Scéna.cz 

Režisér Ivan Rajmont oslavil šedesátiny

Jsou inscenace, které tvořily tvář českého divadla. I když většinou žijí už jen ve vzpomínkách pamětníků, či jejich záznamy jsou zahrabány někde v archivech, jejich důležitost se tím nezmenšuje. Mezi ně patří i několik nezapomenutelných režií čerstvého šedesátníka Ivana Rajmonta.
Nedávno při křtu antologie her Karla Steigerwalda vzpomínal Rajmont na společnou práci v Činoherním studiu v Ústí nad Labem lemovanou neustálými zákazy a politickými průšvihy - bylo to období napínavé, ale o to více „smysluplné“. I když Ivan Rajmont proslul jako první polistopadový šéf činohry Národního divadla v Praze, do dějin českého divadla jej nesmazatelně zapsala právě ústecká éra…

Ivan Rajmont se narodil 29. července 1945 v Hradci Králové. Mládí prožil v Liberci, kde začal studovat na technice. Divadlo ho ale dostalo – nejprve začal dělat kulisáka liberecké scény, poté absolvoval režii na DAMU a v roce 1971 přijal své první angažmá v Karlových Varech. Nejplodnějším a dodnes nejslavnějším obdobím byla jeho ústecká éra. Do Činoherního studia Ústí nad Labem nastoupil v roce 1975. Jako umělecký šéf a režisér vedl tuto scénu s krátkou přestávkou až do roku 1986. V té době spolupracoval jednak s dramaturgem Leošem Suchařípou (legendární inscenace Čechovových Tří sester) a s autory Alexem Koenigsmarkem (adaptace Troila a Kressidy, Edessa ad.) a Karlem Steigerwaldem (Dobové tance, Tatarská pouť, Neapolská choroba). V té době tu působila řada hereckých i režijních osobností (herci Jiří Bartoška, Pavel Zedníček, Jan Hrušínský, Vladimír Kratina, Václav Knop, Karel Heřmánek, Jiří Schmitzer, Tomáš Topfer a režiséři Evald Schorm a Juraj Herz).

Od roku 1986 následovalo tříleté období v pražském Divadle Na zábradlí, kde Rajmont mimo jiné inscenoval Steigerwaldovu Tatarskou pouť či Camusova Caligulu. Začal se věnovat i pedagogické práci na DAMU. Hostoval také v řadě divadel v Čechách i na Slovensku či v ruské Jaroslavli.

Koncem roku 1989 se stal novým šéfem činohry Národního divadla, uskutečnil rozsáhlou reorganizaci ND, pro činohru bylo otevřeno Stavovské divadlo, vznikla komorní scéna Kolowrat. Rajmont přivedl do ND nové herecké osobnosti, především z malých divadel - a právě to mu bylo vyčítáno, že sem tahá lidi „ze sklepů“ (nejvíce se asi proslavil Miroslav Donutil, jenž zazářil v úspěšné inscenaci Goldoniho komedie Sluha dvou pánů).
V křesle šéfa činohry ND strávil Rajmont více než sedm let, s divadlem spolupracuje jako režisér i nadále. Mezi jeho významné inscenace v ND patří Ostrovského Deník ničemy, Čechovův Strýček Váňa, Shakespearův Cymbelín, Ibsenova Divoká kachna či Eurípidova Médeia.

V posledních letech se začala velmi slibně rozvíjet jeho spolupráce s hradeckým Klicperovým divadlem. Ve svém rodišti uvedl například v roce 2001 kritikou oceňovanou inscenaci Fausta Johanna Wolfganga Goetha. Poté představil Moliérova Dona Juana v úpravě Jana Grossmana a v rámci cyklu Bůh ochraňuj Williama Shakespeara! hru Konec dobrý, všechno dobré. Pro novou sezónu v Hradci připravuje inscenaci Petrolejových lamp Jaroslava Havlíčka. Ivan Rajmont režíruje i na dalších regionálních scénách (Liberec, Brno).