Scéna.cz 

Výtvarné tipy 22. týden

Deset století architektury: Litomyšl. Pernštejnové – stavebníci
Zámek a měšťanské domy v Litomyšli patří k nejharmoničtějším příkladům renesanční architektury u nás (1998). Režie B. Hončarivová. Rod zubří hlavy se v královských listinách objevuje již na počátku 13. století. Pernštejnové výrazně ovlivnili běh českých a moravských dějin a v 15. století bylo jejich panství třikrát větší než majetek Rožmberků. Jejich majetkové poměry se nicméně měnily, až jim nakonec zůstala jen Litomyšl. Za svůj nádherný renesanční zámek i celkový vzhled vděčí Litomyšl poslednímu z rodu Pernštejnů, Vratislavovi. Roku 1568 se z jeho iniciativy začalo na místě rozvalin starého hradu stavět nové sídlo, za jehož podobou stojí italský architekt Ulrico Aostalli. Zámek je postaven na čtvercovém půdorysu a na první pohled stavba působí mohutně. Přesto jsou na rozlehlém nádvoří vzdušné arkády a jeho severní stranu pokrývají sgrafita podle dispozic samotného Vratislava. Jednou z předloh byl obraz Raffaela Santi, jenž představuje bitevní scénu. Vnější zdi zámku rovněž krášlí sgrafitová výzdoba napodobující plastické kvádrování se střední ornamentální výplní. Vnější podoba zámku zůstala v zásadě zachována dodnes. V původním stavu zůstala i zámecká kaple, kterou roku 1577 vysvětil arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Vnitřní dispozice zámeckých místností je zajímavým příkladem spojení renesančního pravidelného geometrického schématu s funkčním uspořádáním. Najdeme tu tři skupiny samostatných místností – representační křídlo, hostinské křídlo a hospodářské křídlo. Interiér zámku později prošel mnohými úpravami, ale svůj renesanční původ si zachoval. Rozlehlost vnitřních prostor dovolila vložit do přízemí západního křídla i divadelní scénu, jež dnes patří k evropským unikátům. S nástupem Vratislava vstoupila renesance také do města. Na domech se objevovala nová průčelí s patrovými štíty. Jeden z nejkrásnějších domů, nazývaný "U rytířů", je z roku 1546 a zaujme pozoruhodnou figurální výzdobou. Město se zámkem tvoří v Litomyšli harmonický, vyvážený celek, jenž má významnou hodnotu i z hlediska evropského urbanismu.
Vysílání: 04.6., 13.00 hod., ČT2

Kus dřeva ze stromu (21/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním (2008). Připravil B. Ludvík. Dřevo kaštanu jedlého je výrazně jiné než dřevo kaštanu koňského. Cesta za jírovcem – hostinec Pod kaštanem. Poražený strom a vedle strom mladý. Slova klasika. Za Mattioliho byl jírovec vzácností. Poprvé byl prý sázen ve Vídni roku 1578. Klíněnka – zhnědlé listy. Ukázka jírovce vyhnilého až do větví. Prostřený stůl nabízí základní řezy, misku s nádhernou kresbou, příčný a podélný řez vyhnívajícím stromem. Kresba jírovce zvýrazněná mořidlem. Dřevo jírovce bude teprve objeveno. Jiřík řeže nožem kousky jírovce. Patřičný zkouší řezbářská dláta na dřevu lípy, olše, topolu, jírovce.
I jírovec lze použít k řezbářským účelům. Seznámení s typy dlát. Tři základní druhy: ubírací dláta, dláta truhlářská, poslední jsou dláta řezbářská. Rozloučení s básní S. K. Neumanna Kaštan u krbu.
Vysílání: 04.6., 14.15 hod., ČT2
Opakování: 09.6., ČT2

Štíty království českého (4/10) - Štíty Lucemburků
Středověké hrady sloužily zejména k obraně našeho území. Jaký byl však život našich předků sevřený v jejich opevnění? (2008). Režie R. Sedláček. Královské hrady nesloužily pouze jako důležité obranné body, ale byly rovněž výrazem panovníkovy moci. Tyto mocenské opory jeho vlády můžeme považovat za skutečné štíty Království českého. Stejně jako předchozí díl, také tento ukazuje neustále napjaté vztahy mezi panovníkem a sebevědomou šlechtou, jež se v období vlády Lucemburků obzvláště vyostřovaly. S neposlušností šlechticů se potýkal jak Jan Lucemburský, tak jeho syn Karel IV., a také Karlův potomek Václav IV. – tedy všichni tři představitelé nejslavnějšího období našich dějin v evropském měřítku. Zvláště hrady postavené Karlem IV. a Václavem IV. vynikaly výstavností a byly vybaveny na svoji dobu veškerým dosažitelným pohodlím a přepychem. Kromě slavného Karlštejna s našimi průvodci navštívíme i nedaleký hrad Žebrák, zbytky Střekova shlížejícího hluboko do údolí Labe i pozoruhodný hrad Lauf nedaleko dnešních česko-německých hranic.
Vysílání: 04.6., 17.15 hod., ČT2
Opakování: 05.6., ČT2

Příběhy domů: Pánem na vodní tvrzi
Středověká vodní tvrz v západočeském Vlkošově se dočkala nového majitele, který obětuje mnohé její náročné obnově (2009). Režie L. Moulis. V dalším díle dokumentárního cyklu navštívíme zajímavou středověkou stavbu ve vesničce Vlkošov na Plzeňsku. Současný majitel tvrze pan Václav Škalda ji získal v restituci v roce 1993 a od té doby tu hospodaří na polích, v lese i na vodě. Historie stavby spadá až do poloviny 14. století, kdy si zde rod Račínů vybudoval vodní tvrz. Ta v průběhu věků změnila několikrát majitele, byla svědkem husitských válek, výměny českého obyvatelstva za německé, v nejnovější historii pak znovuosidlování Čechy poté, co Němci byli po 2. světové válce vyhnáni. Současný majitel s celou rodinou neúnavně pracuje na obnově tvrze, původních vodních příkopů a hospodářství, aby je v dobrém stavu zanechal budoucím generacím.
Vysílání: 04.6., 19.20 hod., ČT2

Nejúžasnější díla lidských rukou: Věhlasné stavby
Jsou rozdílné ve tvaru, velikosti a funkci. Různorodé stavby dokazují, že hlavně čas určuje velkolepost jednotlivých děl. Americký dokumentární cyklus (Premiéra). Od úsvitu dějin se člověk snažil postavit více než pouhá přístřeší. Budovy měly vyjadřovat společenské postavení, moc či vznešenost majitele či vládce. Mnohé takové stavby se proslavily po celém světě, protože obstály ve zkoušce časem. Tyto budovy nám vyprávějí o společenském postavení, moci a charakteru měst a lidí. Přestože jsou rozdílné ve tvaru, velikosti a funkci, tyto různorodé stavby dokazují, že na velkolepost neexistuje recept. Jen základní ingredience – vize, odvaha a fantazie. Přesně tak jak to dokazují například Empire State Building, Burj Khalifa nebo budova opery v Sydney.
Vysílání: 06.6., 17.25 hod., ČT2
Opakování: 09.6., ČT2., 11.6., ČT2

Třeboň – Krčínovo dobré dílo
Miroslav Táborský představuje jedinečnou soustavu mistrovských vodních děl, ucházející se o zápis na prestižní seznam UNESCO (2017). Režie J. D. Novák. Rovinatá krajina Třeboňska na jihu Čech je prostoupena rybničními sítěmi s více než 450 rybníky a umělými vodními kanály. Jedná se o oblast s největší koncentrací umělých vodních ploch v rámci celé České republiky a považuje se za centrum českého rybníkářství. Zakládání rybníků spojených s chovem ryb se v původně močálovité krajině stalo výnosným hospodařením. Stavbou umělých nádrží byla navíc odvodňována přilehlá území, která mohla být dále využívána. Na přelomu 15. a 16. století byl majitelem třeboňského panství Petr IV. z Rožmberka, který tyto hospodářské aktivity velmi podporoval. O další výrazný rozvoj rybníkářství se zde pak zasloužil v 16. století zejména Jakub Krčín z Jelčan. K jeho nejvýznamnějším počinům patří stavba rybníků Rožmberk a Svět a vybudování umělého kanálu Nová řeka. Ačkoliv zdejší rybníky v následujícím období výrazně poškodila třicetiletá válka, ale také jejich rušení na přelomu 18. a 19. století, od druhé poloviny 19. století se dařilo zdejší rybníkářství znovu obnovovat. Dnes tyto rybníky tvoří 16 vodohospodářských soustav a reprezentují obdivuhodné stavitelské umění našich předků, jež jsme docenili i během velkých povodní v roce 2002.
Vysílání: 06.6., 18.15 hod., ČT2

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Druhé zastavení s barokním sochařem Matyášem Bernardem Braunem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Z Karlova mostu jsme se tentokrát přesunuli do Královské zahrady Pražského hradu, před Míčovnu. Před touto pozoruhodnou stavbou jsou umístěny dvě alegorické sochy Den a Noc, které jsou jedním z vrcholných děl Matyáše Brauna. Pan profesor Dvořák je označuje za čistou poezii. Z Pražského hradu pak zamíříme do Kuksu – rezidence osvíceného hraběte Šporka, pro něhož Braun vytvořil neopakovatelnou galerii soch ctností a neřestí. Tato mistrovská barokní díla nám závidí celý svět a dnes jsou pod patronátem UNESCO. Jejich autor je označován za nejvýznamnějšího barokního umělce na světě a někteří kunsthistorici jej dokonce staví před samotného Michelangela.
Vysílání: 02.6., 10.00 hod., ČT3
Opakování: 05.6., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení u děl lužickosrbského sochaře Matěje Václava Jäckela (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Matěj Václav Jäckel byl před Maxmiliánem Brokoffem a Matyášem Braunem nejvýznamnějším a nejproslulejším sochařem své doby a jeho dílo je značně inspirováno italským mistrem Berninim. Sochy z jeho pražské dílny se díky tomu vyznačovaly dramatičností a hybností, a i proto byl pro práci na výzdobě Karlova mostu osloven mezi prvními. Stavbu zdobí hned tři jeho působivé sochy – svatý Bernard, svatí Tomáš a Dominik a svatá Anna. Je těžko vysvětlitelné, proč tento oceňovaný sochař nakonec skončil v dluzích a rozhodl se je řešit ražbou falešných mincí.
Vysílání: 03.6., 10.00 hod., ČT3
Opakování: 06.6., ČT3

Bílá hora očima umělců
Jak traumatická událost našich dějin lákala k tvůrčímu ztvárnění od dob národního obrození po současnost. Cyklus nazírající historické události z netradičních pohledů (2007). Režie M. Kučera. V bělohorském období nalezneme mnoho témat, která získávala v kritických chvílích moderních českých dějin velkou aktuálnost. Ať už to byl domácí odpor proti cizí nadvládě, revolta a její násilné potlačení, či účtování s politickou a intelektuální elitou národa. Porážka v bitvě na Bílé hoře později také symbolizovala křižovatku, z níž vedly cesty k sebeobětování, emigraci, pasivní rezistenci, přizpůsobení se či kolaboraci. Pořad nabízí průřez, jak byla tato tématika traktována v dílech našich umělců od druhé poloviny 19. století do současnosti.
Vysílání: 03.6., 12.45 hod., ČT3
Opakování: 03.6., ČT3

Galerie výtvarného umění v Ostravě
Ostravská galerie se pyšní vskutku reprezentativní sbírkou předních osobností českého moderního umění (2001). Režie P. Kudela. Budova pro ostravskou galerii byla postavena v letech 1924–26 jako výrazný počin avantgardní architektury financovaný z prostředků místních průmyslových podniků. Jejich majitelé totiž byli významnými a štědrými mecenáši umění. Postupně se budovala rozsáhlá sbírka, jejíž základ položil dar stavitele F. Jurečky, který vlastnil řadu děl českého umění 19. století. Hodnota galerijního fondu však spočívá ve vskutku reprezentativním zastoupení osobností moderního umění – nechybí zde A. Slavíček, J. Zrzavý, G. Klimt, F. Kupka či F. Tichý. Díky uvědomělé akviziční činnosti se dařilo od 60. let vytvářet poměrně celistvou sbírku umění z této dekády, jež přála tvůrčí svobodě a experimentům.
Vysílání: 06.6., 13.05 hod., ČT3 Opakování: 09.6., ČT3

Velikáni umění II.: Edouard Manet
Otec moderního umění. Britský cyklus dokumentů. Zaměříme se na první výstavu portrétů francouzského malíře devatenáctého století a předchůdce impresionismu: E. Maneta. Jmenovala se "Manet: Zachycení života" a konala se v Královské akademii umění v Londýně. Impresionisté, které tak dobře známe, Renoir, Monet, Degas, Pissaro a další, se museli dočasně smířit s tím, že je dali dohromady, jako by byli vzájemně zaměnitelní. Jednu věc ale měli společnou, a tou byla obrovská úcta k tvůrčímu duchu a novátorství E. Maneta. Umělce, který je dnes uznáván jako génius světového malířství.
Vysílání: 02.6., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 06.6., ČT art

Joan Miró
Ucelený portrét mistra imaginace a všestranného umělce, Joana Miró. Francouzsko-španělský dokumentární film. Osobnost malířského rebela, jakým byl katalánský tvůrce Joan Miró, poznamenala mnoho generací nejen výtvarných umělců. Dokumentárním filmem, jenž shrnuje Miróův život a dílo, provází umělcův vnuk a správce jeho dědictví, Joan Punyet Miró.
Vysílání: 06.6., 00.40 hod., ČT art