zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Víra tipy 4. týden

Tajemství Vatikánu: Opatrovat a chránit

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Zakázaný Bůh (4/13) - Už ani hlásek pravdy
Vedle kněží, řeholníků a biskupů komunistickému režimu vadí i katolická inteligence. Zatčen je i básník Jan Zahradníček. Čtvrtý díl dokumentárního seriálu o dějinách katolické církve v letech 1945–1989. Režie J. Hanák (Premiéra). Komunistický režim v Československu po svém nástupu internoval katolické biskupy, aby je izoloval od věřících. Vzápětí zorganizoval tajnou Akci K a Akci Ř, ve kterých se zmocnil majetku řeholních společenství, a řeholníky a řeholnice internoval v centralizačních místech, aby jim znemožnil působit mezi lidmi. Kněží, kteří se nepodřídili, věznil. Ale katolická církev nejsou jen kněží, řeholníci a biskupové. Proto se dalším cílem perzekucí stali příslušníci katolické inteligence. Jedním z pronásledovaných byl i básník Jan Zahradníček, který byl v roce 1951 zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu označovaném jako proces se zelenou internacionálou (spolu například se spisovatelem Františkem Křelinou, historikem Zdeňkem Kalistou, publicistou Ladislavem Jehličkou nebo kritikem Bedřichem Fučíkem) odsouzen ke třinácti letům vězení. Po odsouzení byla jeho žena Marie se třemi dětmi vystěhována z bytu a musela žít na státním statku bez vody, elektřiny a topení. V roce 1956 se jeho rodina otrávila houbami. Obě nejmladší dcery na otravu zemřely. Zahradníčkovi bylo dovoleno, aby jel rodinu navštívit, ale nebylo mu řečeno proč. Do vězení se pak musel vrátit, krátce po propuštění umírá ve věku 55 let.
O věznění Jana Zahradníčka vyprávějí jeho nejstarší syn Jan Jakub Zahradníček, dcera Marie Štěpánka a vnučka Klára. Zazní i ukázky z básnické skladby Znamení moci, která je považována za nejlepší české básnické protikomunistické a protitotalitní dílo. Už ani hlásek pravdy je čtvrtým dílem třináctidílného dokumentárního seriálu Zakázaný Bůh, který na příbězích a v kontextu ukazuje dějiny katolické církve v Československu v letech 1945–1989.
Vysílání: 28.1., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 29.1., ČT2., 01.2., ČT2

Křesťanský magazín
Kláštery Kostelní Vydří, Želiv a Teplá nejsou jen úžasným architektonickým dědictvím. Komunity, které zde žijí, se různým způsobem vyrovnávají s výzvami současného světa. Režie J. Vávra (Premiéra). Představují rozsáhlé klášterní komplexy potenciál dalšího rozvoje nebo jsou spíš koulí na noze a zbytečnou finanční zátěží řeholních společenství? Jak se kláštery, které restituovaly značné majetky, dokáží uplatnit v tržní ekonomice? Co nabízí svým návštěvníkům a nakolik se chtějí otevírat vnějšímu světu? Odpovědi nejen na tyto otázky zjišťoval ve třech významných klášterech Česka Jan Vávra.
Vysílání: 31.1., 11.50 hod., ČT2
Opakování: 01.2., ČT2., 03.2., ČT2

Cesty víry: Čeští poutníci v Římě – Bazilika svaté Praxedy a okolí
Návštěva míst spojených s českou historií. Režie J. K. Studničková a O. M. Schmidt (Premiéra). Neexistuje žádné jiné evropské město, k němuž by měli Češi, Moravané a Slezané tak blízko a kde by zanechali tolik stop, jako je Řím. Život i smrt zde nalezlo mnoho osobností spjatých s českou zemí. Jedním z takových míst, kde je těch českých nebo slovanských stop hned několik najednou je prastará bazilika svaté Praxedy, nejstarší místo křesťanské bohoslužby v Římě. Kostel, který se proslavil raně středověkými mozaikami, dal postavit po roce 780 papež Hadrián I. na základech starší stavby z 5. století a dal sem přenést ostatky svatých Praxedy a Pudenziany, popravených kolem roku 165. Podle legendy to byly dcery svatého Pudense, prvního Římana, jehož obrátil na křesťanství právě sám svatý Petr. České stopy v Římě nacházíme už z doby, kdy zde pobývali oba věrozvěsti Konstantin a Metoděj. V té době se při kostele svaté Praxedy nacházel řecký klášter a oba bratři tam během svého pobytu v Římě bydleli.
Konstantin pak na samém konci života vysílený chorobou vstoupil do kláštera svaté Praxedy, oblékl mnišský šat, složil příslušné sliby a podle byzantského zvyku přitom přijal nové jméno Cyril. Zemřel padesát dní poté zde ve svaté Praxedě, 14. února roku 869, ve věku dvaačtyřiceti let na tuberkulózu.
Přesně na Zelený čtvrtek 2. dubna 1335 dorazil před brány Říma císař Karel VI. Na svoji korunovaci zde mohl zůstat pouze jeden den, a tak v noci začala Karlova velkopáteční pouť po nejvýznamnějších římských bazilikách. Skončila po půlnoci, kdy vstoupil právě do kostela svaté Praxedy, aby spatřil sloup, u něhož byl Kristus bičován. Další českou stopou u svaté Praxedy je pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, jehož tělo zde spočinulo v římském vyhnanství v roce 1400. Tento český šlechtic, duchovní, politik a umělec po pozdějších sporech s králem Václavem IV. abdikoval a odešel do Říma. Zemřel 17. června 1400 v klášteře svaté Praxedy jako chudý a zlomený člověk. Do svaté Praxedy se celý svůj římský život chodil modlit i jeden ze současných myslitelů kardinál Tomáš Špidlík, který rád při večerních modlitbách poslouchal v 9 hodin večer její do dálky znějící zvony. Snad si až jakoby zázračně vybral na tento čas svou hodinu smrti. 16. dubna 2010 právě v 9 hodin večer v Římě naposledy vydechl a zemřel.
Vysílání: 31.1., 12.45 hod., ČT2
Opakování: 01.2., ČT2., 02.2., ČT2., 06.2., ČT2

Tajemství Vatikánu: Opatrovat a chránit (3/5)
Vzrušující cesta po nejmenším státě na světě, plném fascinujících míst s přebohatou historií, kulturou a uměleckými skvosty. Vatikánský cyklus (Premiéra).
Lidé a bezpečnostní systémy chrání každého, kdo prochází slavnými místy za vatikánskými zdmi. Od turisty po papeže. Alberto Angela nás doprovází na vzrušující cestě po nejmenším státě na světě.
Vysílání: 31.1., 13.10 hod., ČT2
Opakování: 03.2., ČT2., 04.2., ČT2

18.1.2021 17:01:52 Redakce | rubrika - Noc kostelů/ Víra

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Noc kostelů/ Víra

Velikonoční víra tipy

Poslední den Ježíše z Nazareta

Velkopáteční bohoslužba
Přímý přenos liturgické slavnosti z Farního sboru Českobratrské církve evangelické ...celý článek



Časopis 13 - sekce