Scéna.cz 

Výtvarné tipy 24. týden

Egypt (4/6)
Najde dobrodruh Belzoni zlatý poklad v chrámu Ramesse Velikého? Filmový cyklus BBC. V roce 1255 před Kristem se egyptský faraón Ramesse Veliký s královnou Nefertari vydali do jižních končin své říše, aby tam vysvětili nový chrám, div starověkého světa. Byl vysekán do skalního masivu a jeho průčelí dominovaly čtyři dvacetimetrové sochy samotného faraóna. Tři tisíce let poté, v roce 1816, stál na témže místě dobrodruh Giovanni Belzoni s manželkou Sárou. Podle místní pověsti se v útrobách chrámu ukrýval zlatý poklad...
Vysílání: 11.6., 23.10 hod., ČT2
Opakování: 12.6., ČT2., 16.6., ČT2

Pařížské mosty – příběh stavebního inženýrství
Ikonické památky a nejvyhledávanější turistické atrakce. Německý dokument z cyklu Umění prostoru. Bez mostů by Paříž nebyla Paříží. Přes řeku Seinu se jich ve francouzském hlavním městě klene více než 30. Dohromady měří téměř šest kilometrů. Některé jsou staleté, jiné jsou staré jen několik desítek let. První byly postaveny ze dřeva. V průběhu staletí vznikly nové mosty z kamene, kovu, betonu a vysoce kvalitních materiálů. Všechny odrážejí technické znalosti své doby. Nejznámější pařížský most je zároveň nejstarším, který se dochoval v původním stavu: Pont Neuf na špičce Île de la Cité v centru města. Když byl v roce 1607 po téměř 30 letech výstavby slavnostně otevřen, byl tento vápencový most s délkou 238 metrů nejdelším v Paříži. Ocelový most Pont du Carrousel u Louvru byl postaven za pouhých 14 měsíců. Je dlouhý 170 metrů, má tři oblouky a jeho stavba byla přibližně o třetinu levnější než stavba kamenných mostů té doby. Pont Alexandre III byl postaven u příležitosti pařížské výstavy v roce 1900. Je dlouhý 100 metrů a spojuje Invalidovnu s velkolepými budovami Belle Époque – Petit a Grand Palais. Díky svému jedinému ocelovému oblouku a průkopnickému použití prefabrikovaných konstrukčních prvků je označován za mistrovské technické dílo.
Vysílání: 13.6., 15.40 hod., ČT2
Opakování: 14.6., ČT2., 17.6., ČT2

GEN: Bořek Šípek očima Jaroslava Brabce
Portrét světově uznávaného architekta a designéra, autora novodobých úprav reprezentačních prostor Pražského hradu, jenž by dnes oslavil 75. narozeniny (1994). Kamera a režie J. Brabec. Bořek Šípek (*14. 6. 1949 – †13. 2. 2016) se zařadil mezi klíčové osobnosti, které šířily dobré jméno českého designu daleko za našimi hranicemi. Prosadil se především jako tvůrce skleněných uměleckých objektů a nábytku. Po absolvování umělecké průmyslové školy v roce 1968 emigroval se sestrou do Německa a během zahraničních studií získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delft. Od roku 1983 vedl vlastní architektonické a designové studio v Amsterdamu a spolupracoval s významnými světovými firmami. Po pádu režimu založil nové umělecké studio v Praze a přispěl k záchraně sklářské tradice v Novém Boru otevřením firmy Ajeto. Byl jmenován profesorem architektury a designu, jeho pedagogickým působištěm se stala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Výraznou etapou v jeho kariéře byla funkce hlavního architekta Pražského hradu, jež obnášela obnovu hradních interiérů i tvorbu řady originálních artefaktů. V následujících letech se podílel na výstavách českého designu a skla – například v Pekingu či Miláně, zakládal obor enviromentálního designu na Technické univerzitě v Liberci. Jeho bohaté aktivity bohužel předčasně ukončila nevyléčitelná nemoc. S Šípkovými díly se lze dnes setkat ve sbírkách řady světových muzeí a galerií i v soukromých sbírkách známých umělců.
Vysílání: 14.6., 17.05 hod., ČT2

Malíř ďábla
Průvodce filmem Stanislav Motl navazuje volně na svou publicistickou a dokumentární tvorbu věnovanou událostem z historie či zvláštním artefaktům spojeným se záhadami a tajemnem. V tomto případě jde o neobvyklou středověkou keramiku, tvz. loštické poháry, které byly ve své době proslulé po celé Evropě a jeden je zachycen i na obrazu Hieronyma Bosche. Připravil P. Dražan. Na jednom ze svých nejslavnějších obrazů zachytil Hieronymus Bosch mimo jiné i velmi zvláštní keramickou nádobu - pohár vyráběný ve středověku v malém moravském městě, v Lošticích. Odtud se vyvážel do celé střední Evropy a byl po celých sto let oblíbený ve venkovských hospodách i na královských stolech. S ukončením jeho produkce zanikla i znalost technologie jeho výroby. Její tajemství se podařilo rozluštit skupině odborníků sdružených ve Společenstvu loštického poháru. Dokument popisuje historii nádoby a pětadvacetiletou cestu k rozluštění jejího tajemství. V tomto případě jde o neobvyklou středověkou keramiku, tvz. loštické poháry, které byly ve své době proslulé po celé Evropě.
Vysílání: 14.6., 18.45 hod., ČT2

Ztracené poklady Egypta: Konec věku pyramid
Ačkoliv staroegyptská civilizace trvala téměř 3 000 let, její králové stavěli své monumentální hrobky jen po dobu několika století. Proč? Britský dokumentární cyklus. Pod pískem egyptské pouštní krajiny se skrývá tajemství starověké civilizace. Štábu britských dokumentaristů se dostalo možnosti, aby po celou sezónu vykopávek sledoval přímo v první linii práci archeologů. Dnes se společně s egyptology pokusíme přijít na to, proč egyptští faraoni upustili od budování velkolepých hrobek ve tvaru pyramid. Navštívíme také nedávno odhalené pozůstatky osad, v nichž žili řemeslníci, kteří se podíleli na stavbě obřích monumentů. A v neposlední řadě se opět vydáme za týmem španělských archeologů, kteří na jihu Egypta odhalují nekropoli významných hodnostářů.
Vysílání: 16.6., 10.45 hod., ČT2
Opakování: 18.6., ČT2., 20.6., ČT2

Tajemství britských královských paláců (2/8)
Dějiny královské rodiny prostřednictvím unikátních archivních záběrů a vzpomínek ze všech hlavních palácových sídel. Britský dokumentární cyklus. Paláce britské monarchie vytvářejí obraz luxusu, bohatství a moci. Jsou však také pracovním prostředím krále i ostatních členů rodiny. Tento dokumentární cyklus nám trochu poodhalí dění za pozlacenými branami. Královský komorník nám poví, jak se náhodou dostal k tanci s královnou. Interiérový designér hvězd nám prozradí, co našel v zásuvkách Buckinghamského paláce. A královský čalouník vysvětluje, proč byste měli být vždy opatrní, když vám někdo v paláci nabízí čaj. Historici zase přinesou hrůzyplné historky o tom, co se dělo v palácích za starých časů.
Vysílání: 16.6., 15.35 hod., ČT2
Opakování: 17.6., ČT2., 20.6., ČT2

Rivalové v umění: Turner versus Constable (5/5)
Kdo se stal pro Británii národním malířem, William Turner či John Constable?. Turner a Constable malují svou vlast, každý podle sebe. Krajinomalba patří v Anglii k nejdůležitějším žánrům a pohled Angličanů na vlastní zemi je dodnes ovlivněn obrazy těchto dvou malířů.
Vysílání: 11.6., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 12.6., ČT art., 16.6., ČT art

Na plovárně s Pastou Onerem
Rozhovor Marka Ebena s českým umělcem. Režie J. Hojtaš. Pasta Oner, vlastním jménem Zdeněk Řanda, se narodil 28. prosince 1979 v Trenčíně. Patří mezi nejvýraznější osobnosti současné tuzemské umělecké scény a mezi sběrateli je velmi ceněným autorem. Jeho díla se v poslední době objevují v nezávislých i veřejných galeriích. Výrazné prvky jeho díla vycházejí z pop-artové a cartoon estetiky, které často kombinuje s významnými díly starých mistrů, nebo se jimi inspiruje. Jejich motivy buď parafrázuje, přetváří, nebo formou koláží staví do nových souvislostí. Tato díla často ironickým způsobem reflektují současnou společnost. Pracuje jak s objekty a plastikou, tak s olejovou a akrylovou malbou.
Vysílání: 12.6., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 16.6., ČT2