Scéna.cz 

Pražský komorní balet se představí v Brně

Balet Národního divadla Brno uvádí hostující představení Pražského komorního baletu: 3 ČESKÉ KVARTETY. PKB přiváží do Brna po roce svou poslední premiéru - večer tří choreografů různých generací tvořících na hudbu význačných českých skladatelů. Představení se uskuteční 25. června 2015 v Mahenově divadle.

SLOVANSKÝ KVARTET
Hudba: Antonín Dvořák (Smyčcový kvartet č. 10 „Slovanský“)
Choreografie: Mário Radačovský
Slovanský kvartet je jednou z nejosobitějších a nejvyhraněnějších Dvořákových komorních skladeb. Jedná se o dílo šťastné životní pohody, radosti z dosažených úspěchů i nabytého uměleckého sebevědomí. Výrazná melodika, vzácná dokonalost kompoziční práce a zvuková ušlechtilost řadí toto dílo k nejkrásnějším kvartetním skladbám světové hudby. Stejně laděná je i choreografi e Mária Radačovského, jehož ústředním tématem je žena – žena milovaná, opouštěná, osamocená, sama sebou, hledající, milující. Autor nabízí divákovi vhled do nejniternějších pocitů ženy, ať už jde o radost ze života, lásku, smutek či hněv…

ČERNÉ ZRCADLO
Hudba: Vladimír Sommer (Smyčcový kvartet d-moll)
Choreografi e: Hana Polanská Turečková
Existenciální abstraktní balet jako metafora nikdy nepoznaného tajemství života a světa. Choreografi e je inspirována obrazem Vladimíra Houdka „Černé zrcadlo“. Spolupráce Hany Polanské Turečkové a Vladimíra Houdka by se dala popsat jako „jevištní či fi lmová koláž tance a malby hledající defi nici vztahu mezi jazykem těla a obrazovým ztvárněním“ a je silně inspirovaná modernismem. Ústředním zájmem tvůrčí dvojice jsou současné možnosti abstrakce, která je vždy procesem, vztahem, abstrakcí něčeho a nikdy nedosáhne vytoužené čistoty a bezvztažnosti.“ Ideu obou umělců podporuje i existencionální kvartet Vladimíra Sommera.

Z MÉHO ŽIVOTA
Hudba: Bedřich Smetana (Smyčcový kvartet Z mého života)
Choreografi e: Pavel Šmok
Kvartet Z mého života patří mezi vrcholná díla světové komorní tvorby. Jeho obsah vyplývá z názvu: je to jímavá niterná zpověď skladatele, zamyšlení nad dosavadním životem s jeho radostmi i strastmi, nadějemi i zklamáními, je to i vyznání víry ve vlastní vznešené poslání a hořká rezignace z marného zápasu se zákeřnou chorobou (kvartet vznikl dva roky po Smetanově ohluchnutí). Tragický patos nerovného boje umělce s nevyléčitelnou nemocí se stal i ústředním tématem Šmokovy choreografie.

www.prazskykomornibalet.cz