Roztančené fotografie ve Stavovském divadle
autor: archiv divadla
Baletní představení Rodinné album bylo dalším překvapením letošní taneční sezóny. Komponovaný večer uvedl soubor baletu Národního divadla Premiéry ve dnech 10. a 11. června 2004 ve Stavovském divadle. Všechny tři části večera byly neobyčejně tanečně (až akrobaticky) i výrazově náročné. Balet Národního divadla je svými výkony na vysoké technické i interpretační úrovni. Svým dílem se podílí nejen velké nasazení při tréninku, ale i vliv hostování různých choreografů, kteří kladou na tanečníky stylově rozdílné nároky při interpretaci svých choreografií.
Všechny tři choreografie spojuje jeden režijní nápad: v úvodu nebo na konci tance vytvářejí tanečníci jakousi starodávnou statickou skupinovou fotografii, která před námi ožívá. Jednotlivé osoby z obrazu se náhle stávají živými bytostmi, plnými citu a vášní a setkávají se či míjejí se s ostatními.
První část večera pod názvem Álbum Familiar připravila nizozemská choreografka Conny Janssen. Podmanivá hudba, která plně vystihuje představy autorky, je složena z úryvků od středověkých skladatelů po dobové nahrávky tanga. Autory jsou Guilaume de Machaut, Carlos Cardel, John Dowland, Tobias Hume, Leonard Cohen, Claudio Monteverdi. Premiéra se uskutečnila v Rotterdamu v únoru 2001.
Na začátku se ocitneme v galerii plné obrazů , kde sedí - zdánlivě neznámí - tři dívky a čtyři muži. Setkávají se a zase se opouštějí, vše s nesmírnou grácií, něhou a humorem. Právě jemné doteky, plné vtipných a neotřelých pohybových gest a zpětných reakcí vytvářejí pohodovou atmosféru, podkreslenou kvalitní hudbou. Žertovat pohybem je velmi náročné jak pro choreografa, tak pro tanečníka. Je k tomu nutná velká dávka inteligence, citlivosti, tanečnosti, muzikálnosti a invence. A to se paní Janssenové opravdu povedlo.
Třetí choreografie Trough Nanaś Eyes, která by se dala přeložit jako Očima chůvy je dílem izraelského tvůrce Itzika Galiliho, v současné době ředitele Dance Company of the Northern Netherlands v Groningenu. Hudba Toma Waitse dokresluje střídavě poetický příběh s náhlými vtipnými až akrobatickými zvraty. Technicky náročné pasáže ve strhujícím tempu zvládali tanečníci s úžasnou virtuozitou a ještě s humorem. Obdivovala jsem nejen taneční komiku Lubora Kvačka, ale při druhé premiéře i úžasnou fyzickou výdrž Jiřího Vrátila, který tančil v druhé části náročný part v duetu a ve třetí choreografii dokázal podávat ještě přímo artistické výkony.
Závěr třetí části vyústil do poetického vytváření obrazu rodinného alba. Obě premiéry si opravdu zasloužily nadšené ovace diváků a byly důstojnou tečkou letošní taneční sezóny.TIP!
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou celý článek
HUDBA
Ska Wars v Malostranské Besedě
Reggae vrací úder. Mezinárodní den Hvězdných válek každoročně připadá na 4. května, letos Prahu ale uchvátí po celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Film na motivy povídek Oty Pavla
Smrt krásných srnců
Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek