Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Petra Hauerová o České taneční platformě

autor: archiv

Členkou poroty České taneční platformy je i Petra Hauerová. Absolventka pražské konzervatoře Duncan Centre (1998), která se stala výraznou představitelkou nezávislé pražské taneční scény a vytvořila množtsví pozoruhodných výtvarně-pohybových děl, včetně multimediálních projektů (zakladatelkou skupiny TOW. Hauerová spolupracuje s ateliérem „Socha, prostor, instalace, konceptuální tendence“ na pražské AVU a vyučuje v Duncan Centre. Spolupracuje rovněž s pražským Národním divadlem na pohybových konceptech činoherních inscenací.

Porota zasedá v šestičlenném obsazení. Přicházíte na společné schůzky s tím, že máte sestaven svůj žebříček priorit, a snažíte se o oprávněnosti své volby přesvědčit ostatní?
Své priority na setkání rady samozřejmě prezentuji, ale navzájem se moc nepřesvědčujeme. Každý ze členů je jiný a posuzuje díla z rozdílných perspektiv a zkušeností sobě vlastních. Plný počet bodů dávám jen představení, o kterém jsem opravdu přesvědčená, přestože často je jich jen pár z celého počtu přihlášených. To ovšem ještě neznamená, že mnou vybraná díla budou na programu ČTP. Musí být samozřejmě podpořena nadpoloviční většinou členů poroty. Často se mi stává, ze se v mém výběru pohybují spíše na periferiích naší taneční scény a pohybového divadla. Mám ráda experimentování, postoje a témata jasná, radikální, miluji abstrakci, vizuální a konceptuální umění, zabývám se přesahy v umění atd. I to do jisté míry ovlivňuje můj výběr.

Bývá častější, že se shodnete nebo naopak – je třeba vůči kolegům hodně argumentovat, resp. lobbovat ve prospěch konkrétního díla nebo konkrétního souboru?
Když je některé dílo opravdovým uměleckým kusem, zasáhne většinu. Takové debaty jsou jemné a tišší, všem se najednou jednohlasně tají dech a není potřeba dalších slov. U kontroverznějších děl, když je potřeba upozornit na něco nového, radikálního, nějak se vymezujícího, jakýsi underground z místního tanečního a fyzického divadla, se argumentovat musí velmi konkrétně a konstruktivně z hlediska kontextu celé dramaturgie, významu a smyslu ČTP. Mám ráda tyhle situace, kdy člověk bojuje za něco čemu věří a snaží se věci měnit! Ne vždy to vyjde, ale i tak mívám dobrý pocit ze sounáležitosti s někým a něčím ve společnosti.

Česká taneční platforma by měla představovat to nejlepší z českého tanečního umění minulé sezóny. S důrazem na „české“ se ptám, berete nějak v úvahu to, zda dílo vzniklo čistě z českých účastníků, nebo zda se ho účastní (v některých případech převážně) zahraniční umělci.
Kritéria pro výběr děl na ČTP jsou myslím srozumitelná a ctíme je. Migrace v umění je pro mě přirozená, zdravá, obohacující. Studovala jsem na holandské divadelní universitě, kde jedním z principu v té době bylo přijímat maximálně 1-2 studenty z jedné země, aby tak vytvářeli neustálý mezikulturní dialog a konfrontaci. Byla jsem v té době první českou v SNDO a tahle myšlenka mě naprosto fascinovala! Vytváří to inspirativní, dynamické a kreativní prostředí a nemusí to nijak omezovat naší vlastní identitu. Naopak často ji takové klima podpoří a pomůže si jí uvědomit. Myslím, že český tanec naopak potřebuje ještě větší zahraniční kontext, aby zůstal současný a progresivní! Nebojuji za ocenění Čechů, ale za oceňování dobrého umění a dobrých umělců!

Jaké jste si stanovily osobní kritéria pro výběr? Je důležitá technika, nápad, novátorství, energie – či něco jiného?
Pro mě je jasným měřičem nepopsatelného kritéria můj cit. Jak hluboko a široce se představení ve svých vrstvách dostává, tak hluboce vás může zasáhnout, protnout. Pak teprve začínám analyzovat a hodnotit skladbu, choreografii, výraz, autenticitu, případné novátorství, význam stylizace, práci s hudbou, zvukem při stavbě choreografie, nakládání s dalšími jevištní mi prostředky atd. atd.

Na jakých kritériích jste se shodli v porotě, která dělá předvýběr a která pak vybírá vítěze?
Nechci zde opakovat kritéria ČTP, jsou všem dostupná, zveřejněná na webu ČTP. Shodujeme se na všech. Za mne pokud jsem vyzvaná byt součástí jakékoliv rady či poroty, jsem připravena respektovat pravidla hry, jaké ta která instituce či akce ve svém kontextu má. A pokud bych s něčím nesouzněla, nezůstala bych v takové radě. Podle těchto kritérií hodnotím. Ale máme celkem 5 hlasů, což znamená, že svým hlasováním výsledek ovlivním, ale nemusí se vždy rovnat tomu, jak si ho sama představuji. Za posledních několik let, co jsem působila v porotě, ještě nikdy nezvítězilo dílo, které bych si já osobně přála a pro které jsem hlasovala. Tak snad letos?

Stává se, že inscenace, která zaujala při původním provedení, na ČTP propadne nebo se prostě konkrétní představení nepovede?
Stát se to samozřejmě může, že se něco nepovede odehrát v kondici, ve které představení známe z předvýběru. Ale nemusí to být hned propadák. Umělecká díla, která v sobě mají již zakódované hodnoty, citlivý divák umí i tak ocenit. Mám ale i opačnou zkušenost, kdy jsem v předvýběru nedávala jednomu z představení žádnou šanci. Po několikátém zhlédnutí jsem svůj postoj naprosto změnila. Choreografie a tanečníci v něm vyzráli natolik, že jsem teprve dostala prostor k pochopení výborného dramaturgického postupu a celkového tématu.

Dá se nějak formulovat, jaké taneční trendy dnes převládají?
O současné trendy se nijak záměrně nezajímám. Sleduji osobnosti, jejichž umění mám ráda a je mi něčím blízké a ty se vyvíjejí svým autentickým způsoben v nejrůznějších kontextech. Nevím, jak bych obecně a ve zkratce tohoto rozhovoru mohla formulovat současný taneční trend. Zjednodušeně řečeno myslím, že současné taneční divadlo stále bohatě čerpá z crossover přístupu a stále silně balancuje mezi divadelním a nedivadelním prostředím, zážitkem. Občas je možné náhodně najít v množství všemožných produkcí i nějakou novou naddruhovou osobnost, což mě vždy potěší.

Co je podle Vás inspirativní ze současného světového tanečního umění?
Já osobně se v tanci téměř neinspiruji. Inspiraci čerpám někde úplně jinde. Nemám ani vyhraněný směr či taneční skupinu. Navíc je pro mě těžké a nespravedlivé vypsat zde pár jmen z toho širokého spektra současného tance. Každý den bych si vzpomněla na další a další skvělé umělce. Sleduji cokoliv a kohokoliv, kdo se pokouší experimentovat, hledat, nově kombinovat, přemýšlet jinak, filosofovat a přesto zůstává usebrán. Často se tak ocitám spíše na perifériích tanečního světa, a nebo v jiných uměleckých oblastech. Nicméně se letos určitě pojedu podívat např. na nové představení Meg Stuart nebo Slávy Daubnerové, které mám dlouho a hodně ráda nebo na nové představení S. Waltz. Baví mě např. novozélandský streed dance nebo Boris Charmatz, Adam Linder, Ivo Dimchev, Yasmine Hugonnet, Simone Aughterlony, Sofia Diaz&Vitor Roriz a mnoho dalších osobností.

10.4.2017 09:04:58 JaSop | rubrika - Rozhovory

TIP!