Scéna.cz 

Sergej Sergejevič Prokofjev: Romeo a Julie

Představovat divadelnímu publiku slavné Shakespearovo drama Romeo a Julie je asi úplně zbytečné. Kdo by neznal tragický příběh veronských milenců, jejichž lásce bránila nenávist rodů, z nichž pocházeli, a jejichž smrt oba rody naopak usmířila. Nesmrtelný příběh inspiroval řadu dalších umělců, samozřejmě včetně hudebních skladatelů. A tak mají Romeo a Julie několik operních (nejznámější je opera Ch. Gounoda z roku 1867) a dnes už i muzikálových verzí, v symfonické podobě jejich příběh vypráví Hector Berlioz, ouverturu Romeo a Julie napsal Petr Iljič Čajkovskij – a tímto výčtem počet děl inspirovaných Shakespearovou tragédii ještě zdaleka nekončí. Baletní podobu Romea a Julie mělo divadelní publikum poprvé možnost vidět v roce 1785. Následovaly inscenace, které používaly hudbu původně nebaletní jako např. právě Berliozovu symfonii.
Novou inscenaci připravuje choreograf a šéf baletního souboru Igor Vejsada s dirigentem Paolem Gattem j. h., režisérem Michaelem Tarantem j. h., výtvarníkem scény Davidem Bazikou j. h. a kostýmní výtvarnicí Danou Hávovou j. h. V titulních rolích se představí Jan Krejčíř / Lukáš Lepold a Saori Fukuda / Yuriko Kitamura, Merkucia tančí Vladimír Vašků / Rodion Zelenkov, Tybalta Uladzimir Ivanov / Marek Svobodník j. h., Parise Jan Kolda. Dále uvidíte Tamaru Černou (Kapuletová), Markétu Pospíšilovou (Monteková), Danu Muntágovou (Chůva), Michala Bublíka / Jonáše Dolníka j. h. (Benvolio) a hosty baletního souboru Miroslava Rataje (Kapulet), Aleše Petriče j. h. (Montek), Petra Millera (Páter Lorenzo) a Martina Gurbaľa / Václava Živného (Vévoda veronský).Velkou roli má v baletu Romeo a Julie baletní sbor, protože Sergej Prokofjev pro potřeby díla eliminoval množství vedlejších postav a naopak přidal typické taneční scény.
Premiéra 10. března 2007 v 19 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.

Zatím poslední premiéra díla jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století se v Ostravě konala před dvaceti pěti lety. Jejím choreografem a režisérem byl Albert Janíček.
V předposledním dni roku 1938 uvedlo brněnské divadlo Na Hradbách, což je dnešní Mahenovo divadlo, jako první na světě balet, který bude po druhé světové válce patřit k nejhranějším a nejlepším dílům tohoto žánru vůbec, balet, jehož hlavní postavy budou snem většiny tanečníků a především tanečnic. Jak se stalo, že Prokofjevův balet Romeo a Julie byl poprvé uveden zrovna v Brně? Příčinou bylo odmítnutí Kirovova divadla v tehdejším Leningradu, které si původně balet u skladatele objednalo, ale pak se zaleklo originality hudby. Vedení Velkého divadla v Moskvě, jež uzavřelo smlouvu s Prokofjevem jako druhé, zase usoudilo během zkoušek, že hudba je netaneční a premiéru zrušilo. Naopak brněnský choreograf Ivo Váňa Psota byl dílem nadšen. Zasadil se o jeho uvedení, vytvořil choreografii a sám tančil roli Romea. O brněnské inscenaci se však mnoho lidí v Evropě nedozvědělo. Zásadní pro další osud baletu bylo uvedení díla v Kirovově divadle opery a baletu 11. ledna 1940. Po skončení druhé světové války pak uvedly Prokofjevovo dílo postupně baletní scény na celém světě a hrají jej dodnes. V roce 1950 se konaly premiéry v pražském Národním divadle a ve Státním divadle v Ostravě (jak se tehdy Národní divadlo moravskoslezské jmenovalo). Choreografem ostravské inscenace byl Emerich Gabzdyl.