Scéna.cz 

Tragický odchod sopranistky Ludmily Dvořákové

Poslední velká česká sopranistka 20. století Ludmila Dvořáková (*11. 7. 1923, Kolín – † 30. 7. 2015, Praha) tragicky zahynula společně se svou o pět let mladší sestrou při požáru svého rodinného domku minulý týden v Praze na Ořechovce. Její doménou byly Wagnerovy a Straussovy opery.

Dvořáková studovala zpěv na pražské konzervatoři a v roce 1949 nastoupila do angažmá ve Státním divadle v Ostravě, kde se seznámila se svým manželem, dirigentem Rudolfem Vašatou (1911-1982). Od roku 1954 byla pět let sólistkou Opery Národního divadla v Praze, pak odešla do Slovenského národního divadla v Bratislavě. Od roku 1960 působila převážně v zahraničí - jako zázrakem získala za socialistického režimu souhlas úřadů a působila v západoberlínské Státní opeře, poté v Mnichově (1964-1974), New Yorku (1966-1968) a Londýně (1966-1972).

Ludmila Dvořáková sklízela výrazné úspěchy na všech předních světových scénách a festivalech, včetně wagnerovského festivalu v Bayreuthu a newyorské Metropolitní opery, kde vystupovala po Emě Destinnové, Marii Jeritze a Jarmile Novotné jako první česká pěvkyně nové doby. V MET zpívala Beethovenovu Leonoru, Wagnerovu Isoldu, Ortrudu a Sentu či Straussovu Chrysothemis. Často se věnovala i písňové a kantátové tvorbě. V roce 2002 převzala Thálii za celoživotní mistrovství, Cenu Antonína Dvořáka za přínos v popularizaci české hudby v roce 2012. V roce 2003 vyšel na CD její recitál pořízený ze vzácných studiových nahrávek pro Supraphon a Československý rozhlas.

zde