Jára Beneš – tvůrce lidových operet
autor: archiv
zvětšit obrázekV cyklu Za vesnickými muzikanty (12.9., 10.10 hod., ČT2) se můžete vydat po stopách slavného a dodnes nepřehlédnutelného autora a muzikanta, který se zapsal do dějin české populární hudby jako nápaditý skladatel tzv."lidových operetek" a vynikl i jako velmi úspěšný autor filmové hudby - dnešní zastavení patří Járovi Benešovi s podtitulkem jeho veleznámého hitu "Hrála muzika aneb Polka bez kapelníka" . Jára Beneš se narodil v nádherné starobylé části Prahy, na nábřeží u modrojasné Vltavy v čp. 74. Bylo to ještě za Rakouska - Uherska - 5. června 1897. Studoval nejprve na technice, ale díky svému talentu jej přijali ve 22 letech jako mimořádného posluchače na pražskou konzervatoř kde učil skladatel Oskar Nedbal. Díky úžasnému hudebnímu talentu patřil k vyhledávaným a velice úspěšným autorům své doby, navíc s puncem pohotového a erudovaného klavíristy . Jeho soukromý život ovšem zůstal shodou mnoha okolností doslova utajený.
Zato jeho hudební odkaz je bohatý a dodnes žijící v povědomí ctitelů českého žánru. První velký úspěch s filmovou hudbou mu přinesla spolupráce s režisérem Karlem Lamačem a Vlastou Burianem. Bylo to v roce 1930 ve slavném filmu "C. & K. polní maršálek". Po triumfu v tomto filmu se stal Jára Beneš nejvyhledávanějším skladatelem. Napsal potom hudbu k 52 filmům - 39 českých, 11 německých, 2 francouzské. Z toho bylo 12 filmů pro Anny Ondrákovou a Karla Lamače, 6 pro Vlastu Buriana. Připomeňme ty nejslavnější: TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, ANTON ŠPELEC, POSLEDNÍ BOHÉM, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, atd. Nejslavnější opereta Járy Beneše se jmenuje NA TÝ LOUCE ZELENÝ. Měla premiéru v roce 1935 v nuselském Tyláčku a byla úspěšně uváděna i v zahraničí: Rakousko, Belgie, Německo, USA, atd. V r. 1936 ji zfilmoval Karel Lamač. Určitě jsou mezi vámi pamětníci, kteří si ji nenechali ujít v pražském Hudebním divadle v Karlíně. Titulní roli "Štětivce" tehdy po r. 1970 nenapodobitelně ztvárnil Jaroslav Štercl. Z ní jsou dodnes populární šlágry: "Na tý louce zelený", "Co by bylo do myslivce", "Když hvězdy svítí", "Už, už, už..", "Venoušku, Venoušku..", nebo "Já bych chtěl mít tvé foto" a další. Jára Beneš se v roce 1945 přestěhoval do Vídně. Změnil si jméno, lépe řečeno, používal pseudonym Peter Brandt. Ve Vídni uvedl, mimo jiné, i svou velice úspěšnou operetu "Na tý louce zelený" a napsal ještě asi pět děl.Tam také 10. dubna 1949 zemřel. V historii české melodické populární hudby si právem zaslouží nepřehlédnutelnou a za slouženou pozornost.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Nová Spirála otevře na podzim
Prostor nabídne nejen unikátní kruhový sál s otočným jevištěm a sezením až pro osm set diváků, ale také přidan celý článek
HUDBA
Cooper přiveze unikátní 3D/AV show
Britský producent a tvůrce inteligentní taneční hudby Max Cooper představí 16. května svůj nejnovější projekt celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Broumov je pátým městem v řadě hostícím kulatý stůl
Ve čtvrtek 23. května 2024 se v Broumově uskuteční kulatý stůl v rámci projektu Closing the Gap pořádaném orga celý článek