zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Youri Vámos: Nejtěžší je najít klíč

Youri Vámos

autor: Diana Zehetner  

zvětšit obrázek

Choreograf maďarského původu Youri Vámos si vydobyl značné renomé na mezinárodní scéně. Do loňského roku byl uměleckým šéfem baletu Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf, nyní je na volné noze. To byla okolnost, která inspirovala šéfa baletu pražského ND Petra Zusku, aby po spolupráci na Louskáčkovi a Romeovi a Julii vyzval tohoto choreografa k vytvoření původního baletu pro naši první scénu. Youri Vámos přijal. Před nedávnem tedy Národní divadlo uvedlo světovou premiéru baletu Othello na hudbu Leoše Janáčka.

  • Váš původní balet Othello je inspirován Shakespearovou tragédií. Překvapilo mě, že jste využil hudbu Leoše Janáčka. Jak k tomu došlo?
    Mám rád Janáčkovo dílo, a nejvíce ze všeho mě zaujala, především jeho symfonická báseň Taras Bulba. Hudba je pro mě velkou inspirací, takže jsem už víckrát přemýšlel o tom, jak jí použít. Jsem maďarského původu, ale mám slovanskou výchovu. Takže tuhle hudbu cítím, fascinují mě její proměnlivé rytmy, kolísavé nálady, temperament. Je v ní všechno – válka, láska, otcovská láska, zvláštní erotika. Není to nic jemného, je to chlapská záležitost, a to mi najednou přesně sedlo do nálady Othella.


  • Jste znám tím, že děláte dějové balety, nikoliv pouze abstrakce. Jaké bylo snažit se propojit renesanční příběh s poměrně novou muzikou?
    Přiznám se, že jsem se přitom pěkně zapotil. Spojil dva geniální tvůrce – Shakespeara a Janáčka není snadné. Je třeba najít rovnováhu, a především transformovat jejich díla do vizuální podoby. Přiznávám, že inspirace z literatury byla tak 20%, z 80% jsem byl inspirován hudbou. Není to výmluva, přiznejme si, že většina lidí zdá Shakespearovy příběhy jen velmi povrchně. Vědí, že existuje Hamlet, a že Othello je černý. Ale mou ambicí je lidem dát nějaký příběh, i když se s tím původním shoduje jen v některých rysech. Šlo mi spíše o to vytvořit nějakou metaforu – nebo ještě spíše vytvořit rovnováhu mezi metaforou, symbolem a popisností. Tak, aby to bavilo jak vzdělance, tak i lidi, kteří původní příběh vůbec neznají.
  • Ve vašem příběhu je důležitý Rodrigo, který u Shakespeara má jen vedlejší „padoušskou“ roli.
    Roderiga pokládám, za nejnormálnější postavu - je žárlivý, zamilovaný do Desdemony, ale ne patologicky. Jediná chyba je, že má špatného rádce, protože Jago je opravdu zloduch.
  • A co postava Othella?
    Ten symbolizuje určitou primitivní sílu, nechová se normálně – miluje příliš, a proto příběh končí tragédií. Je to zcela jiný druh milovníka než je Romeo, Albrecht či Sigismund. Má výrazný charakter, a proto je třeba, aby tanečník byl zároveň dobrým hercem, aby dokázal vytvořit hodně dramatickou rozporuplnou postavu. Za důležitý považuji nejen výsledek, ale celý proces práce. Musím konstatovat, že v průběhu několikaleté práce se souborem Národního divadla pozoruji kvalitativní vzestup.
  • Vytváříte choreografie pro konkrétní tanečníky?
    Nepředstavuji si konkrétního tanečníka, dělám to podle sebe. Snažím se postupně vypracovat do detailů charaktery a pak teprve vybírám tanečníky. Vidím obrazy, a prostřednictvím tanečníků se snažím co nejvíce přiblížit své původní představě. Někdy je ale tanečník natolik specifický, že svůj původní názor změním. Takže se stává, že z černé je najednou bílá...
  • 26.4.2010 08:04:09 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory