Scéna.cz 

Balet Smrt v Benátkách v Plzni

Zcela mimořádná sezona baletu DJKT přináší tituly v Plzni dosud neuvedené. Po autorském Obrazu Doriana Graye na Malé scéně a efektním Spartakovi ve Velkém divadle chystá soubor v Novém divadle taneční ztvárnění slavné novely Thomase Manna z r. 1912 Smrt v Benátkách. Mannův filozoficky laděný příběh stárnoucího umělce dal v r. 1971 vzniknout vrcholnému filmu Luchina Viscontiho, v téže době pracoval na stejnojmenné opeře Benjamin Britten. V novém tisíciletí inspirovala tato předloha světoznámého choreografa Johna Neumeiera k vytvoření baletu pro jeho hamburský soubor (prem. v prosinci r. 2003).

Osobitým způsobem zpracoval Smrt v Benátkách ve Státním divadle Košice v r. 2014 choreograf a režisér Ondrej Šoth, který se svým týmem nyní připravuje i plzeňskou inscenaci. Hlavní postava Smrti v Benátkách, spisovatel Gustav von Aschenbach, v Mannově novele vykazuje některé autobiografické rysy svého tvůrce a nepopírá ani inspiraci smrtí Gustava Mahlera. Libreto, jež vytvořil Šoth spolu s dramaturgyní Zuzanou Mistríkovou, zachovává věrnost literární předloze a sleduje osud spisovatele, jenž se na sklonku života pokusí zbořit všechny svazující konvence. (Ve Viscontiho filmu je Aschenbach hudebním skladatelem, u Neumaiera zase velkým choreografem.) Šothem vytvořená hudební koláž zahrnuje vedle děl Gustava Mahlera mj. také skladby Phillipa Glasse, Wima Martense a Arva Pärta.
„Smrt v Benátkách pro mne byla vždy neuvěřitelným příběhem,“ vyznává se Ondrej Šoth, „nádherným příběhem o pravdě, o symbolech, o lásce.“ Ve snaze vyhnout se přílišné ilustrativnosti zvolil jako východisko prolínání vnějších okolností s nejniternějšími pocity a hnutími: „S dramaturgyní Zuzanou Mistríkovou a výtvarníkem Andriem Sukhanovem jsme vytvořili příběh, který je třetím rozměrem Mannovy knihy s její tajemností a záhadností – nic se neděje náhodou, všechno je osud a člověk před ním nemůže utéci.“
V atmosféře epidemií ohrožených Benátek, osamělý a na marném útěku sám před sebou, je spisovatel nečekaně zasažen krásou – efébským zjevem chlapce Tadzia. Křehký, těžko postižitelný vztah poskytuje zajímavou látku právě pro taneční zpracování: „Uchopit neuchopitelné,“ říká Ondrej Šoth, „a povýšit prostřednictvím symbolů, to je úkol, který mě fascinoval.“

S plzeňským divadlem spolupracuje Ondrej Šoth poprvé, přestože své umělecké i pedagogické působení dělí dosti rovnoměrně mezi české a slovenské scény či školy. „Vyrostl jsem v Čechách na obrovských osobnostech, jsem velmi vděčný, že jsem měl možnost jako choreograf pracovat s lidmi jako byl Josef Svoboda, Evald Schorm, Jaroslav Kučera, Jan Grossman, Boris Hybner a Ctibor Turba. Stále se cítím jako československý občan a pozváním do Plzně jsem byl velmi poctěný. A jsem velmi zvědavý, zda se mi i tady podaří oslovit diváky stejně jako v Košicích.“
V ústřední roli spisovatele Gustava von Aschenbacha alternují Miroslav Hradil a Martin Šinták, osudového Tadzia ztvární studenti Taneční konzervatoř Praha David Lampart a Kristián Pokorný. Aschenbachovu ztracenou rodinu představují Jarmila Dycková a Zuzana Hradilová v roli Manželky, postava dcery je úkolem pro žákyně Baletní školy DJKT Emu Landovou a Lucii Obytovou. Dále tančí Martina Diblíková, Nela Mrázová, Kristýna Peštová, Kateřina Ševčíková, Nataliia Shchegliuk, Kristýna Piechaczková, Monika Mašterová, Michal Kováč, Petr Laštovka, Richard Ševčík, Aleš Lindovský, Grzegorz Mołoniewicz a Pavel Tručka.
Česká premiéra 4. dubna 2015 v Novém divadle od 19:00h.