Scéna.cz 

Velikáni filmu... Karel Čapek

Psí pohádka
Bohuš Záhorský a Vlasta Fabianová v půvabné pohádce podle Karla Čapka (od jehož narození nedávno uplynulo 130 let) o Voříškovi, který neuměl štěkat (1967). Scénář K. Kuršová. Kamera F. Němec. Režie R. Mázelová. Pro dnešní Pohádku pro pamětníky podle Karla Čapka (od jehož narození letos uplynulo 130 let – nar. 9. 1. 1890) jsme sáhli hlouběji do archivu. A jak už sám název napovídá, nenajdete v ní ani princeznu, prince, krále, vodníka či hloupého Honzu, ale babičku (V. Fabianová) s dědečkem (B. Záhorský) a hlavně malé roztomilé štěňátko. A jak vlastně přišel dědeček k Voříškovi, respektive Voříšek k dědečkovi? To se takhle jednou pozdě večer vracel dědeček domů a u cesty našel schoulené huňaté klubíčko. Bylo měkké jako samet a malé sotva na prst. A protože byla tma tmoucí, schoulelo se dědečkovi do dlaně a ten si ho odnesl domů. Voříšek rostl a sílil, ale štěkat stále neuměl.
Vysílání: 11.1., 06.00 hod., ČT1

Bílá nemoc
Tajemství léku na smrtící epidemii zná pouze jeho vynálezce. Ale vyzradí ho jen pod jednou podmínkou. Hugo Haas a Zdeněk Štěpánek ve filmovém přepisu divadelní hry Karla Čapka, od jehož narození v těchto dnech uplyne 130 let (1937). Dále hrají: B. Karen, V. Vydra st., K. Oličová, L. Boháč, J. Průcha, F. Smolík a další. Kamera O. Heller. Scénář a režie H. Haas. Filmová adaptace divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc patřila k nejvýznamnějším filmům třicátých a první poloviny čtyřicátých let. Měla premiéru necelý rok po uvedení na divadelních prknech - 21. prosince 1937. Nebyl to jen mimořádný úspěch hry u obecenstva, co přimělo Huga Haase k jejímu pohotovému zfilmování. Nevedla ho k němu ani ješitná touha ukázat se filmovému publiku ve velké dramatické roli dr. Galéna. Hugo Haas snad více než mnoho jiných tušil, jak je nebezpečí moci diktátora a ohrožení lidských práv a svobod aktuální. Chtěl, aby Čapkova hra, burcující ze scény Národního divadla pražské obecenstvo, pronikla do celé republiky, do všech vrstev obyvatelstva. Po stránce scenáristické měl Haas práci usnadněnou, neboť hra měla téměř filmovou stavbu. Režijně se snažil o adekvátní přepis divadelního dramatu filmovými prostředky. Haasovou Bílou nemocí vyvrcholila předválečná éra českého filmu.
Vysílání: 06.1., 21.45 hod., ČT2
Opakování: 09.1., ČT2

Dopisy od Karla Čapka
Po více než devadesáti letech putujeme po stopách Anglických listů spisovatele Karla Čapka, od jehož narození uplynulo 130 let. Jak se s odstupem času změnila Velká Británie? (2015). Režie O. Kepka. Před 130 lety se narodil nejvěhlasnější český spisovatel a dramatik předválečné éry – Karel Čapek (*9. 1. 1890 – †25. 12. 1938). Celosvětové renomé si získal zejména díky svým dystopickým románům a divadelním hrám odrážejícím jeho osobitou životní filosofii. Čtenáře si však dodnes nacházejí i jeho drobnější díla, ať už se jednalo o mistrovské povídky, knihy pro děti či cestopisné fejetony. V roce 1924 vydal tehdy už renomovaný autor Karel Čapek jejich soubor pod názvem Anglické listy, který je záhy přeložen do angličtiny a následně i do mnoha dalších jazyků. Karel Čapek v něm barvitě popisuje svoje dojmy z Anglie, Skotska a Walesu. Kniha vyvolá ve Velké Británii velký ohlas. Zejména typickými postřehy autora, který si všímá především britských tradic, národní povahy, demokracie – ale také úplných drobností a maličkostí, které okořeňují život. Ondřej Kepka, nositel Ceny Karla Čapka (2014), putuje po stopách tohoto slavného cestopisu. Srovnává pohled Karla Čapka na tehdejší Británii se současným stavem a zamýšlí se nad myšlenkami slavného autora. Co se naplnilo z jeho vizí a co se naopak ubírá úplně jiným směrem?
Vysílání: 09.1., 17.20 hod., ČT2
Opakování: 12.1., ČT art

Člověk proti zkáze
Poslední léta života Karla Čapka, který se narodil před 130 lety, v životopisném filmu režiséra Štěpána Skalského (1990). Hrají: J. Abrhám, H. Maciuchová, F. Řehák, L. Šafránková, V. Galatíková, S. Beneš a další. Scénář O. Zelenka a Š. Skalský. Kamera J. Šofr. V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojatý jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze – proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu. Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění – výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka.
Vysílání: 09.1., 22.00 hod., ČT2

Krakatit
Karel Höger ve slavné filmové adaptaci románu Karla Čapka, od jehož narození uplynulo 130 let, o nebezpečí zneužití geniálního vynálezu (1948). Dále hrají: F. Smolík, J. Plachý, F. Marlyová, M. Homola, E. Linkers, V. Fabianová, N. Tanská a další. Scénář J. R. Vávra a O. Vávra. Kamera V. Hanuš. Režie O. Vávra. Svržením atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki překročil svět práh atomového věku. Došlo k naplnění vize Karla Čapka, který již o dvě desetiletí dříve předpověděl v románu Krakatit okamžik mravního rozcestí mezi mírovým a vojenským užitím energie nevídané účinnosti. Vávrova stejnojmenná filmová adaptace vznikla v roce 1948. Přes jisté zaktualizování zachoval přepis to nejzávažnější – pohled humanisty na nebezpečí sebezničení lidstva bez návaznosti na jakoukoli ideologii. Vlastní příběh je vyprávěn formou prolínání dvou dějových rovin – skutečnosti a fantastického snu, který prožívá inženýr Prokop po objevu třaskaviny. Filmový přepis Otakara Vávry je adekvátní Čapkově předloze, znovu položil otázku možnosti pokroku a současně bezpečnosti lidstva, které z neschopnosti sladit sociální a civilizační zájmy se dostává na pokraj války všech proti všem. Režiséru Otakaru Vávrovi byla udělena Cena země České.
Vysílání: 12.1., 22.00 hod., ČT2

Kupon
Václav Voska jako komisař Mejzlík a Otto Šimánek jako detektiv Souček řeší složitý případ vraždy mladé dívky v televizním zpracování Povídky z jedné kapsy Karla Čapka, od jehož narození uplynulo 130 let (1965). Dále hrají: F. Němec, H. Davidová, M. Homola, M. Rosůlková, K. Slunéčková a další. Kamera J. Novotný. Scénář a režie V. Hudeček. V roce, kdy uplynulo 130 let od narození významného českého spisovatele Karla Čapka, vám nabízíme zpracování jedné jeho povídky s kriminální zápletkou. Komisař Mejzlík (V. Voska) si zašel jednou do zahradní restaurace a sedl si ke stolu k mladé milenecké dvojici (F. Němec a H. Davidová). Když dívce upadla stvrzenka z obchodu na zem, začal vyprávět svůj příběh. Jednou našla policie za Prahou v polích mrtvou dívku. Byla už dva měsíce po smrti, zjevně zavražděná. Nebylo možné zjistit ani její totožnost. Pachatel ji okradl, v kabelce se našel jen lístek na tramvaj a stvrzenka z obchodu o zaplacení 55 korun. A díky těmto dvěma indiciím a bystré dedukci komisaře i trpělivé pochůzce a vyptávání detektiva Součka (O. Šimánek) policie nejen zjistila dívčino jméno, ale našla i jejího vraha.
Vysílání: 12.1., 20.20 hod., ČT art