Viktor Frešo / Eastern Connector
autor: archiv
zvětšit obrázekV pořadí třináctá výstava pořádaná pražskou Prinz Prager Gallery představuje jako hosta slovenského umělce Viktora Freša. Kurátorem výstavy je Martin Dostál. Výstava EASTERN CONNECTOR potrvá do 31. března 2012.
V čase rozšířené postprodukce představuje Viktor Frešo, slovenský umělec mladší střední generace, známý i z Prahy díky zdejšímu akademickému školení v ateliérech Vladimíra Skrepla a Michala Bielického, vzácnou výjimku. Ne že by vysoce zvládnutá postprodukce nebyla doménou jeho tvorby, je však založená na daleko širším kontextu strategií a významů, než bývá racionálně obvyklé. Základním tématem pohybu Viktora Freša na scéně umění je zkoumání jeho obecných etymologických a narativních vlastností, dohledávání jeho smyslu, auratičnosti a jiskřivě počátečních tvořivých substancí, teprve po té ho zajímá strategie vlastní tvorby. V tomto smyslu je Frešo svým způsobem romantický umělec. Vzhledem ke svému nepokojnému temperamentu a výlučnému performativnímu nadání vnímá svá umělecká vystoupení jako svého druhu eventy, jako gesta, které mají svůj vybraně estetický kánon a význam, jsou však v prvé řadě událostí, akcí, performancí. I pevně postavená výstava s precizně vycizelizovanými objekty je aktivní a proměnnou událostí, respektive pobídkou ji jako takovou vnímat. Výstava je svého druhu zastavením v určitém bodě tvořivé produkce. Odtud se logicky odvíjí mediální a „materiální“ rozptyl Frešových artefaktů, u nichž je začasto patrná mentální či potenciální motoričnost, případně zachycení bodu jistého dějového zlomu. Frešova díla se totiž svým způsobem dějí, mají svůj příběh, respektive s ním počítají. Cítíme, či si můžeme představovat to, co se dělo před vznikem a při vzniku díla, stejně tak ovšem se dějí události kolem artefaktů i po jejich vytvoření a vystavení. Se vším Frešo počítá, umění je součást hry života.
Je ovšem zajímavé, jak samotné Frešovy umělecké práce bývají navzdory jejich proměnlivé potencialitě přesně konstruované, vypointované a vtipné. Jestliže se v posledních letech vizuálně prosadil zejména objekty, vybavenými různými kolečky, čímž uvolňuje až hravou nonsensnost svého uměleckého výrazu a zároveň atakuje hranice konstruktivní a konceptuální práce, zcela suverénně pracuje i nadále v hájemství postprodukce. Ideálním příkladem budiž titulní práce pražské výstavy, kterou je úředně prezidentská fotografie Václava Havla se svatozáří. Víceméně mu zde opět jde o mnohovýznamovou performativnost. Odkazem k Havlovi prezentuje několikanásobnou osobní reakci jak na samotnou osobu svého času česko-slovenského státníka, tak i na společenské konotace s ním spojené, včetně jeho umělecké balzamizace. V této souvislosti nemohu neuvést, že v pražském Národním divadle je už velmi krátce po jeho úmrtí umístěna bronzová, poměrně nepovedená, busta tohoto dramatika a státníka v hájemství největších českých osobností. Za zmínku stojí určitě popiska pod Frešovou Havlovou fotografií, která nese označení „Prezident Československej socialistickej republiky“ a ovšem umělcův výrazný „podpis“. Lehká provokativnost je pak to, co zdobí moderní umělecký projev už přinejmenším od dob již zmíněného romantismu, a která je přirozená, příjemná, nutná a plodná i u Frešova vizuálního konání.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Hráči v Městském divadle Mladá Boleslav
V mladoboleslavském divadle soubor propadl hazardu. Netřeba se bát, naštěstí jen v rámci chystané nové inscena celý článek
HUDBA
Luboš Pospíšil má nový singl
Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek
OPERA/ TANEC
Celostátní festival ZUŠ Open 2024
ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět od 23. května do 9. června 2024 ožijí v rámci celostátního celý článek