Scéna.cz 

Filmové tipy 16. týden

Muž z Acapulca
Spisovatel, vysněný hrdina brakových románů a nejlepší role Jean-Paula Belmonda. Francouzsko-italská komedie (1973). Dále hrají: J. Bissetová, V. Caprioli, J. Lefebvre a další. Režie Philippe de Broca. Bob Saint-Clare je nejlepším a nejrafinovanějším agentem na světě. Je vším, o čem sní jeho duchovní otec v malém pařížském bytě s otlučeným psacím strojem. Není divu, že se prolínají jejich osudy a že uklízečka, která vytrhne spisovatele ze soustředění, klidně luxuje i při přestřelce nebezpečných gangsterů. Francois Merlin je autorem už jedenačtyřiceti románů o příhodách nepřemožitelného agenta a právě dokončuje další. Na rozdíl od svého hrdiny se však nemotorný Francois neustále potýká nejen s všedními starostmi, ale také s nedostatkem peněz, a to navzdory skutečnosti, že jeho romány hltají po světě miliony čtenářů. Své trable si spisovatel vybíjí pouze tím, že všechny, kteří mu komplikují a znepříjemňují život, přenáší do svých románů jako záporné postavy, se kterými si jeho agent Bob hravě poradí. Svého lakomého nakladatele Charrona, který na něm vydělává velké peníze, ale odmítá mu vyplácet zálohy, projektuje do role svého úhlavního nepřítele Karpofa a Arianne má svůj předobraz v půvabné sousedce, studentce sociologie Christine. Ta si jednoho dne půjčí jeho knihy, aby s jejich pomocí mohla napsat sociologickou studii o důvodech obliby podobné literatury, což si Francois špatně vyloží a začne se o ni ucházet stylem svého hrdiny neodolatelného Boba. Tím však u dívky neuspěje. Francois už má dost krvavých dobrodružství, sní o kvalitní knize, kterou chtěl kdysi napsat, a rozhodne se svého agenta zlikvidovat. Muž z Acapulca je jedinečnou parodií s nepřekonatelným Belmondem.
Vysílání: 21.4., 21.10 hod., ČT1, Jean-Paul Belmondo – 85 let

Dva životy
Po pádu Berlínské zdi přichází nejen dlouho vyhlížená svoboda, ale také na povrch vyvěrají dlouhá léta zatajované lži. Německo-norské drama (2012). Hrají: J. Köhlerová, L. Ullmannová, S. Nordin, K. Duken a další. Režie Georg Maas a Judith Kaufmannová. Katherine žije spokojeně se svou rodinou v Norsku, ale s pádem Berlínské zdi hrozí, že ji dožene její minulost. Všichni ji mají za dceru Norky a německého vojáka, která byla za druhé světové války v rámci projektu Lebensborn matce odebrána a vychovávána v Německu. O mnoho let později jako dospělá utekla z východního Německa zpět za matkou. Proto ji také vyhledá mladý právník, který chce otevřít případ bezpráví napáchaného Němci na dětech z Lebensbornu. Na naléhání své matky a dcery se Katherine procesu nakonec zúčastní, ale tím jen začnou v její minulosti vyvěrat podivné nesrovnalosti. Kdo je Katherine ve skutečnosti a jaký jej její pohnutý osud? Film Dva životy vypráví sice fiktivní příběh, ale inspirovaný reálnými okolnostmi. Během německé okupace Norska v letech 1940 až 1945 německá propaganda motivovala vojáky k navazování svazků s tamními ženami, protože z nich měly vzejít rasově nejčistší přírůstky německé říše. Výsledkem opravdu bylo na jedenáct tisíc dětí, z nichž kolem 250 bylo v posledních letech války nacisty odebráno matkám a odvlečeno v rámci projektu Lebensborn do Německa. Po pádu nacismu tyto děti, které z větší části bydlely v dětském domově Sonnenwiese v Sasku, vyrůstaly ve východním Německu u pěstounů či v různých dětských domovech a až s nástupem dospělosti se někteří z těchto mladých lidí dozvěděli, že jsou německo-norské národnosti a že jejich matky žijí v zahraničí. Řada z těchto lidí se dožadovala možnosti vycestovat, na což měli s ohledem na státní příslušnost nárok, ale úřady jim hojně tyto plány znemožňovaly. Situace ovšem přišla vhod východoněmecké tajné službě Stasi a jejímu špionážnímu oddělení. S využitím identity ukradené reálným lidem, kteří byli obětmi projektu Lebensborn, vysílala přes Norsko na Západ tajné agenty, kteří tak dostali ideální krytí. Nejznámější je případ agenta Heinze Hempela, který se s využitím identity Ludwiga Bergmanna infiltroval do jeho norské rodiny. Opravdový Ludwig Bergmann se až o mnoho let později díky práci reportérů časopisu Spiegel dozvěděl, že má rodinu v zahraničí a že jeho místo u nich zaujmul tajný agent, který mezitím žil opět ve sjednoceném Německu. Vedle této kauzy scénář filmu také předkládá fiktivní rozuzlení známého norského nikdy nevyřešeného případu tzv. Isdalské ženy. 29. listopadu 1980 bylo v lese v údolí Isdalen poblíž Bergenu nalezeno ohořelé tělo ženy, která nikdy nebyla identifikována. Výpovědi svědků, kteří ji předtím viděli, vedly ke spekulacím, že se namísto ve spisech vedené sebevraždy jednalo o vraždu s účastí zahraničních agentů.
Vysílání: 20.4., 23.45 hod., ČT2

Excalibur
Jen ten, kdo dokáže vládnout magickým mečem, se může stát králem. Britsko-americký film na motivy legendy o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu (1981). Hrají: N. Terry, H. Mirrenová, N. Williamson, Ch. Lunghiová, N. Clay a další. Režie John Boorman. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír. Neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání míru magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem, vévodou z Cornwallu, příměří. Vášeň je však silnější, než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat i těžce vydobytý mír. Tak začíná jedno z nejlepších zpracování legendy o králi Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu. Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978. Režisér Boorman se myšlenkou natočit Artušovy příběhy zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka 20. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob. Ke kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos.
Vysílání: 21.4., 20.00 hod., ČT2

Potomci lidí
Poslední živý ať zhasne světlo. Britsko-americký film s Clivem Owenem v hlavní roli, nominovaný na několik Oscarů (2006). Dále hrají: J. Mooreová, M. Caine, Ch. Ejiofor, P. Ferrisová, D. Huston, P. Mullan a další. Režie Alfonso Cuarón (Premiéra). Mexický režisér Alfonso Cuarón se v mezinárodním měřítku prosadil Mexickou jízdou (2001) a svou schopnost pro tvorbu blockbusterů prokázal snímkem Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004). Talent k vytvoření přesvědčivého fikčního světa prokázal i ve volné adaptaci stejnojmenného dystopického románu P. D. Jamesové Potomci lidí. Děj se odehrává v Británii roku 2027. Už osmnáct let se tu nerodí děti stejně jako v okolním světě, jenž je ještě více zdevastován lokálními válečnými konflikty, nemocemi a ekologickými a energetickými kolapsy. Země se změnila v totalitní stát, postavila mimo zákon ilegální imigranty a bojuje s teroristickou organizací Ryby, zasazující se o jejich práva. Záměrně „neakčním“ hrdinou příběhu je londýnský úředník Theo Faron, který se snaží postarat o mladičkou černošku Kee, jež úzkostlivě tají své těhotenství v obavě z politického zneužití. V patách ilegální imigrantce je nejen policie, ale také militantní frakce Ryb. V zobrazení svého hrdiny Cuarón postupuje proti zavedeným hollywoodským klišé a představitel mužných hrdinů Clive Owen v jeho snímku exceluje v roli zdeprimovaného, alkoholem prosáklého, osamělého outsidera, okradeného o svou biologickou roli muže a otce. Theo při svém putování prochází nejrůznějšími prostředími a setkává se s mnoha lidmi. Tvůrci realizovali velmi temnou vizi zanikajícího světa, jež bezprostředně vychází ze současných globálních problémů. Samotného Cuaróna nadchla představa, že by se prostřednictvím filmu zasazeného do blízké budoucnosti mohl vyjadřovat k dnešku: "To, jak se chováme dnes, výrazně ovlivní podobu naší planety za dvacet let. Vlastně to není sci-fi, ale současný thriller zasazený do roku 2027." Slova, která dnes platí snad ještě více než v době vzniku filmu.
Vysílání: 21.4., 22.20 hod., ČT2

Rio Bravo
Osamělý boj šerifa proti mocnému rančerovi a jeho bandě. John Wayne v hlavní roli amerického westernu (1959). Dále hrají: D. Martin, A. Dickinsonová, R. Nelson, W. Brennan, W. Bond, J. Russell a další. Režie Howard Hawks. Obyvatelé městečka Rio Bravo si nemohou stěžovat na nedostatek vzrušení. To vyvolávají hlavně bratři Burdettové. Starší Nathan tu pár let patří k největším rančerům v kraji a drží ochrannou ruku nad mladším bratrem Joem. Když Joe zastřelí neozbrojeného člověka, šerif John T. Chance ho zatkne a uvězní. Prokáže tím neobyčejnou odvahu, protože proti Burdettovým lidem stojí ve městě téměř sám. Po boku mu stojí jeho dva pomocníci, věčně opilý Dude a napůl chromý starý Stumpy. Přesto se pokusí postavit několikanásobné přesile... Slavný western natočil klasik amerického filmu režisér Howard Hawks (tvůrce nezapomenutelných snímků Četař York, Zjizvená tvář, Leopardí žena a Červená řeka). V příběhu, vyprávějícím o pravém přátelství, smyslu pro čest a spravedlnost, působivým způsobem využil prvky romantiky, zaujme atmosférou a psychologickou kresbou hlavních postav. Sebevědomého, tvrdého šerifa hraje John Wayne, pomocníka Dudea bojujícího také s alkoholem ztvárnil Dean Martin, úlohu přitažlivé mladé hazardní hráčky vytvořila Angie Dickinsonová.
Vysílání: 22.4., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 23.4., ČT2