Scéna.cz 

Z první řady: La traviata a Samson a Dalila

G. Verdi: La traviata
Ve festivalovém operním představení z antického plenérového divadla ve francouzském Oranges účinkují: P. Domingo, E. Jaho, F. Meli, A. Mhamdi a další (2016). Orchestre National Bordeaux-Aquitaine řídí D. Rustioni. Režie Louis Désiré (V italském znění s titulky). Verdiho snad nejpopulárnější opera La traviata na francouzském festivalu Les Chorégies d´Orange přinesla obrovské překvapení: vedle mladé dvojice pěvců – albánské sopranistky Ermonely Jaho (Violetta Valéry) a italského tenoristy Francesca Meliho (Alfred), rodáka z Janova – se v roli otce Giorgio Germonta představil tehdy pětasedmdesátiletý, hvězdný Plácido Domingo (na festival se vrátil po 40 letech), tentokrát v barytonovém oboru. Na obrovském plenérovém jevišti z dob starořímského císaře Augusta vytvořil režisér Louis Désiré sugestivní inscenaci, v níž vévodily jednoduchost výpravy a skvostné kostýmy, které byly obohaceny efektní videoprojekcí. Spojené operní sbory z Avignonu, Nantes a Marseille a Národní akvitánský orchestr z Bordeaux řídil Daniele Rustioni, který má podle francouzského časopisu Le Temps něco z Toscaniniho imperiálních, živých gest. Původní Verdiho La traviata měla světovou premiéru ve slavném benátském divadle La Fenice. Stalo se tak 6. března 1853 a prý nezaznamenala velký úspěch. Na vině byly kypré tvary hlavní představitelky a nikdo nevěřil, že tato korpulentní dáma umírá právě na souchotě. Traviata znamená česky zbloudilá. Vznikla na základě tehdy velice populárního románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi a pojednává o pařížské kurtizáně, která marně toužila po klidném rodinném životě v náručí milovaného muže. Románovou hrdinkou byla skutečná, v 19. století žijící dívka Alphonsina Plessisová, která se později na vrcholu své slávy přejmenovala na Marii Duplessisovou. Prý pocházela z nuzných poměrů v Normandii. Hrob této kurtizány naleznete na hřbitově Montmartru, hned v blízkosti vykřičené pařížské čtvrti Pigalle.
Vysílání: 03.8., 20.00 hod., ČT art

Samson a Dalila
Hvězdný ruský dirigent Valerij Gergiev řídí provedení tříaktové biblické opery C. Saint-Saënse na libreto F. Lemaira v Mariinském divadle v Sankt-Petěrburgu (2016). V titulních rolích inscenace režiséra Yannise Kokkose účinkují ruská mezzosopranistka E. Semenčuková a americký tenorista G. Kunde. Televizní režie Louise Narboniová (Ve francouzském znění s titulky). Na začátku biblického příběhu z Knihy soudců prosí Židé, zajatci Pelištejců, svého Boha Izraele, aby je ochránil. Udatný hebrejský hrdina Samson (G. Kunde) zabije Abimelecha (M. Petrenko) a povzbuzuje svůj národ, aby povstal proti Pelištejcům. Izraelský lid přerve okovy a přes výhrůžky nejvyššího kněze boha Dagona (R. Burdenko), který přísahá pomstu, se jim podaří utéct. Velekněz vyhledá smyslnou Dalilu (E. Semenchuková). Ta je rozhodnuta svést Samsona, aby získala tajemství jeho síly a tak pomstila svůj lid. V duetu plném lyrismu rozdmýchá Dalila Samsonovu vášeň a ten přes varování hebrejského starce (S. Trofimov) podléhá milostnému citu, což je past nastražená pelištejskou krasavicí. Sotva odhalí tajemství své síly, která spočívá v jeho hustých vlasech, je Samson zajat, ostřihán a oslepen. Ve vězení prosí Boha o odpuštění za svoji slabost a modlí se za osvobození svého lidu. Když je posílen svou vírou, nachází náhle svou bývalou sílu a na pelištejském plese (slavné baletní bakchanále) se mu podaří zbořit mohutné zdi jejich chrámu. Dalila a její soukmenovci jsou pod troskami zahubeni. Francouzský pozdně romantický skladatel Camille Saint-Saëns zhudebnil tento legendární biblický příběh podle libreta Ferdinanda Lemaira ve stylu velké opery s okázalou baletní scénou ve 4. obraze (choreografie M. Petrov). Světovou premiéru měla zpěvohra ve Výmaru v prosinci 1877. Vy uvidíte inscenaci Mariinského divadla v Sankt Petěrburku ze záznamu pořízeného v roce 2016.
Vysílání: 04.8., 22.40 hod., ČT art