Scéna.cz 

FOK zahraje Janáčka a Brahmse s Ionem Marinem

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do své sezóny dirigenta Iona Marina. Při příležitosti Roku české hudby provede s orchestrem 21. a 22. února Janáčkovu Sinfoniettu. Na programu jsou také Brahmsovy Uherské tance v orchestraci Antonína Dvořáka a Brahmsova První symfonie.

„Druhá polovina 19. a počátek 20. století představují magický čas v kulturních dějinách střední Evropy. Filozofie, literatura, umění, a především hudba těžily ze součinnosti národních hodnot a mezinárodního ducha. Náš program odráží tuto alchymii. Maďarské tance, které složil Vídeňák narozený v Německu a které orchestroval Čech; Sinfonietta od Moravana, který byl velmi obdivován od Londýna po Berlín a který přetvořil folklór na nejvyšší úroveň významu; symfonie, jejíž již světově proslulý skladatel potřeboval k jejímu napsání téměř čtyřicet let. Všechny tyto prvky vytvářejí mezníky intenzivní vnitřní cesty, kterou jsem se snažil přiblížit znamenitému pražskému publiku, kdykoli jsem měl tu čest zde dirigovat,“ říká dirigent s rumunskými kořeny Ion Marin.

Ion Marin je jeden z mála dirigentů, kteří se dostali na světovou špičku v symfonické i operní oblasti. Studoval skladbu, klavír a dirigování na Hudební akademii George Enescu a na salcburském Mozarteu. Jeho vzdělání zahrnuje také studium filozofie a dějin náboženství. V roce 1986 uprchl rumunské diktatuře, což ho přivedlo k novému životu a hudební kariéře ve Vídni. Za působení maestra Claudia Abbada se stal rezidenčním dirigentem Vídeňské státní opery. Jeho symfonické renomé vedlo k tomu, že dirigoval prakticky všechny největší světové orchestry včetně Berlínských filharmoniků, Lipského Gewandhausu, Londýnských symfoniků, Staatskapelle Dresden, Orchestra della Santa Cecilia, Orchestre National de France, Tokyo Metropolitan Orchestra a dalších.

„A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně. Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození. A třesk vítězných trubek, noční stíny a dech zelené hory a vidění jistého rozmachu a velikosti rodil se v mé Sinfoniettě tohoto poznání z mého města Brna,“ to jsou slova skladatele Leoše Janáčka o jeho nejznámějším instrumentálním díle. Najdeme v něm impozantní dechovou sekci, včetně čtrnácti (!) trubek, která podtrhuje oslavný charakter díla, kterým Janáček nadšeně přivítal vznik Československa.