Scéna.cz 

Mezinárodní den holocaustu – 70

Amen.
Proč papež Pius XII. tenkrát neodsoudil židovskou genocidu? Francouzský koprodukční film (2002). Hrají: U. Tukur, M. Kassovitz, U. Muhe, M. Duchaussoy a další. Režie Costa-Gavras. Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu. Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy - poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavou mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.

Hlavní otázkou filmu je, zda a za jakých podmínek měl papež veřejně protestovat, zda se měl schovat za to, že se bál represí vůči katolíkům v okupovaných zemích? Měl právo zůstat ve stínu své neutrality ve snaze chránit je? Jedna z hlavních postav filmu dává klíč k této záhadě: "Před válkou jsme měli papeže války (Pius XII.). Po jeho smrti jsme zvolili papeže míru, ale začala válka!"
Costa-Gavras se inspiroval doznáním, které sepsal Kurt Gerstein po zatčení a těsně před svou smrtí, a výpověďmi blízkých spolupracovníků papeže. Představitele hlavních rolí německých nacistů Ulricha Tukura a Ulricha Mühe si mnozí diváci pamatují z oscarového filmu Životy těch druhých.
Vysílání: 24.1., 23.05 hod., ČT art

Zátah
Jean Reno jako lékař, který plnil svou povinnost až do konce. Francouzský koprodukční film (2010). Dále hrají: M. Laurentová, G. Elmaleh, S. Testudová, A. Brochetová, C. Allégretová, T. Frémont a další. Režie Roselyne Boschová. 6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu... Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monodovou. Někteří francouzští politici, stejně jako francouzská policie plnili aktivně příkaz německých okupantů - vytvořit seznamy všech Židů. Jejich zatčení bylo po té bleskově provedeno 16. a 17. července 1942. Na zátahu se podílelo i 9 000 pařížských policistů a četníků. Židé byli shromažďováni především na Zimním stadionu (Vélodrome d'Hiver), kde byli drženi pět dní bez vody a jídla a potom převezeni do sběrných táborů, odkud vedla přímá cesta do vyhlazovacích táborů. Tato akce, známá jako Deportace na Zimní velodrom v Paříži (ve francouzských dějinách označovaná jako Rafle du Vélodrome d'Hiver doslova Razie Zimního velodromu), je jednou z nejtemnějších skvrn v dějinách Francie. Internetová databáze uvádí tato zdrcující čísla: v Paříži bylo zatčeno 13 152 osob, což činilo více než čtvrtinu z celkového počtu 42 000 francouzských židů poslaných v roce 1942 do Osvětimi. Z nich se po skončení dálky vrátilo jen 811. Z Pařížanů přežilo jen 25 dospělých a několik dětí.
Vysílání: 25.1., 20.20 hod., ČT art