zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Klasika tipy 26. týden

Koncert pro papeže

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Pocta J. A. Bendovi
Koncert Komorní filharmonie Pardubice k výročí skladatele Jiřího A. Bendy, od jehož narození uplynulo 300 let. Vrcholem programu je melodram Ariadna na Naxu s recitovaným slovem v podání I. Jirešové a P. Stacha (Premiéra). Záznam koncertu Komorní filharmonie Pardubice se speciálním programem k výročí skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození letos uplynulo 300 let. V jediném večeru se spojí premiéra současné skladby Tomáše Illeho, kterou složil k poctě tohoto významného autora české hudební emigrace, spolu s cembalovým koncertem J. A. Bendy v podání přední cembalistky Edity Keglerové. Vrchol programu pak bude tvořit melodram, žánr, kterým Benda proslul především: jednoaktová Ariadna na Naxu, ve které se do popředí dostává recitované slovo v podání dvojice herců. Ivana Jirešová v roli Ariadny a Petr Stach jako Theseus tak završí výjimečný večer tímto mytologickým příběhem o nešťastné lásce. Jiří Antonín Benda (1722–1795) patří k nejvýznamnějším autorům české hudební emigrace. Jeho význam spočívá především v oboru scénického melodramu. Benda navázal na myšlenku J. J. Rousseaua vytvořit jevištní dílo v národním jazyce, kde se mluvené slovo a nástrojová hudba budou střídavě podílet na vytvoření dramatického celku. Ariadna na Naxu byla jeho prvním melodramem, vznikla na německé libreto Johanna Christiana Brandese v Gotě koncem roku 1774, spolu s bezprostředně navazující Médeou se staly reprezentanty tohoto hudebního žánru. Režijního vedení Ariadny na Naxu se ujala Věra Šustíková, muzikoložka, která stojí za unikátní přehlídkou zaměřenou na melodram, Melodramfest. Známý mytologický příběh je postavený na volně plynoucích vzpomínkách zamilované Ariadny (Ivana Jirešová) a Thésea (Petr Stach), který ji zanechává samotnou na ostrově Naxos a odplouvá do Athén. Melodram naznačuje otázky s relevancí pro současného diváka, například zda-li je důležitější osobní vztah, nebo vyšší cíle. V menší roli horské nymfy Oreadny se objeví Apolena Veldová.
Vysílání: 27.6., 20.15 hod., ČT art

Za Mozartem s Lukášem Klánským (3/3)
Klavírní virtuos a zároveň dirigent hraje i řídí Koncert pro klavír a orchestr C dur, K. 415 salcburského génia ve Fibichově sále Regionálního muzea v Chrudimi (2020). Účinkuje Komorní filharmonie Pardubice. Kamera T. Saic. Režie P. Ulrich (Premiéra). Každý ze tří Mozartových klavírních koncertů (K. 413–415) pochází z počátku 80. let osmnáctého století. Tehdy se skladatel natrvalo usadil ve Vídni a těšil se velké popularitě v nejvyšších společenských kruzích. Koncerty zkomponované v tomto období velkým množstvím autorů plnily funkci nejen uměleckou ale i zábavnou. Mozartova koncertantní díla ovšem stojí vysoko nad současnou produkcí. Jsou melodické, virtuózní, kompozičně vynalézavé, byť zachovávají klasickou třívětou formu – závažnější první věty, ve všech třech případech nádherné pomalé věty a mistrovská završení vět závěrečných. Komorní filharmonie Pardubice uvedla tyto tři koncerty ve Fibichově sále Muzea v Chrudimi tak, jak byly prováděny v Mozartově době – sólista tehdy byl naprosto dominantní a plnil zároveň od klavíru i úkol dirigentský. Tento úkol při novodobém provedení zastává Lukáš Klánský. Narodil se 22. března 1989 v Praze. Patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším českým klavíristům mladé generace. Díky oceněním na mnoha mezinárodních soutěžích a úspěšným vystoupením na festivalech v České republice, ale i v Evropě, se stal jak vyhledávaným sólistou, tak komorním hráčem. V roce 2014 získal jako člen Lobkowiczova Tria první cenu na Mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu. Pravidelně koncertuje s předními českými umělci, jako například Václav Hudeček, Jana Boušková, Kateřina Javůrková, nebo světově proslulé Pražákovo kvarteto. Jeho interpretační styl formoval kromě jeho stálých pedagogů také světoznámý Garrick Ohlsson, jehož pražského mistrovského kurzu se zúčastnil. Studoval rovněž dirigování ve třídě prof. Miriam Němcové a prof. Hynka Farkače a sborovou tvorbu ve třídě prof. Miroslava Košlera. Díky těmto předpokladům zastává na záznamu Mozartových klavírních koncertů i funkci pohotového dirigenta.
Vysílání: 27.6., 21.35 hod., ČT art

To bylo Pražské jaro 2022
Nejzajímavější okamžiky, rozhovory a postřehy z letošního festivalového programu (Premiéra). Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je jedním z nejznámějších a nejprestižnějších festivalů svého druhu v Evropě i ve světě. V letošním roce se uskutečnil již jeho 77. ročník, který jako vždy přivítal exkluzivní sólisty a soubory z celého světa. Nejsilnější okamžiky festivalu připomene pořad To bylo Pražské jaro 2022.
Vysílání: 27.6., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 28.6., ČT art., 30.6., ČT art

Koncert pro papeže
Český soubor Collegium 1704 a sbor Versailleského centra barokní hudby za řízení Václava Lukse uvádějí duchovní skladby J. B. Lullyho a I. Bibera v římské bazilice sv. Jana v Lateráně (2018). Televizní režie Julien Condemine. V rámci stých oslav konce první světové války uspořádaly Francie a Česká republika koncert pro papeže, který se konal 25. října 2018. Tato výjimečná událost byla zorganizována společností Château de Versailles Spectacles v římské bazilice svatého Jana v Lateráně a byla oslavou světového míru. Talentovaný dirigent z Prahy Václav Luks se svým souborem Collegium 1704 se chopil této oslnivé výzvy a oživil dvě rozměrná barokní díla ze 17. století – Lullyho Te Deum a Biberovu Salcburskou mši. Svou oslavnou kompozicí Te Deum vytvořil intendant královské hudby Jean Baptiste Lully významnou partituru, která by se mohla považovat za nejreprezentativnější vzor tehdejší duchovní hudby. V zámecké kapli na Fontainebleau dirigoval skladatel toto dílo, zkomponované u příležitosti křtu nejstaršího syna Ludvíka XIV. Skladba zdůrazňuje význam této události: mistrovské dílo velkolepé hudební architektury, dílo, vyžadující velký počet hráčů, včetně trubek a bicích. Lullyho Te Deum bylo nejuváděnější duchovní skladbou své doby, hrálo se při královských svatbách, vojenských vítězstvích i při uzdravení krále. Z dvanácti provedení Te Dea dirigovaných samotným Lullym se nejčastěji vzpomíná uvedení v cisterciáckém královském klášteře svatého Bernarda v pařížské čtvrti Feuillants, které způsobilo skladatelovu smrt. Tehdy si probodl nešťastnou náhodou nohu taktovací holí. Po ní následovala osudová otrava krve. Te Deum Jeana-Baptisty Lullyho je vrcholným příkladem francouzského žánru grand motet doby Krále slunce Ludvíka XIV. Na koncertu v římském Lateráně reprezentují uváděné skladby dva odlišné světy barokní hudby, spojnicí je jim vznešená nádhera neobvykle bohaté instrumentace a kompoziční mistrovství jejich tvůrců. Heinrich Ignaz Franz Biber zkomponoval svoji velkolepou Missu Salisburgensis v roce 1682 k příležitosti výročí 1100 let založení salcburské diecéze. Dodnes toto dílo ohromuje svojí zvukovou rozmanitostí a je považováno co do velikosti obsazení za vůbec největší barokní partituru.
Vysílání: 01.7., 00.55 hod., ČT art

20.6.2022 09:06:40 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Toužila se protančit až do pařížské Opery

Tanečnice

Tanečnice
Film natočený ve francouzsko-belgicko-české koprodukci (2016). Hrají: Soko, Lily-Rose Deppová, G. ...celý článek


Světově proslulý čínský pianista Lang Lang

Lang Lang – nejmilejší melodie

Lang Lang – nejmilejší melodie
Světově proslulý čínský pianista hraje a hovoří o svých hudebních lásk ...celý článek


Mesiáš v podání Jihočeského divadla

Mesiáš (Jihočeské divadlo)

G. F. Händel: Mesiáš
Scénické zpracování slavného oratoria Mesiáš v podání Jihočeského divadla, v režii Tom ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Pete Doherty hostem festivalu Dny evropského filmu

Pete Doherty

Pete Doherty míří na festival Dny evropského filmu (DEF). Zahraje naživo po projekci dokumentu Peter Doherty: celý článek

další články...