Scéna.cz 

Doteky Olomouckého hradu

Dotýkat se muzejních exponátů je nejen povoleno, nýbrž přímo žádoucí! Takovou výzvu nyní vysílá k veřejnosti olomoucké Arcidiecézní muzeum. Připravilo výstavu DOTEKY OLOMOUCKÉHO HRADU, která je určena zejména pro nevidomé a slabozraké, ale také pro vidomé návštěvníky. S příběhem někdejšího sídla moravských Přemyslovců a přilehlého církevního okrsku se zájemci od 19. dubna do 17. června seznámí prostřednictvím haptických, dotykových exponátů, mezi nimiž nechybějí odlitky románských reliéfů ze Zdíkova paláce nebo gotické Šternberské madony. Muzeum výstavu doplní bohatým doprovodným programem.

„Svoboda uměleckého a kulturního prožitku je nezadatelným právem každého člověka, proto i naše muzeum pamatuje také na nevidomé a slabozraké návštěvníky, kteří nemají stále ještě tolik příležitostí setkat se s výtvarnými díly,“ přiblížila důvody pořádání haptické výstavy její kurátorka Martina Potůčková. Doteky Olomouckého hradu přitom nejsou první výstavní aktivitou muzea určenou především zrakově handicapovaným. Projekt s podtitulem „výstava nejen pro nevidomé“ totiž navazuje na úspěšnou haptickou výstavu DOTYK SOCHY, která v roce 2001 představila české sochařství 20. století ze sbírek Muzea umění Olomouc a také práce nevidomých sochařů z Ateliéru hmatového modelování Štěpána Axmana v Brně.
„Od moderního sochařství se tentokrát obracíme do historie. Návštěvníky bychom se rádi pokusili seznámit s příběhem Olomouckého hradu, tedy s historií zeměpanského sídla a především přilehlého církevního okrsku. Mezi vystavenými artefakty se vyskytují zejména odlitky zhotovené z nejrůznějších materiálů, z patinované sádry, kamene, vosku, terakoty, které jsou příjemné na dotek,“ řekla Potůčková. Na přípravě výstavy muzeum spolupracovalo s olomouckým Tyflocentrem.
Návštěvníci se budou moci dotýkat například stavebních článků s bohatou sochařskou výzdobou a dvou vzácně dochovaných reliéfů s figurálními motivy, které dokládají vysokou úroveň vrcholně románské olomoucké architektury éry biskupa Jindřicha Zdíka. „Vrcholně gotické umění pak reprezentují dva mimořádně kvalitní příklady sochařství tohoto období, jejichž originály jsou součástí stálé expozice Arcidiecézního muzea, tedy Šternberské madony a Křivákovy piety,“ jmenovala další haptické exponáty kurátorka. Mezi celkem 21 vystavenými díly jsou podle ní zastoupeny i další umělecké slohy, např. pozdně gotické umění reprezentuje retábl Madony Ochranitelky z chórové kaple v dómu sv. Václava, sochařství mezi pozdní gotikou a renesancí zase náhrobník rytíře Arnošta Kužela ze Žeravic v kapli sv. Jana Křtitele.
Podobu celého areálu Olomouckého hradu návštěvníkům zprostředkují rovněž architektonické modely. „Jednak model areálu románského biskupského paláce Jindřicha Zdíka a katedrály sv. Václava ve stavu z 12. století z Olomouckého Vlastivědného muzea a pak jsme speciálně při této příležitosti nechali vyrobit haptický půdorys budov bývalého kapitulního děkanství, přilehlého Zdíkova paláce a katedrály sv. Václava,“ uvedla Potůčková a dodala, že návštěvníky se zrakovým handicapem výstavou provede průvodce tištěný v Braillově písmu a černotisku.
Přestože je výstava určena v první řadě slabozrakým a nevidomým, její návštěva bude bezpochyby velkým zážitkem také pro vidomé návštěvníky. „Právě pro ně jsme totiž vytvořili temný box s haptickými modely románského a gotického okna Zdíkova paláce. Vidomým bychom tak rádi zkusili přiblížit svět nevidomých, neboť se budou muset v naprosté tmě spolehnout na ostatní smysly mimo zrak, především na hmat, pomocí kterého se pokusí rozpoznat románské okno od gotického,“ přiblížila kurátorka Doteků Olomouckého hradu. Velkou zásluhu na zprostředkování tohoto pocitu mají podle ní studenti sochařského ateliéru na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kteří pod vedením svého učitele Davida Medka vytvořili modely oken. „Navíc si vidící návštěvníci budou moci ve vybraných dnech zapůjčit různé druhy simulačních brýlí, které demonstrují rozdíly v jednotlivých typech zrakových vad, a prohlédnout si s nimi výstavu,“ doplnila Potůčková.
Speciální výstavu doplňuje i speciální doprovodný program. Jak tradiční komentované prohlídky, tak animace pro školy i workshopy pro dospělé i rodiny s dětmi muzeum zaměřilo na život nevidomých a slabozrakých. „Například workshop Já a má čtyřnohá bílá hůl poukáže na soužití zrakově handicapovaného s jeho čtyřnohým průvodcem, výtvarná dílna Co oko nevidí, hmat nahradí se pro změnu soustředí na Braillovo písmo a na hmatové vnímání vůbec. Svět nevidomých a slabozrakých spoluobčanů a jejich vnímání exponátů výtvarného umění přiblíží i animace pro školy, které jsme připravili jak pro mateřinky a první stupeň základních škol, tak pro starší děti,“ zmínil lektor Arcidiecézního muzea marek Šobáň.