Scéna.cz 

90 let otevření školní budovy v Březnici

Ve dnech 30. září a 1. října 2016 uspořádala Vyšší odborná a střední odborná škola Březnice oslavy hned několika výročí najednou. Nejstarší jubileum připomíná 120 let od začátku odborného školství v Březnici, 90 let uplynulo od otevření školní budovy, a 20 let už zde funguje vyšší odborné školství…
Součástí oslav bylo nejen setkání stávajících i bývalých pedagogů, ale zejména Dny otevřených dveří. Mezi návštěvníky nemohli chybět absolventi školy. Bývalá třída oboru chovatel z let 1981 – 1985 využila příležitost a z celkového počtu 34 žáků se jich sešlo na místě činu dvanáct.
Návštěvníci měli k dispozici prohlídku učeben, výstavu ovocnářských výpěstků z regionu, ukázku zemědělské techniky, ale i možnost nahlédnou do prostor internátu, a multifunkčního sportoviště. Velmi přitažlivá byla výstavka absolventských tabel. Kromě toho byl u příležitosti výročí vydán výpravný Almanach.

Nebudu skrývat, že se mě tato oslava také týkala. Coby absolvent ze zmíněného ročníku jsem díky iniciativě spolužáka Ing. Josefa Soukupa sedl na ranní vlak Praha - České Budějovice přes Zdice, Příbram a hurá do Březnice! První šok jsem zažil při vystupování z vlaku – zmizela původní historická budova nádraží. Přede mnou se tyčil prefabrikátový monolit budovy nové. Inu, časy se mění. A tak raději hurá do školy… Tentokrát pro nás kdysi zapovězeným služebním vchodem. Při procházení budovy jsem si postupně uvědomoval, v jaké době jsme studovali. Jak někteří pedagogové i přes všechny politické těžkosti dokázali zachovat charakter a předat nám doslova kus sebe. Nejen ve znalostech, ale především z lidské stránky. Doba mých středoškolských studií, byť se jednalo o odbornou zemědělskou školu (dovednosti z chovu hospodářských zvířat jsem si doposud zachoval), přesto utvářela i můj kulturní náhled. Zejména díky zájezdům Klubu mladého diváka. Díky nim jsme měli možnost zhlédnout stěžejní dramatická díla, mezi jinými Hamleta ve Smetanově divadle (dnešní Státní opera Praha), Ostře sledované vlaky v libeňském divadle (Divadlo Pod Palmovkou), Pop-festival ve starém Disku. A mohl bych pokračovat. Cenným zdrojem byla školní knihovna, kde shodou okolností přežily mnohé režimem zakázané tisky (Slovník spisovatelů z roku 1964, nebo Saudkovy překlady Shakespeara!!! a mnoho jedinečných knih).

Zemědělská škola tvarovala odborné i kulturní znalosti. Nikdo tenkrát neprotestoval „To nebudu v životě potřebovat.“, jak často zní z úst dnešní sebevědomé mládeže. Byli jsme v té době vystavení různým absurditám – prvomájové průvody, kondolence ruským státníkům, branná výchova a cvičení. Ale vedle toho jsme si dokázali užít spoustu studentských recesí a radostí, ať už na chmelu, při pivě, diskotékách, nebo jen tak ve třídě. A o tom to je… Proto také podávám tuto zprávu na 1. kulturním portále Scena.cz. V dobré výchově a kvalitním školství je kulturní tradice každého z nás.