Scéna.cz 

Spitfire Club - Conquer these infinite walls!

Skupina Spitfire Company si vydobývá stále výraznější místo na české alternativní scéně. Má stálý okruh uměleckých spolupracovníků, ale jako houba doslova nasává další a další. Jakousi hlavou projektů je Petr Boháč, který propojuje své intelektuální (a literární) nápady především s fyzickým dispozicemi svých spolupracovníků. Neboť v tomto případě jsou slova především inspirací v pozadí, zatímco na scéně se odehrává výrazné pohybové divadlo. Výraznou pohybovou složku pak organicky dotváří hudební doprovod, většinou původní hudby a také výtvarné artefakty, ať už jsou to kostýmy, masky, rekvizity či obrazy (v případě některých případech Světa odsouzencova malované přímo během představení).

Všechny elementy, z nichž vznikají projekty této skupiny, se představily na zahájení přehlídky prací Spitfire Company v Paláci Akropolis, na jehož scéně zdomácněli. Bylo to setkání, troufám si říci, vzácné jak pro diváky, tak i pro performery. Už jen proto, že specielně kvůli této přehlídce se nakrátko vrátila do Prahy jedna z hvězd tohoto uskupení Miřenka Čechová ze stáže na American University Washington, kde učí (i učí se), vystupuje (měla tu tak velký úspěch s představením o Anne Frankové, že jí byla nabídnuta role v Králi Learovi ve zdejším pohybovém divadle), a z berlínské Die Etage (kde vedl pantomimický workshop) zase dorazil Radim Vizváry.
Petr Boháč poukazuje na to, že soubor se nachází na jakési tvůrčí křižovatce, a hledá novou poetiku. Právě dva první večery přehlídky byly tedy jakýmsi dárkem příznivcům tohoto seskupení, ale i možným vodítkem pro ty, kdo jej viděli poprvé. Původním úmyslem byla komentovaná „projížděčka uskutečněných projektů“, ale vše dopadlo jinak. P.Boháč se nakonec omezil jen na úvod, ve kterém zdůraznil, že poetika Spitfire Company vychází z kombinace emocí- snů – improvizace. Na scéně se představila velká většina protagonistů spitfirových projektů a v záblescích jsme mohli společně s nimi zavzpomínat na dřívější, to vše ve snově kouřové atmosféře, v téměř halucinačním oparu (součástí produkce bylo malování sprejem na velká plátna v pozadí ve stylu graffitti). Na potemnělé scéně jsme mohli zpočátku jen tušit příchozí, pohybující se jako nejasné stíny. Tím pravým začátkem však byl příchozí z publika. Postava s obrovskou hlavou (tato maska pochází z originálního jednorázového představení o procesu s Miladou Horákovou, který se odehrál v budově Městského soudu v rámci festivalu Next Wave) s hasicím přístrojem v rukou. Po něm nastoupili výtvarníci, aby pokryli plátna v pozadí scény barevnými kreacemi ve stylu graffitti, čímž téměř omámili diváky v prvních řadách. Za zvuků mnohých nástrojů, mezi nimiž tentokrát dominovaly akordeony, jsme se volně přesouvali od jednoho zastavení k druhému (jako by před námi vyvstala jakási živá audiovizuální galerie – byla tu Anne Franková, existenciálně zvídavý Unicorn, zvláštní milostný trojúhelník z Nedotknutelných, krutá smyslnost z Odsouzence, ale i komické hravé duo z Chaplinova procesu. Toto zvláštní setkání uzavřela na scéně výzva načrtnutá na zadní plátno Conquer these infinite walls! Ale konec to nebyl – následoval ještě výtvarný souboj pro dva muže a dvě plátna a pak dunivě znějící hudba, vyráběná DJ v přilehlém baru.
Přehlídka bude trvat až do pondělí 14. února, kdy se představí portugalský host - Clown Enano a jeho RED CHOCOLATE.