Scéna.cz 

HaDivadlo: Lidská tragikomedie

Hanácké divadlo v čele s režisérem Arnoštem Goldflamem přivedlo v "pravěku" znovunabyté svobody (v roce 1991) na divadelní prkna text Ladislava Klímy, komunismem nemilovaného představitele české existencionalistické a nihilistické filosofie a literatury. Na sklonku minulého roku, 20. prosince, mělo představení Lidská tragikomedie obnovenou premiéru. Pražští diváci mohli brněnským divadelníkům tleskat na konci září 2000 v divadle Archa.

Lidská tragikomedie je sága o třech dějstvích a trvá tři hodiny. Trvá? Co jsou pouhé tři hodiny, když se v nich odehraje pět životů pěti hrdinů! Spolužáci si na pomaturitní chlastačce, kde mají plné huby plánů a nadějí, řeknou, že se sejdou znovu po třiceti letech (a pak ještě jednou po pětadvaceti), aby si ověřili, kam jejich jinošské ideály přišly.
Pulec (Gustav Řezníček) -- inventář v krčmě U Hliněné podkovy -- pijan, který své pijáctví a povalečství provolává za rozevlátost básníka. Kurevník a domnělý donjuan Shoř (Břetislav Rychlík), za kterým se vláčí ta nejubožejší kurvička z města. Kantorka (Miroslav Maršálek) -- zahloubaný do knih, vědátor, který má dojem, že za jeho nehty se špína všednosti nezatoulá. Obnos (Hynek Chmelař) -- synek městského "kapitalisty" s ambicemi vůdce. Připíjejí na své velké cíle, jen brumlající vykořeněnec z party, odstrkovaný filozofující podivín Odjinud (Cyril Drozda) nejasně naznačuje, že budoucnost nebude taková jak si ji v pivní pýše malují, což si všichni na dalším srazu ověří. V pětačtyřiceti je z Pulce těžký alkoholik, Shoř je uťáplý ženatý "přizdisráč", Kantorka je chudý učitel a Odjinud už jen přízrak. O dalších třicet let se karty zamíchají ještě stokrát jinak.Inscenace přesně kopíruje titul Klímovy hry LIDSKÁ TRAGIKOMEDIE, další řádky o mrazivosti i humoru je už marnotratnost. Co však nesmím opomenout je herectví všech protagonistů. Každý má svůj prostor, všichni září ve stěžejních scénách a "kvetou" v drobných etudách. Aniž bych chtěla kohokoliv urazit, více se rozepíšu jen o představiteli Pulce a to z důvodu, které hned vysvětlím. Hraje ho totiž Gustav Řezníček. Tentýž Řezníček, který hrál Petra v dost špatném (eufemismus!) filmu Drahomíry Vihanové Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba. Čím si tento nadaný mladík zasloužil trest, že jej široké české filmové publikum poznalo zrovna v tak schematickém a podprůměrném snímku! Velmi těžce se tam totiž rozlišuje, jestli je role tak špatně napsaná nebo jestli on špatně hraje. Poté, co jsem byla svědkem jeho výkonu v představení Lidská tragikomedie, můžu říct: zahrál roli právníka Petra jen tak špatně, jak mu kázal scénář a režie. Musím ještě připomenout neutuchající herecký elán dokumentaristy Břetislava Rychlíka, i Cyrilem Drozdem věrohodně zahrané outsiderství a vizionářství Odjinuda atakdál. Jen mě mrzí, že si ve své originální inscenaci nezahrál sám režisér Goldflam.

HaDivadlo: Lidská tragikomedie; Režie: Arnošt Goldflam, scéna: David Cajthaml, kostýmy: Jana Preková, hudba: Jiří Bulis.
Premiéra -- 4. května 1991, Obnovená premiéra -- 20. prosince 1999