Scéna.cz 

Literární tipy na 49. týden

Na hranici tradic Na Prajzské se povědalo...
Regionální lidová básnířka, spisovatelka, ale také varhanice Jana Schlossarková se narodila v Hlučíně. Nejdříve bydlela na Ostravské ulici č. 136, po sňatku s Bohumírem Schlossarkem pak na Hrnčířské ulici č. 39. Vyrůstala s maminkou, sestrou a tetou Marií Hrbáčovou. Otce, který padl ve 2. světové válce, nikdy nepoznala. Po ukončení ZŠ v Hlučíně a po absolvování Střední zdravotnické školy v Opavě se stala dětskou sestrou v Ludgeřovicích, u tohoto povolání pak zůstala celý život. Žila v rodině, kde byla zachovávána tradice vydávání tzv. Svatebních novin šitých na míru, komických inzerátů a veršovaných přání. Básnické vlohy získala po svém otci a jeho sestře, Marii Hrbáčové, která znala mnoho příběhů a veršovánek ze života obyvatel Hlučínska v hlučínském nářečí. Jana Schlossarková celý život shromažďovala příběhy a vyprávění, které si pamatovala ze svého dětství a které slýchávala při pravidelných návštěvách příbuzných "omy a opy" a při draní peří "u peřa". Dalším zdrojem byly příběhy, které pocházejí z lidové slovesnosti, a také příběhy, které se vyprávěly přímo v dětské ordinaci. Jana Schlossarková nemá žádnou básnickou průpravu, psaní je jejím koníčkem, kterému se mohla naplno věnovat až v důchodu, tj. od r. 1996. Hned po revoluci přispívala povídkami do časopisu Hlučínsko, kde používala v nářečí jen přímou řeč. Hlavním impulsem k vydání první knížky v hlučínském nářečí byl televizní pořad, při kterém si uvědomila, že dnešní generace již bohužel vůbec nezná řeč svých předků - nenapodobitelnou prajzskou mluvu. Vysílání: 06.12., 14.33 hod., ČT2; Opakování: 13.12., ČT2.

Česko-slovenské návraty Sváko Ragan (1/3)
Sváko (pantáta) Samko Ragan je koželuhem a podrychtářem v západoslovenském městečku Brezová. V širém okolí je známý díky svým schopnostem vynalézt se v různých situacích, vtipně převézt každého na koho narazí a také díky svým historkám. V první části trojdílné televizní minisérie se Ragan vydá na jarmark prodávat podrážky a kůže pro ševce, pak nápaditě vyřeší případ starého souseda Jana, který vyhnal manželku i s dětmi a začal žít s mladou dívkou, a nakonec připraví i s ponocným past na zloděje slepic. Drůbež od brezovských chovatelů se totiž až příliš často objevuje na jarmarcích, kde ji prodává pokoutní šnorer...
Komediální minisérie režiséra Martina Ťapáka vznikla v roce 1976 podle povídek spisovatele Ela Šándora a ihned se stala jedním z nejoblíbenějších pořadů Slovenské televize. Lidový humor je v ní srovnatelný se seriálem Slovácko sa nesúdí. I zde je založený na vtipném využití místního (konkrétně brezovského a myjavského) dialektu a na svérázných figurkách. Nade všemi přirozeně ční představitel titulní role Jozef Kroner, jenž se podílel i na dialozích. Vysílání: 07.12., 11.30 hod., ČT2.

Uchem jehly
Michal Viewegh je nejprodávanějším a zároveň i nejpřekládanějším českým spisovatelem. Mezi čtenáři se těší značné popularitě, u kritiků tomu bývá spíše naopak. Nepatří mezi „intelektuály“, ale píše o lidech a pro lidi, umí vystihnout jejich charaktery, prožitky i situace - a umí především pobavit. Komerční úspěch a možná i prvky neřestného života v jeho dílech jsou trnem v oku mnohým, kteří přemítají nad mírou fabulace a skutečných zážitků. Jeho popularita je také živnou půdou pro bulvár, jemuž kvůli osobní újmě vyhlásil celospolečenskou válku.
Prožívání ztráty blízkého člověka, strach ze stárnutí a nemocí, vyrovnávání se s opovržením nebo nepochopením ze strany některých kritiků, „hříšné myšlenky“ tak hojně popsané v jeho knihách? To vše z něj činí zranitelnou lidskou bytost, které mohou knihy sloužit jako osobní zpověď neznámým čtenářům. Dokáže Zbigniew Czendlik něco z jádra Michala Viewegha protáhnout Uchem jehly? Vysílání: 11.12., 17.15 hod., ČT2; Opakování: 17.12., ČT2.