Scéna.cz 

Divadelní tipy 11. týden

Úsměvy Oldřicha Nového
Jaromír Hanzlík představuje televizní role legendárního českého herce, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 40 let (2006). Režie P. Vantuch. V dnešním pořadu si spolu s Jaromírem Hanzlíkem připomeneme velkou osobnost českého filmu a operetního divadla Oldřicha Nového (*7. 8. 1899 – †15. 3. 1983). Tentokrát se ovšem nezaměříme na filmové role, ale na pořady, které natočil v Československé televizi. Televize se u nás začala rozvíjet až v padesátých letech minulého století, takže zastihla Oldřicha Nového v době, kdy již zdaleka nehrál milovníky, ale spíše starší pány. Zůstala mu ovšem prvorepubliková noblesa, kterou dokázal svým neopakovatelným způsobem prezentovat po celý život a jeho herectví tak neztrácelo nic na svém půvabu. Přesvědčí nás o tom řada ukázek, například ze seriálu Taková normální rodinka.
Vysílání: 18.3., 09.05 hod., ČT1
Opakování: 24.3., ČT1

Barokní divadlo v Českém Krumlově
Jeden ze čtyř dochovaných unikátních divadelních prostor na světě zdokumentovali M. Kubala a T. Šimerda (1997). Okolo poloviny 18. století byl zámek Český Krumlov obohacen o další stavby a interiéry v barokním a rokokovém slohu. Z našeho pohledu je ten nejdůležitější objekt skryt v nenápadné budově zřízené v letech 1766–68.
Diváci tehdy chodili z maškarního sálu přes plášťový most dřevěnou chodbou přímo do hlediště divadla. Hlediště je řešeno typickým způsobem pro všechna zámecká divadla v 18. století. Panovník seděl v kryté lóži divadelního sálu, po stranách knížecí lóže byl balkon pro vybrané publikum. Parter patřil návštěvníkům z řad zámeckého úřednictva nebo jiných hostů poctěných zúčastnit se představení. V přední části přízemí, odděleni dřevěnou ohradou, seděli hudebníci. Autoři kulis, vídeňští malíři, upravili rovněž hlediště. Jeviště divadla bylo vybudováno tak, aby vyhovovalo náročným inscenačním požadavkům. Jeviště si zachovalo lichoběžníkový tvar, kdy postupným zmenšováním dekorací směrem k pozadí se vytvářela iluze nesmírného prostoru. Boční kulisy byly zavěšovány na rámy a před zraky diváků se dekorace rychle vyměňovaly na otevřené scéně. Pro uspokojení náročného diváka byly na scéně provozovány i speciální efekty – létací a oblačné stroje. Propadlo umožňovala, aby se na scéně z mořských vln vynořovaly útesy nebo bůh Neptun a potápěly se koráby. Zvukové efekty navozovaly přítomnost přírodních živlů. Světelné možnosti divadla však byly omezené.
Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století s původními dekoracemi a mašinerií. Vedle Českého Krumlova další dvě nalezneme ve Švédsku a pak u nás na zámku v Litomyšli. Krumlovské dekorace jsou však nejstarší.
Vysílání: 17.3., 10.40 hod., ČT2