Scéna.cz 

Pocta Santinimu - Václav Fiala

Nedaleko města Královice v objektu cisterciáckého proboštství Mariánské Týnice v kostele Zvěstování Panny Marie vystavuje dřevěné objekty sochař Václav Fiala. Propojuje se zde zážitek z nádherné barokní architektury Jana Blažeje Santiniho a jednoduchých forem objektů současného umělce.
Jan Blažej Santini - Aichl, tvůrce jedné z našich památek zapsaných na seznam Unesco, poutního kostela sv. Jana Nepomuského na Zelené Hoře u Ždáru nad Sázavou a známého kostela Nanebevzetí Panny Marie v klášteře v Sedlci u Kutné Hory a dalších vynikajících staveb ve stylu barokní gotiky, přišel do kláštera v Plasech za života osvíceného opata Eugena Tytla v roce 1707 na doporučení sedleckého opata a možná v tom měl i prsty jeho učitel architekt J.B. Mathey, který už v Plasech pracoval. V roce 1710 byl schválen projekt přestavby celého konventu v Plasech a stavba nového poutního kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici. Kostel byl dostavěn už po smrti opata Tytla v roce 1751 a vysvěcen 1762. Bohužel ho po zrušení kláštera v Plasech 1784 čekal podobně smutný osud jako plaský areál. Neudržovaný chátral, až se v roce 1920 zřítila kopule i klenby. Teprve Spolek pro záchranu Mariánské Týnice ho začal postupně opravovat a v roce 2005 byla obnovena i kopule nad půdorysem řeckého kříže. Dnes je areál přístupný veřejnosti a sídlí v něm Muzeum a galerie severního Plzeňska, které výstavu Václava Fialy pořádá.

Václav Fiala, rodák z Klatov, kde dnes žije a má svůj ateliér v bývalém hangáru pro tanky, byl po roce 1989 jedním ze zakladatelů známé klatovské galerie U Bílého jednorožce. Vymyslel také pozoruhodnou akci - „Sochy pro barokní niku“ v budově bývalé jezuitské koleje, dnes městské knihovny v Klatovech, na jejímž barokním schodišti se niky nacházejí. Už pět let oslovuje známé sochaře u nás i zahraničí s tím, aby se pokusily vytvořit do nik své sochy – obnovuje tak prastarý účel sochařství, které dotvářelo architekturu.
Václav Fiala se nejdříve věnoval malbě a grafice, od počátku devadesátých let začíná vytvářet díla ze dřeva, kamene a kovu na pomezí architektury a sochařství, objekty s vnitřním prostorem – „sochy do nichž lze vstoupit“, „architektury v architektuře“, inspirované základními geometrickými formami a odkazující ke tradicím různých kultur. Od roku 2003 jsou tři jeho monumentální soch trvale umístěny v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zelené Hoře u Nepomuku – Brána, Rotunda, Minaret.
Jeho díla zdobí veřejný prostor v různých místech u nás, v Rakousku, Německu a např. i v Austrálii, kde v roce 2005 v Sydney obdržel Lexus Prize for Sculpture. V Praze je to Oharek II a Oharek III v Kongresovém centru, v Brně náhrobek Rudolfu Firkušnému na Čestném pohřebišti. Prázdninová výstava Václava Fialy v Mariánské Týnici je otevřena do 6. září.