Scéna.cz 

Válka mezi rozmarýnem a majoránkou ve Zlíně

Mimořádnou událostí konce sezony v Městském divadle ve Zlíně bude první české uvedení portugalské polovážné opery Válka mezi rozmarýnem a majoránkou v sobotu 11. června 2005 v 19:00 h ve Velkém sále.
„Půjde o komedii, která bude zároveň operou, stejně jako tomu bylo v dobách Mozarta. Dá se nazvat i komedií se zpěvy. Budou to árie, dua, tria, hudba velmi klasická, hodně inspirovaná italskou hudbou, i když je portugalská. Hudbu komponoval kněz Antonio Teixiera, je veselá, „vypráví“ události „zřetězené“ – navlečené jako korálky na náhrdelníku,“ říká o projektu režisér František Listopad, významný exilový básník žijící v Lisabonu.
Barokní text byl přeložen Annou Almeidovou výhradně pro Městské divadlo Zlín. Pro návrh loutek výtvarníka Volkmera inspirovala Afrika – Mali, stejně jako kostýmní výtvarnici Dagmar Březinovou, která už s režisérem Listopadem úspěšně spolupracovala. Scénu navrhl Jaroslav Čermák.

Příběh připomíná Sluhu dvou pánů Carla Goldoniho: Do Portugalska přijíždí z Brazílie se dvěmi neteřemi (Dona Clóris – Tereza Matasyo a Dona Nise – hostující Klára Sochorová) jejich strýček Don Lancerote (Ivan Řehák) se záměrem je provdat. Jejich nápadníci (Don Gilvaz – Gustav Řezníček a Don Fuas – Radovan Král) hledají nevěsty s bohatým věnem, proto předstírají, že jsou víc, než ve skutečnosti jsou. K uskutečnění svých záměrů ale potřebují pomoc, kterou hledají u sluhy Semicupia (Jan Leflík). Dívky z takzvané vyšší společnosti zase užívají malých ženských zbraní, nechají se přesvědčovat krasořečníky typicky barokního stylu.
Pro dnešní lidi je možná na první pohled nesrozumitelná kdysi velmi oblíbená květomluva. Ta byla velice výrazná v baroku. V dobách karnevalů bylo v Portugalsku zvykem, že spolu soupeřily „kluby“ vyznávající určitou květinu – v našem případě rozmarýn a majoránku. Protivníci vedli neustále spory o to, kdo je víc, a ve hře Válka mezi rozmarýnem a majoránkou fandila každá z dívek jinému klubu, květině.