zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Antonín Dvořák: Rusalka (1952)

Antonín Dvořák: Rusalka

autor: Z webu   

V generálním katalogu Supraphonu mezi operními komplety ještě na tzv. standardních deskách (78 ot.) a později na DV (33 ot.) nenajdeme mnoho snímků, které by si tak naléhavě zasloužily reedici na CD, jako Krombholcovo nastudování Rusalky. Bylo natočeno na jaře 1952 jako první úplný gramozáznam tohoto díla. V tom spočívá jeho historický význam. Mnohem důležitější však je, že jde o doslova vzorové provedení, které navíc zdokumentovává určitou fázi inscenační tradice. Jako celek nahrávka vychází z nastudování v Národním divadle v Praze, které mělo premiéru v prosinci 1950 právě za řízení Jaroslava Krombholce, v režii Václava Kašlíka a v dekorativní scénografii Františka Tröstera. Zkušenost s jevištním provedením se v nahrávce výrazně projevuje. Krombholc se nepoddává symfonismu Dvořákovy hudby. Přes všechnu lyričnost chápe Rusalku od prvních tónů předehry jako drama. Vykontrastovává dějové i náladové zvraty a vyhrocuje rytmické změny (ve srovnání s pozdějšími nahrávkami má jeho Rusalka celkově kratší stopáž). Přesto pod jeho taktovkou neztrácí dílo nic ze svého impresívního kouzla, naopak, nejedno místo právě díky rozvrstvenosti podání zazní v překvapivě obnažené kráse (např. zpěv Vodníka ve 2. dějství ve spojení se svatebním sborem).

V nahrávce účinkuje sbor a orchestr Národního divadla a sólisté, kteří se podíleli na zmiňované inscenaci z roku 1950. Jedinou výjimkou je představitelka titulní úlohy, Ludmila Červinková. Patřila k nejvýznamnějším českým sopranistkám své doby. Rusalku měla v repertoáru už od svých pěveckých počátků v Olomouci. V pražském ND se v ní poprvé představila v roce 1943. Ale právě v Kašlíkově a Krombholcově nastudování už ji nezpívala a přebírala úlohu Cizí kněžny. Pro Červinkovou byla příznačná bezvadná pěvecká technika spojená s nesmírně jemnou oduševnělostí podání. Její Rusalka je působivá tím, že překypuje citem, ale postrádá vášeň. Lze pochopit, proč Princ její bílou krásu označí za studenou. Je vlastně předem odsouzena k tragickému konci. Červinková tímto pojetím navázala na Adu Nordenovou a po ní pokračovaly ve stejných intencích Drahomíra Tikalová a Jaroslava Vymazalová, které zpívaly Rusalku v inscenaci z roku 1950. Zásadní průlom do této přístupové tradice vneslo až další nastudování v ND v roce 1955. Milada Šubrtová spolu s dirigentem Zdeňkem Chalabalou a režisérem Bohumilem Hrdličkou tam položila důraz na proměnu Rusalky v lidskou bytost a naplnila ji vřelostí a dívčím půvabem.
Chalabalovo podání a výkon Milady Šubrtové zaznamenal Supraphon v roce 1961 na legendárním snímku, který je dnes počítán do zlatého fondu. Krombholcovo nastudování však je s ním plně souměřitelné, ba v několika momentech jej překonává. Především v naprosto vyrovnané úrovni pěveckého obsazení. Po boku Ludmily Červinkové září mezi protagonisty jména umělců, jejichž interpretace vtiskla stěžejním partům Dvořákovy opery neodmyslitelnou podobu na celá desetiletí. Eduard Haken zpívá Vodníka v obou případech, Krombholcova nahrávka se však kromě něho pyšní Ježibabou Marty Krásové, Cizí kněžnou Marie Podvalové, dokonale sezpívaným triem žínek, kde svítí soprán Marie Tauberové a hvězdou nahrávky, Princem Beno Blachuta. Vždyť právě v padesátých letech byl Blachut na vrcholu svých pěveckých sil! Jeho pojetí Prince vynikalo lyrickou vroucností, zatímco už tehdy alternující Ivo Žídek působil zjitřeněji, jako rozervanec, takže zrada Rusalky pak byla projevem určitého slabošství. (Zajímavé srovnání výkonů obou tenoristů umožňuje Chalabalova nahrávka, kde je zaznamenán právě Žídkův výkon). Poslech Krombholcovy Rusalky v dokonalém digitálním remasteringu záznamu je mimořádným zážitkem. Supraphonu patří velký dík za znovuoživení tak významného snímku.

Antonín Dvořák: Rusalka
Ludmila Červinková, Beno Blachut, Eduard Haken, Marta Krásová, Marie Podvalová, sbor Opery Národního divadla v Praze, sbormistr Jarmil Burghauser, orchestr Národního divadla Praze, dirigent Jaroslav Krombholc. (Archivní nahrávka z roku 1952) Supraphon SU 3811 – 2

16.6.2005 01:06:09 Jaroslav Someš | rubrika - CD boxy