Antická tragédie v Rokoku
autor: archiv divadla
Divadlo Rokoko připravilo jako první premiéru sezóny 2005/2006 první díl Aischylovy trilogie Oresteia – Agamemnón (v dlouhodobé koncepci se počítalo s tím, že během dalších sezón budou uvedeny další dva díly, ale vzhledem k tomu, že není jisté, jak dlouho současný soubor v divadle setrvá, možná se dalších dílů dočkáme už v této sezóně). Oresteia pokračuje v dramaturgické linii uvádění klasických textů ve výrazné interpretaci, kterou začalo Moliérovým Donem Juanem v rockovém kabátě. Narozdíl od této hry však Oresteia zachovává bez výhrad původní text, výrazný výklad tentokrát spočívá v inscenačním řešení.
Tvůrcům inscenace (režie Thomas Zielinski) připadla paralela nesmyslné desetileté války podobná současné situaci, kdy se Američané vydali „napravovat situaci v Iráku“. To je také důvod, proč se na plakátě (pro neinformovaného diváka nelogicky) objevuje fotografie George Bushe.
Scéna, na níž se celý děj odehrává, připomíná barevnou kombinací a také strukturou prostoru s řečnickým pultem uprostřed fašistickou symboliku (rudý sál s emblémem černého V na bílém pozadí). Nápaditě je řešen chór, který nevidíme živý, ale jako by snímaný filmovými kamerami na dvě plátna obklopující prostor, teprve na konci vtrhnou tito lidé živí do sálu. Je tu možnost soustředit se na detaily tváří, nicméně nápad po nějaké době ztrácí na údernosti a máme pocit určitého stereotypu.
Celý „příběh“ je rámován temperamentním tancem Klytaiméstry (Alena Štréblová) s jejím milencem (vidíme je pouze jako černé stíny tančící v rudé výhni sálu). Agamemnón (Václav Mareš) přichází z vítězné války domů, nerozeznání jak kostýmem (krátká kožená bundička), účesem, úsměvy, pohyby a stylem řeči od známé image George Bushe. Proslovy Agamemnóna a Klytaiméstry jsou prázdnými slovy, které prolíná skandování davů. Nevěří jim ani oni, ani jejich posluchači – ale je to protokol, tohle se očekává. S Agamemnónem přichází věštkyně Kassandra (Jana Stryková), zahalená v černém arabském šatě, pronášející hořce své vize neblahé budoucnosti. Zločin spáchaný Klytaiméstrou na Agamemnonovi a Kassandře poznáme jen z výkřiku za scénou a zkrvavených šatů Klytaiméstry.
Zajímavá – silně protiamerická - koncepce by jistě udělala radost některým západním intelektuálům. Celkově ale představení chvílemi působí až příliš plakátově, vnějškově.
Aischylos Oresteia I – Agamemnón
Překlad Petr Borkovec a Matyáš Havrda; režie Thomas Zielinski; scéna Jaroslav Bönisch; kostýmy Tereza Šímová a hudba Karel Albrecht; dramaturgie Vladimír Čepek, Valeria Schulczová a Tomáš Svoboda. Divadlo Rokoko 21. října 2005
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Hudební tipy 18. týden
Ikony Kamila Střihavky
Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Film na motivy povídek Oty Pavla
Smrt krásných srnců
Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek