Alfons Mucha
autor: Z webu
zvětšit obrázekDne 14. července tohoto roku uplyne 70 let od smrti Alfonse Muchy, nejznámějšího českého secesního umělce, který se paradoxně sám se secesí neztotožňoval, nýbrž mluvil o vlastním stylu „le style de Mucha“. Pozoruhodné je, že byl obdivován už za svého života a jeho dílo je populární i v současnosti - společně s Kafkou a sklem představuje dnes v Praze nejoblíbenější turistický artikl. Oslavovat se bude doma i v zahraničí.
Už 13. února 2009 započla ve Vídni v Dolním Belvederu první velká Muchova přehlídka na rakouském území, která potrvá do 1. června. Podařilo se na ní shromáždit převážně z veřejných i soukromých sbírek reprezentativní soubor téměř 250 exponátů, řazených do tématických sekcí.
Vstupem do expozice jsou Muchovy rané práce z Vídně, kde pracoval jako malíř kulis, společně s knižními a časopiseckými ilustracemi z Moravy a fotografiemi, dále sekce plakátů z pařížského období – byl to právě plakát z roku 1894 pro hru Gismonda, v níž hlavní roli hrála Sarah Bernhardt, kterým se začala Muchova úspěšná kariéra.
Další oddíly jsou věnovány ilustracím k Otčenáši, pastelům a kresbám s historickými nebo religiózními náměty a světové výstavě v Paříži v roce 1900, pro níž navrhoval různé pavilóny – zatímco projekt Pavillon de l´homme nebyl realizován, pavilón Bosny a Hercegoviny bude na výstavě zrekonstruován a v něm předvedeno monumentální plátno s dějinami obou zemí. Návrhem na zařízení obchodu pro klenotníka Georgesa Fouqueta vytvořil Mucha ikonu secesního interiéru – téma jedné ze sekcí.
Vyhrazené místo mají v expozici publikace Dokument décoratifs (1902) a Figures décoratives (1905) - příručky pro kreslíře a dekoratéry, výzdoba Primátorského salónku Obecního domu a monumentální Slovanská epopej, které si Mucha na rozdíl od kritiky cenil jako svého největšího díla. Dvacetidílný cyklus na téma dějin slovanských národů vznikal mezi léty 1910 – 1928 převážně na zámku ve Zbirohu za finanční podpory amerického milionáře Charlese Craneho. Po dokončení věnoval Mucha tento soubor městu Praze – dnes se nachází v Moravském Krumlově. K vidění budou doposud nevystavované skici, studie a dvě monumentální plátna – Slavnost Svantovítova na Rujaně z roku 1912 a Schůzka na Křížkách z roku 1916, které pomůže ve Vídni nainstalovat český restaurátor Tomáš Berger.
Po roce 1918 se Mucha dal do služeb nově vzniklého státu a navrhoval pro Československou republiku známky, oficiální dokumenty, bankovky, řády i policejní uniformy, k významným pracím z tohoto období patří také návrh na okno ve svatovítské katedrále v Praze, který je zahrnut v poslední části.
Od 20. března uspořádá Muzeum výtvarných umění v Budapešti Muchovi výstavu „Alfons Mucha - chvála ženy“, která potrvá rovněž do června. Podílí se na ní UMPRUM v Praze a Nadace Alfonse Muchy a půjde o průřez Muchovou tvorbou prezentovaný na takřka 150 dílech.
Obě výstavy se posléze přemístí na další stanoviště. Vídeňská doputuje do Mnichova, kde proběhne s menšími změnami od 25. září 2009 do 10. ledna 2010 v Kunsthalle Hypo-Kulturstiftung.
Budapeštská výstava dorazí na podzim do Moravské galerie v Brně, kde se uskuteční v prostorách jejího Uměleckoprůmyslového muzea pod názvem „Alfons Mucha: Mistr Belle Epoque“ od 15. října do 24. ledna příštího roku.
Muchův význam bude tedy patřičně zdůrazněn – dá se říci, že na celém území bývalé habsburské monarchie, kde secese byla jakýmsi posledním spojovacím článkem.
Časopis 44 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Nejkrásnější české knihy 2023 vystaveny v NM
Syrově uhrančiví Muklové a šlajsny, ilustrovaná historie ragby, Štěpánka Haničincová a Čertík Bertík ve mnohak ...celý článek
Časopis 44 - sekce
DIVADLO
Zábradlí uvádí inscenaci napsanou umělou inteligencí
V pátek 8. listopadu 2024 uvede Divadlo Na zábradlí svou první premiéru této divadelní sezony. Scéna, která v celý článek
HUDBA
Green Småtroll novou desku pokřtí ve Futuru
Ska-jazzová kapela Green Småtroll, v jejímž čele stojí herec Filip Kaňkovský, plánuje v polovině listopad celý článek
OPERA/ TANEC
Tajemství života Bedřicha Smetany
Tajemství života Bedřicha Smetany
Co bylo skutečnou příčinou smrti zakladatele české národní hudby? Názory celý článek