zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební tipy 47. týden

Rod Stewart zpívá americkou klasiku

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Hudební profil – Lenka Filipová
Nejznámější písničky populární zpěvačky, šansoniérky, kytaristky a skladatelky z jejího prvního dlouhohrajícího alba (1981). Scéář J. Moc. Kamera A. Kovács. Režie J. Adamec. Populární zpěvačka, šansoniérka, kytaristka, hudební skladatelka a textařka Lenka Filipová se narodila 14. února 1954 v Praze. Pochází z uměleckého prostředí. Již od mládí byla předurčena stát se kytaristkou. Hru na tento nástroj vystudovala u Štěpána Urbana a Milana Zelenky na konzervatoři v Praze. Při hře na kytaru si ráda zpívala. Během studií si přivydělávala jako moderátorka i zpěvačka. Je vynikající šansoniérkou, interpretovala poezii Vítězslava Nezvala, kterou zhudebnil její kamarád, hudební skladatel a kytarový virtuóz Štěpán Rak. Hostovala i se skupinou Spirituál kvintet. Na počátku 70. let se objevila na prknech Divadla Semafor ve hrách Miloslava Šimka, hostovala v koncertním programu Karla Gotta. Účinkovala se skupinou Flop Karla Zicha, vystupovala v pražské Alhambře. V roce 1976 absolvovala kurzy na Mezinárodní hudební akademii v Paříži. Nejznámějším hitem z té doby je píseň Zamilovaná, která pochází z tvůrčí dílny Francise Cabrela. Tu uslyšíte v přebásnění Zdeňka Rytíře během tohoto recitálu v rámci Televizního klubu mladých. Píseň byla u nás natolik úspěšná, že dala název jejímu prvnímu gramofonovému albu, které vyšlo v roce 1981 u firmy Supraphon. V té době sestavila Filipová vlastní doprovodnou skupinu Domino a v jejím repertoáru začal postupně převažovat střední proud. Publikum vždy poměrně dobře přijímalo její písně zpívané ve francouzštině, své koncerty také vždy doplňovala a ozvláštňovala sólovými kytarovými výstupy.
Vysílání: 19.11., 15.20 hod., ČT1

Další panovník na rozhlasovém big bandovém trůně
Swingový koncert Big Bandu Českého rozhlasu v čele s dirigentem Václavem Kozlem, jenž zítra oslaví 85. narozeniny (2004). Pořadem provází A. Benda. Hosté: O. Ruml, M. Malátný, A. Gondolán, I. Csáková a O. Škrancová. Kamera J. Hruša. Režie R. Vodrážka. Dnes uvidíme a uslyšíme českého hudebníka a skladatele Václava Kozla, jehož 85. narozeniny si zítra připomeneme. Zazní jeho swingová aranžmá v podání Big Bandu Českého rozhlasu a zaposloucháme se do skladeb Cole Portera, George Gershwina nebo Edith Piaf. Hosty koncertu bude i řada pěveckých osobností. Václav Kozel, který se narodil 19. listopadu 1940 v Praze, byl již od dětství fascinován hudbou, miloval jazz a vystudoval hru na klarinet. Poté působil v řadě jazzových orchestrů, na příklad v orchestru Vlastimila Kloce nebo později ve slavném orchestru Karla Vlacha. V 60. letech minulého století založil svůj první big band, který se rozrostl v All Stars Big Band.
Vysílání: 18.11., 22.50 hod., ČT art

Kraftwerk: Pop Art
Portrét německých průkopníků elektronického popu doplněný o ukázky z koncertu v londýnské Tate Modern. Německý hudební dokument. Prostředí německého Porýní konce 60. let se stalo určující pro vznik uznávané kapely Kraftwerk. Samotářští mladíci se stali průkopníky elektronické hudby a svým zcela originálním industriálním zvukem inspirovali nespočet dalších umělců po celém světě. Příběh skupiny dokreslují nejen archivní záběry sahající až do roku 1970, ale také výpovědi blízkých spolupracovníků kapely i hvězd, které hudba německé legendy ovlivnila. O své vzpomínky se podělí třeba průkopník techna Derrick May, zakladatele skupiny Can Holgera Czukay, fotograf skupiny Peter Boettcher nebo kurátorka Tate Modern Caroline Woodová. A právě ukázky z vystoupení kapely Kraftwerk v londýnské galerii dotváří celkové vyznění dokumentu.
Vysílání: 18.11., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 22.11., ČT art

BACK BEAT: BLACK BEAT – OSIBISA A MOTHER'S FINEST
Dokumentární výpověď o černošském big beatu zachycená během vystoupení hudebních skupin Osibisa a Mother's Finest na rakouském festivalu Lovely Days (2015). Režie J. Vondrák. V 60. letech bouřilo zejména v Americe hladinu poklidného života hnutí za rovná občanská práva černochů. V jeho čele stál baptistický kazatel Martin Luther King, hnutí hippies a celá beat generation. Hudba 60. let našla své vzory v rhythm and blues, v gospelu a v černošské hudbě vůbec. Idolem mladých lidí se stávají černí muzikanti – Jimi Hendrix, James Brown, Ray Charles, The Supremes, B. B. King, Muddy Waters, Aretha Franklin a další umělci. Situace v Evropě byla výrazně klidnější. V samém závěru 60. let se v Londýně seskupila jedna z nejpevnějších ryze černošských kapel, která nemohla stát u zrodu jiného žánru nežli toho, kterému dnes říkáme world music. V roce 1962 se do Londýna přestěhoval Teddy Osei, aby díky stipendiu ghanské vlády studoval hudbu. O dva roky později založil kapelu Cat's Paw, která hrála jakousi předčasnou world music – fúzi africké hudby, rocku, soulu. Když v roce 1969 přesvědčil Amarfia a Tontoha, byla kapela Osibisa na světě. Hned od roku 1970 účinkovali na velkých scénách v Japonsku, Austrálii, Indii a Africe. Následujícího roku vydali hned dvě alba – Osibisa a Woyaya. Kapela se angažovala i politicky v rámci boje o rovnoprávnost černých spoluobčanů. V roce 1980 byli její členové hlavními hvězdami na oslavách nezávislosti Zambie. Nástup nových hudebních žánrů, punku na jedné straně a disco na straně druhé, znamenal, tak jako pro spoustu jiných kapel, výrazný ústup ze slávy, razantní snížení koncertů i prodaných desek. Teddy Osei v roce 1996 kapelu reformoval a vyrazil znova do světa. Zběsilé životní a pracovní tempo mělo za následek silnou mrtvici, nicméně kapelník a zakladatel Osibisy počet vystoupení jen zredukoval a vystupoval na hudebních scénách ještě dlouhou řadu let.
Šedesátá léta končí rokem 1970, takže na poslední chvíli se kapelou téhle skvělé dekády stali i američtí Mother's Finest. Vokální duo Glenn Murdock a Joyce „Baby Jean" Kennedy kolem sebe shromáždilo partu pořádně zdivočelých funk rockových muzikantů. Po sérii úspěšných singlů, které kapela vydala v roce svého vzniku, přišlo v roce 1972 i první album. Pomyslnou bránu k evropským turné Mother's Finest otevřelo úspěšné účinkování na Rockpalastu v německém Essenu. V září 2011 byla kapela uvedena do Georgia Music Hall of Fame. Dodnes čile působící Mother's Finest patří k tomu nejlepšímu funk rocku na světě.
Vysílání: 20.11., 22.30 hod., ČT art

Rod Stewart zpívá americkou klasiku
Klasické americké hity v novém hávu a v podání britského interpreta s nezaměnitelným hlasem. V roce 2002 se Rod Stewart rozhodl vystoupit ze škatulky rockového a popové zpěváka a ve spolupráci s hudebním manažerem Clivem Davisem natočil „It Had to be You: The Great American Songbook“. Britský zpěvák si vybral klasické americké hity a vtiskl jim svou tvář. Na albu se tak objevily například hity „They Can't Take That Away From Me“ od George Gershwina nebo „Ev'ry Time We Say Goodbye“ od Cola Portera. Krátce po vydání alba Stewart v New Yorku upořádal koncert, kde nadšeným divákům předvedl vybrané písně z alba na živo. Ty navíc doplnil o některé hity ze své úspěšné kariéry.
Vysílání: 21.11., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 22.11., ČT art

Ženy v rocku: Síla (3/4)
Originální příběhy ikonických a nebojácných umělkyň, které si navzdory všemožným překážkám nenechaly vzít svůj sen a prosadily se v hudební branži. Americký hudební cyklus. Poutavý hudební cyklus vypráví o ženách, které se prosadily na kdysi výhradně mužské rockové scéně navzdory všem překážkám. Třetí díl odhalí moment, kdy rockové průkopnice převzaly kontrolu nad svou kariérou. Jako ženy zpěvačky získaly možnost převzít vedoucí úlohu v nahrávacích studiích nebo v procesu psaní písní. Tím se posunuly do bodu, kdy mohly rovnocenně vyjednávat o smlouvách, které uzavřou s nahrávací společností. Vlastní cestu za úspěchem přiblíží Pat Benatarová, Aimee Mannová nebo Sheryl Crow.
Vysílání: 21.11., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 25.11., ČT art

Můj život s Rolling Stones: Ronnie Wood (3/4)
Patří neodmyslitelně k legendární britské kapele, i když k ní nastoupil jako poslední „až“ v roce 1975. Britský hudební cyklus. Kytarista Rolling Stones Ronnie Wood měl už skvěle rozjetou kariéru, když ho v roce 1975 oslovili Rolling Stones s nabídkou vstupu do kapely. Díky zkušenostem ze skupin Birds, Jeff Beck Group nebo Faces a dlouholetému přátelství s Mickem Jaggerem a Keithem Richardsem byl po odchodu Micka Taylora pro kapelu jasná volba. Během desítek let s kapelou ho potkali vzrušující hudební zážitky, ale také nebezpečné propady související s jeho závislostmi. Dokument díky osobním vzpomínkám Ronnieho Wooda, archivním záběrům, ale i rozhovorům s hvězdnými muzikanty, mezi kterými nechybí Rod Stewart, Joe Walsh nebo Andy Summers, odhaluje, jak kytaristova hudební virtuozita a pozitivní osobnost pomáhá držet kapelu pohromadě.
Vysílání: 23.11., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 28.11., ČT art

Olympic – 40 let
Koncert nejznámější české rockové skupiny s frontmanem Petrem Jandou v pražské T-Mobile aréně, dnes zvané Sportovní hala Fortuna (2002). Kamera J. Matiášek. Režie P. Soukup. Nejstarší a nejznámější česká rocková skupina v roce 2002 oslavila čtyřicet let své existence. Ale nejen, že vydržela, ona nežije pouze z minulosti, ale přichází stále s novými písničkami, které se stávají hity. Je to samozřejmě především díky ohromnému talentu a píli lídra této skupiny Petra Jandy. Kytarista, zpěvák a skladatel má na svém kontě stovky písniček, z nichž minimálně desítky už doslova zlidověly, opustily svého autora a v různých úpravách žijí svým vlastním životem. Petr Janda je skutečný český hitmaker a nemá u nás konkurenci. S Olympicem vyrostl, ale nezestárnul, minimálně hudebně je pořád velmi mladý. Televizní pořad Olympic 40 let přináší zhruba 90 minutový záznam z megakoncertu, kterým vyvrcholilo turné kapely a který navštívilo dvacet tisíc diváků, aby připravilo skutečně báječnou atmosféru. Poslechněte si Dynamit, Dědečkův duch, Želva, Kufr, Pták rosomák, Osmý den, Jasná zpráva, Nikdo není akorát, Snad jsem to zavinil já, Bonsoir mademoiselle Paris, Já, Okno mé lásky, Jako za mlada, Ajajaj, Slzy tvý mámy a další hity. Autorem hudby všech skladeb v rámci koncertu byl Petr Janda.
Vysílání: 23.11., 22.15 hod., ČT art

16.11.2025 17:11:58 Redakce | rubrika - Z éteru