Scéna.cz 

Prodloužená výstava o Tutanchamonovi končí již neděli

Dech beroucí výstavu o Tutanchamonovi mají možnost návštěvníci spatřit v průběhu příštího týdne naposledy. V neděli 22. září totiž exkurze do historie starověkého Egypta končí a z Výstaviště v pražských Holešovicích nadobro zmizí. Výstava byla poprvé pro veřejnost otevřena 28. března tohoto roku a kvůli velkému pozitivnímu ohlasu jí organizátoři prodloužili o necelé tři měsíce.

„Tutanchamonův poklad dodnes zůstává jedním z nejdůležitějších archeologických objevů. Od Carterova nálezu faraonovy hrobky v Údolí králů nás tisíce pohřebních darů, zlaté rakve a schrány, masky, šperky i osud krále, jenž zemřel tak mladý, nepřestávají fascinovat,“ uvádí tisková zpráva z konce března vydaná k zahájení výstavy. Pokud by se měl člověk rozhodovat, jestli se půjde podívat na výstavu o Egyptu, asi by se v souvislosti s neustálou mediální kampaní popisující egyptské protesty posledních měsíců podobné akci vyhnul. Jenomže plakát s Tutanchamonovou maskou vysel na každém rohu a velké nápisy, že se výstava prodlužuje, prohloubily moji zvědavost. Především dobrý marketing je to, čemu výstava vděčí za velikou návštěvnost.

První, co mě zaujalo, byla cena lístku, která se mi zdála veliká v porovnání s jinými populárními výstavami (dospělí člověk zaplatí tři sta padesát korun), avšak uvnitř člověk pochopil, za co vlastně platí. V ceně je zahrnut audio průvodce a promítaní filmů na plátno. Všeho všudy nesmí člověk počítat peníze podle zajetého vzoru, že na výstavu je to drahé, ale je zapotřebí si uvědomit, co všechno výstava nabízí: výstavu a kino. Potud tedy bylo vše v pořádku.

Výstava se odehrává v několika úrovních. První část vás seznámí s životem ve starověkém Egyptě, s životem Tutanchamona a posléze se přesunete k fantastickému objevu hrobky Howardem Carterem. Jelikož jsem věděl o zmíněných událostech velmi málo (respektive zhola nic), vzdělávací charakter byl v mém případě zcela naplněn. Ve vstupní hale dostává návštěvník audio průvodce a vysvětlení od uvaděčů, jak s přístrojem pracovat. U exponátů pouze mačkáte čísla a vyslechnete leckdy až moc upovídaný popis namluvený ženou a mužem. Omáčka, která výklad doprovázela, mi sice připadala mnohdy zbytečná, ale ve většině případů se nahrávce podařilo umocnit můj prožitek.

Na celé výstavě bych ocenil její výpravnost. Vše se odehrává formou příběhu chlapce – Howarda Cartera, který sní o objevení hrobky zapomenutého faraona. Z chlapce se postupem času stane zapálený milovník starověkého Egypta, jenž svému dětskému snu obětuje život. Konečně po dlouhých peripetiích nalezne Tutanchamonovu hrobku a v ní fantastické bohatství. Organizátorům se podařilo identifikovat návštěvníky s Howardem Carterem a vžít se do této postavy. Zejména proto se mi nahromaděné poznatky usadili v paměti.

Nebylo by snadnější shlédnout nějaký dokument o Tutanchamonovi v televizi? Možná bylo, jenže na místě je spousta vystavených replik předmětů, jež byly součástí nálezů. Samozřejmě fakt, že se jedná pouze o repliky, ubírá výstavě na hodnotě, ale v televizi si nikdy nemůžete prohlédnout například faraonův sarkofág z různých uhlů a zaostřit na detaily. Právě zde jsem si kolikrát uvědomil, jak nízký vzrůst starověcí Egypťané měli. Vytvořené předměty jsou velmi věrnou napodobeninou originálů. Muzeum v Káhiře ani originály některých předmětů nezapůjčuje, tudíž se s tím musíme smířit.

Cena lístku je tedy jedinou věcí, jíž bych organizátorům vytkl, ale chápu, že jinak stanovena být nemohla. Náklady na provoz jsou zajisté nezanedbatelné a přeci jen se jedná o komerční výstavu, která má hlavně vydělávat. Suma sumárum, pokud máte volnou chvilku a finance, doporučuji Tutanchamona na výstavišti navštívit s celou rodinou. Děti si odpočinou od počítače a moderním způsobem něco zjistí o kolébce naší civilizace.