Scéna.cz 

Saint-saens: Helene a nuit persaine

Státní opera je zvláštní instituce. Při všech svých možnostech jako kdyby nebyla schopná odpoutat se od každodenních provozních problémů o naplnění velkého hlediště k trvalejším uměleckým úkolům. Hrají se tady téměř denně „hity“ klasického obehraného rituálu, zpravidla docela rutinně, tak, aby to přinejlepším neuráželo převažující turistické publikum. Těžko se pak divit, pokud se výjimečný projekt, jakým byl v uplynulých dnech uváděný koncert či začátkem sezony provedený Peer Gynt, mine se zájmem veřejnosti, která si patrně odvykla chodit do Státní opery za uměním. Poněkud negativním úvodem nechci však jakkoli zastínit zdařilé dílo. Koncertně byla provedena prakticky neznámá díla Camilla Saint-Saënse, jako od dob svého vzniku nehraná opera (po pravdě spíše oratorium) Hélène a písňový cyklus Nuit Persane. O obou dílech jsme se již zmiňovali v naší pozvánce i v rozhovoru s dramaturgyní opery, proto odkazuji laskavého čtenáře také na tyto příspěvky.

Mám-li se věnovat provedení, musím v první řadě pochválit nového šéfdirigenta Guillauma Tourniaira, který je pro divadlo vynikající akvizicí. Ostatně, Saint-Saëns byl jeho nápad a zápal pro dílo s úspěchem přenesl i na orchestr, který hrál v neběžné kvalitě, jakkoli by bylo možné některé drobnosti vytýkat (zejména přílišnou tvrdost a absenci vroucnějšího projevu). Doufám jenom, že Tourniairovi jeho houževnatost vydrží a stejně poctivou práci bude se zdejším orchestrem odvádět pokaždé, slibovalo by to výrazný posun v jeho kvalitě. Z večera na repríze 19. února obstál lépe písňový cyklus Perská noc, zejména díky oběma sólistům – Janě Sýkorové a Richardu Samkovi, kteří s jemnou drobnokresbou vytvořili portréty takřka byronovských milenců. Ve druhé části večera bylo na výkonech interpretů více znát rozpaky ze svérázného díla; vynikla v ní především Christina Vasileva v titulní roli opery osobitě „rehabilitující“ Meneláovu manželku. Ačkoli je Saint-Saënsův hudební jazyk poněkud anachronický, aktuální uvedení je důkazem toho, že při pečlivé interpretaci může zaujmout svým obsahem i dnes. Jistě by stálo za to, změřit si síly i se scénickým zpracováním.