. Prostě je to zpěvačka Anička, ale ne postava Máří Magdalény. Vadí mi, že je to jen o zpívání a ne o výrazu. Každá postava by měla být osobitá.
Pan profesor Úradník na konzervatoři mě učil, že každá role má být odlišená energií, ta je základ. Každá záporná role musí mít v sobě něco kladného a naopak, klaďas musí být trochu záporný. To z role dělá esenci. Nežijeme přeci černobíle.
Mně je nejbližší činohra na malé scéně. Například inscenace Na dotek v režii Jany Janěková. To mám nejraději. Hrál jsem mladého Dana. Pak jsme tam dělali Noci letmé lásky, což jsou čtyři příběhy. Přiznám se, že na malé scéně hraju nejraději.
Na mých oblíbených režisérech paní Janě Janěkové a panu Dodo Gombárovi obdivuji, že dokáží přizpůsobit postavu naturelu herce, To je skutečně super. Dokáží herce někam umístit a rovněž mu pomohou, že z toho vyjde dobře. Hlavně mají dobré myšlenky, vědí, co chtějí udělat.
V divadle to je pro nás tajemství. V kartách mi vychází, že mě čeká velký zlom v životě. Hodně bych chtěl cestovat po světě. Poznávat lidi. Nevím, co přijde. Ale chci vidět svět.
Mám štěstí na pěkné role. Mám období, že bych chtěl od divadla odejít, ale k tomu potřebujete mít zadní vrátka. Hodně toužím cestovat a vidět.
Časopis 18 - rubriky
reklama
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
MdZ a FBM spojuje nový společný projekt EGBDF
Dvě významné zlínské kulturní instituce, Městské divadlo Zlín a Filharmonie Bohuslava Martinů představí jedine celý článek
OPERA/ TANEC
LVHF bude uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí
Koncerty klasické hudby, jejichž program definuje vzájemnost hudebního bohatství a zednářské symboliky – celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek
© Copyright 1998 - 2024 Scena.cz, z.ú. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu Scena.cz, z.ú. zakázáno