Scéna.cz 

Opera z první řady...

Rossini Opera Gala
Koncert ze slavných i méně známých oper italského skladatele zvaného Labuť pesarská – Il cigno di Pesaro. Zpívají: A. Meadeová, A. Goryachovová, V. Girardellová, L. Brownlee, J. D. Flórez, M. Pertusi, F. Vassallo, P. Bordogna, N. Alaimo a další. Divadelní sbor Ventidio basso a Národní symfonický orchestr RAI řídí Carlo Rizzi (V italském a francouzském znění s titulky) (Premiéra). Krátce před vypuknutím covidové pandemie v roce 2019 oslavil Rossiniho operní festival v Pesaru svůj jubilejní 40. ročník slavnostním koncertem ze zpěvoherní tvorby místního slavného rodáka Gioacchina Rossiniho. Kvalita zpívání byla nedostižná, protože festivaloví organizátoři spojili renomované mezinárodní sólisty, časté hosty tohoto letního přímořského svátku hudby, s mladou pěveckou generací, která se začíná zdárně rozvíjet ve virtuosním oboru bel canta. Pod zasvěceným vedením Carla Rizziho za dirigentským pultem Národního symfonického orchestru RAI můžete vychutnat ohňostroj operních scén a árií, které přednášejí hvězdný peruánský tenorista Juan Diego Flórez, americký černý tenorista Lawrence Brownlee, ruská mezzosopranistka Anna Goryakovová, americká sopranistka Angela Meadeová (Hermiona) a mnozí další. Uslyšíte úchvatné ukázky z Rossiniho oper Lazebník sevillský, Cesta do Remeše, Popelka, Italka v Alžíru, Ermione a Vilém Tell.
Vysílání: 27.12., 20.15 hod., ČT art

G. F. Händel: Tamerlano
Plácido Domingo v tragické roli tureckého sultána Bajazeta (2008). V divadelní režii Grahama Vicka dále účinkují: M. Bacelliová, I. Bohlinová, S. Mingardová, J. Hollowayová a L. de Donato. Sbor a orchestr madridského Královského divadla řídí Paul McCreesh. Televizní režie Angel Luis Ramírez (V italském znění s titulky). Děj Händelovy tříaktové opery z roku 1724, komponované pro Královskou akademii hudby v Londýně, je převzat z mongolsko-tureckých dějin, z doby bojů mezi Tamerlánem a Bajazetem na počátku 14. století. Dobyvatel Tamerlán (Monica Bacelliová) zajme tureckého sultána Bajazeta (Plácido Domingo) a jeho dceru Astérii (Ingela Bohlinová), do níž se zamiluje. Požádá svého vazala Andronika (Sara Mingardová), aby se stal prostředníkem mezi ním a Astérií, aniž tuší, že Andronikos Astérii rovněž miluje. Slíbí Andronikovi ruku trebizondské princezny Ireny (Jennifer Hollowayová), která se původně měla stát jeho manželkou. Astéria se rozhodne přijmout Tamerlánovu nabídku, ale jen proto, aby na něm v nejbližší době vykonala akt pomsty. Když se Irena od Andronika dozví, že ji Tamerlán odvrhl, je hluboce uražena. Andronikos jí navrhne, aby se zdržovala na Tamerlánově dvoře v převlečení za otrokyni. Před tyranovou svatbou s Astérií vstupuje převlečená Irena na scénu jako poselkyně a vytýká Tamerlánovi věrolomnost. Astéria se s ní pak sejde a prozradí jí svůj plán na Tamerlánovo usmrcení. Irena stále ve skrytu miluje Tamerlána a rozhodne se, že ho zachrání. Astérie bezvýsledně vztáhne na Tamerlána ruku. Bajazet a Astérie jsou zajati a ve vězení očekávají vykonání rozsudku. Mezitím Tamerlán žádá Andronika, aby se stal jeho prostředníkem při opětném setkání s Astérií. Andronikos se však Tamerlánovi otevřeně vyzná ze své lásky k Astérii. Tamerlán nezlomí Astérii ani tím, když jí nařídí, aby mu sloužila jako jídlonoška. Znovu se Astérie pokusí sáhnout na Tamerlánův život, když otráví jeho pokrm. Irena však zabrání tomu, aby byl Tamerlán zavražděn. Rozezlený Tamerlán chce dát Astérii na pospas hordě svých vojáků. Bajazet nesnese pokoření své dcery a sáhne si na život. Tamerlán, jehož umírající Bajazet proklíná, si uvědomuje protivníkovu morální převahu a pozná, že Astériina láska k Andronikovi je nezlomná. Spojí jejich ruce k manželskému životu a oběma daruje svobodu. Sám si vezme Irenu.
Vysílání: 28.12., 01.00 hod., ČT art

Orfeus v podsvětí
Naruby obrácená opereta o nesmrtelné lásce bájného pěvce a záletné Eurydiky ze Salcburského hudebního festivalu 2020. V režii Barriea Koskyho účinkují: J. Prieto, K. Leweková, M. Hopp, A. S. von Otterová, M. Beekman, M. Winkler a další. Vídeňské filharmoniky a pěvecký sbor Vocalconsort Berlin řídí Enrique Mazzola (Ve francouzském a německém znění s titulky) (Premiéra). Operetní fanda režisér Barrie Kosky měl obrovský úspěch s Offenbachovým parodickým zpracováním orfeovského mýtu na Salcburském festivalu 2020. Kosky vytvořil magicky přesnou a vtipnou inscenaci s pestrými, výstředními kostýmy v zářivě opulentní výpravě s doslova ďábelskou choreografií. Pro mluvené dialogy nalezl působivě důmyslné řešení, jelikož nejsou přednášeny zpěváky. Pronáší je znamenitý německý herec Max Hopp v roli Johna Styxe (název podsvětní řeky), který předvádí „opravdový vokální zázrak“ (Neue Zürcher Zeitung) v hanswurstovském stylu. Vynikající obsazení zaujme virtuosním zpěvem americké sopranistky Kathryn Lewekové v roli Eurydiky s „křišťálově čistou koloraturou a suverénně zazpívanými vysokými tóny“ (Salzburger Nachrichten), švédskou mezzosopranistkou Anne Sofie von Otterovou jako přísným Veřejným míněním, nebo australským basbarytonistou Martinem Winklerem jako bláznivým otcem bohů Jupiterem. Pod přesnou taktovkou italského dirigenta Enriqua Mazzoly skýtají Vídeňští filharmonici „nádherný jiskřivý orchestrální zvuk“ (Frankfurter Allgemeine Zeitung). Podle New York Times je to „Ztřeštěná báječná show“. Orfeus v podsvětí byl "poslední kartou", kterou vytáhl koncesovaný ředitel divadla Bouffes-Parisiens Jacques Offenbach, aby splatil dluhy, které ve vedení divadla narostly. Za pakatel prodal právo na vytištění celovečerní novinky nakladateli Heugelovi. Přípravy k světové premiéře také nebyly snadné: cenzura požadovala úpravy, aby se některé situace nedotkly císařského veličenstva Napoleona III., anonym hrozil skandálem, hlavní představitelka při generálce žádala tygří přikrývku, aby se dostala do patřičné nálady a Jacques F. Halévy odmítl být na plakátech s Hectorem Crémieuxem jako spoluautor libreta, protože právě povýšil na šéfa v nově zřízeném ministerstvu pro Alžír. Nicméně 21. října 1858 slavný večer nastal, kdy Offenbachův Orfeus v podsvětí prvně spatřil světlo světa. Přestože obecenstvo přijalo Offenbachovo dílo, hýřící vtipem, satirou a gejzírem nápadů, spontánně, rozpoutala se dravá polemika kritiků a hudebních teoretiků, protože skladatel s libretisty zesměšňovali do té doby tabuizované mýty – o nesmrtelném Orfeovi a nymfě Eurydice, kteří se podle tohoto výkladu nemohli vůbec vystát.
Vysílání: 30.12., 20.15 hod., ČT art

Aida
Začínající Sophie Lorenová v titulní roli filmové adaptace Verdiho nejslavnější opery o zakázané lásce etiopské princezny. Italské drama v nově zrestaurované verzi (1953). Dále hrají: L. Maxwellová, L. Della Marra, R. Tebaldiová, E. Stignaniová, G. Campora a další. Režie Clemente Fracassi (V původním znění s titulky). Láska a válka v nesmrtelném příběhu ze starověkého Egypta. Palácem faraonů se šíří zpráva o blížící se válce se sousední Etiopií a nutností nového tažení. Zatímco mladý Radames netrpělivě vyhlíží, zda bude jmenován vojevůdcem, otrokyně Aida se souží výčitkami. Dobře ví, že vítězství Radamova vojska je jediný způsob, jak ji její milý může vysvobodit z poroby a učinit z ní svou ženu. Jenže v paláci nikdo netuší, že prostá otrokyně je ve skutečnosti etiopská princezna – a že její láska k mladému vojevůdci může být vykoupena jen utrpením jejího lidu. Zároveň není sama, komu Radames učaroval. Faraonova dcera Amneris se však odmítá smířit s myšlenkou, že její sokyní má být pouhá služebná a spřádá zhoubný plán. Z trojice milenců je pak každý postaven před volbu mezi láskou a věrností ke své vlasti. Příběh Verdiho vrcholného díla je obecně známý i mezi lidmi, kteří operní dům nikdy nenavštívili, stejně jako povědomé tóny Triumfálního pochodu. Režisér Clemente Fracassi se však v 50. letech rozhodl slavnou operu zprostředkovat všem a v plných barvách na filmovém plátně. Zvolil věrnou adaptaci, která se od operního představení odlišuje jen málo. Největší změnou oproti originálu je herecké obsazení bez vyhlášených sólistů – ústřední role Aidy se zhostila tehdy osmnáctiletá Sophia Lorenová a jako Amneris se představila kanadská herečka Lois Maxwellová. Pro dosažení co největší iluze zpěvu hráli herci souběžně s předem nahranými áriemi. Hlasem Aidy tak ve skutečnosti byla Renata Tebaldiová, u Amneris zas Ebe Stignaniová a Radamovi propůjčil svůj hlas Giuseppe Campora. Česká televize uvádí italský snímek v nově zrestaurované verzi z roku 2019.
Vysílání: 01.1., 22.00 hod., ČT art