Scéna.cz 

Echoes - vyjádření hudební komunikace

Echoes. Iva Bittová, Andreas Kröper, Jacques Hotteterre, Miloš Štědroň st., Miloš Štědroň ml.
Jedna z nejnovějších supraphonských nahrávek je zdařilým výsledkem spolupráce zpěvačky Ivy Bittové s hudebními skladateli Milošem Štědroněm starším a mladším a flétnistou Andreasem Kröperem.
Jak napovídá již titul recenzovaného CD, čtveřici protagonistů se jednalo především o vyjádření hudební komunikace mezi jejich osobními kompozičními a uměleckými styly. Potřeba této hudební konfrontace vychází z jejich vzájemného přátelství a mnohaleté spolupráce. Nahrávka navíc nepředstavuje pouze dialog mezi jednotlivými skladbami, ale v některých kompozicích spojuje její aktéry do týmové tvůrčí spolupráce. Navíc se zmíněné „echo“ projevuje též spojením soudobých hudebních přístupů s formovými či melodickými principy hudby 17. a 18. století. Kromě toho je pro jednotlivé skladby typický důraz na stručnost a mi-ni-ma-lizaci kompozičních a in-stru-men-tač-ních prostředků.

Tato jednotící koncepční východiska předznamenávají dramaturgii nového CD, na němž nalézáme vedle skladeb sólových a duet také ansámblové kompozice. Do první skupiny náleží Krö-perova flétnová skladba Iva, kompozice Winds pro hlas a flétnu Ivy Bittové, Passacaglia pro flétnu Miloše Štědroně st. a flétnové Ecos (le Romain) Jacquese Hotteterrea, z nichž Štědroňova skladba se na CD vyskytuje s přívlastkem „pro infantibus“ také ve verzi s při-danými dětskými hudebními nástroji a hračkami a u Hot-teter-reovy kompozice je v závěru nahrávky zdůrazněn její echový princip střídáním kontrastních ploch hlasu a flétny.
Na obou posledně jmenovaných skladbách se podílela Iva Bittová zároveň jako zpěvačka i spo-lu-au-tor-ka. Její nezaměnitelný zpěv se stal inspirací pro vytvoření ostatních skladeb nahrávky.
V členitém cyklu Vanitas (Proverbia dicteria) zpracovali Miloš Štědroň starší a mladší originálním způsobem česká i latinská přísloví z Komenského, Blahoslava a starozákonního Kazatele. Stejně jako v této skladbě, kterou řídí Miloš Štědroň st., účinkuje i ve dvojici zbývajících děl instrumentální soubor, kombinující nástroje smyčcové a dechové s kytarou, harfou a bicími.
Dirigent Jan Ocetek nastudoval Requiem Miloše Štědroně ml. a Re-quiem Zingarorum Miloše Štědroně st. Obě paraliturgicky pojaté skladby se inspirují romskou kulturou a širokými rozsahovými, témbrovými a výrazovými možnostmi hlasu Ivy Bittové. Ve druhé skladbě je rovněž částečně uplatněna romská melodie z roku 1530 a me-lodie pavany. Obě díla jsou komponována na úryvky z latinského a romského liturgického textu mše za zemřelé a svou celkovou atmosférou a instrumentační barevností vytvářejí působivý vrchol nahrávky.