Scéna.cz 

František Vláčil – 100 let

Zlatá šedesátá II: František Vláčil
Portrét velkého režiséra s jedinečným výtvarným viděním, imaginací a pečlivou tvůrčí koncepcí, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 let (2014). Režie M. Šulík. Samouk a solitér František Vláčil (*19. 2. 1924 – † 27. 1. 1999) se k přízvisku „básník českého filmu“ dopracoval ze zcela protichůdných východisek. Zkušenosti sbíral v Československém armádním filmu, kde natočil několik desítek instruktážních a výcvikových snímků. Měl však výrazné výtvarné nadání a studoval dějiny umění a estetiku, což se výrazně podepsalo i na této zadáním účelové tvorbě. Nejhodnotnější snímek Vláčilova raného období Skleněná oblaka (1958) pojednává o letcích, v prvé řadě je však dodnes působivou vizuální poémou s pečlivě komponovanými záběry. Ještě výraznější výtvarnou a poetickou hodnotu má Vláčilův celovečerní debut Holubice (1960), kterým si získal mezinárodní renomé.
V následujících letech se Vláčil zaměřil na historické snímky, jež se výrazně odklonily od stále přetrvávající tradice historismu 19. století. Náznaky nového přístupu k žánru nesl již baladický snímek z období baroka Ďáblova past (1961), plným rozvinutím koncepce historické fresky však byla Marketa Lazarová (1967) – v naší kinematografii naprosto ojedinělý snímek, který vznikal několik let. Expresivní a dynamické vizuální pojetí společně s precizní rekonstrukcí raného středověku na hranici experimentální archeologie daly vzniknout dílu, jež čeští kritici po právu ocenili jako nejlepší český film minulého století.
Ve středověkých kulisách zůstal Vláčil i u svého dalšího, komornějšího snímku Údolí včel (1967) o sváru mezi touhou po svobodě a asketickou příslušností k řádu a jeho ideologii. Šedesátá léta režisér uzavřel snímkem Adelheid (1969), v němž s existenciální tíživostí vykreslil křehký vztah bývalého důstojníka západní armády s dcerou německého nacisty, rodící se v divokém poválečném pohraničí. Ve svých filmech z této dekády tematizoval svár svobody a fanatismu, jedince a dějin, jehož důsledky zažil pak na vlastní kůži za normalizace. Patřil mezi ty tvůrce, pro něž již na Barrandově nebylo místo a několik let spolupracoval s Krátkým filmem a studiem v Gottwaldově, než se mohl vrátit k celovečerní tvorbě. I po tomto návratu některé z jeho snímků působily na svou dobu značně nekonformně – především mrazivý eastern Stíny horkého léta (1977) a silně osobní snímek zobrazující boj s démonem alkoholismu Hadí jed (1981).
Vysílání: 14.2., 22.10 hod., ČT art

Marketa Lazarová
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury. Vrcholné dílo české kinematografie režiséra a scenáristy Františka Vláčila, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 let (1967). Hrají: M. Vášáryová, J. Kemr, F. Velecký, I. Palúch, N. Hejná, M. Kožúch, Z. Kryzánek, V. Menšík a další. Scénář F. Vláčil a F. Pavlíček. Kamera B. Baťka. Režie F. Vláčil. Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena...
Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha "nej". Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený... Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo.
Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen.
Vysílání: 17.2., 21.00 hod., ČT art